Česko zažilo nejchladnější noc. Srovnání ukazuje, jak se letošní zima vymyká

Noc na čtvrtek byla podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v průměru nejchladnější nocí této zimy. Průměr minimálních teplot u stanic ležících do 600 metrů n. m. byl kolem minus 12,5 stupně Celsia. Na šesti stanicích padly rekordy teplotních minim, nejchladněji bylo na Kvildě, kde meteorologové na stanici Perla naměřili minus 29,6 stupně.

Nejchladnější začátek ledna byl před čtyřmi desítkami let, v roce 1985, tehdy byla 5. ledna nejnižší denní teplota 18 stupňů pod nulou, 9. ledna dokonce 28 stupňů pod nulou. Začátky roku ale nejsou mrazivé pokaždé. Předloni, v roce 2024, byla 3. ledna nejnižší denní teplota kolem osmi stupňů nad nulou.

Kvůli chladu se letos drží i poměrně souvislá sněhová pokrývka. Na většině území je od 5. ledna alespoň pár centimetrů sněhu, na horách i přes 30 a více centimetrů, informuje Český hydrometeorologický ústav. Většina sjezdovek má dostatek sněhu na lyžování a bruslaři využívají zamrzlé rybníky. Přesto hasiči varují, aby byli lidé obezřetní a na led zatím ještě nechodili.

Planeta se ale stále otepluje. Celkově klesá počet chladných dní, mrazivé výkyvy se ale budou dít dál.

Ubývá i celkové množství sněhu. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: Ve srovnání s obdobím 1961–1990 je v období 1991–2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy – krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.

Před Vánoci sněhu moc nebylo. Rekordně teplé dny v polovině prosince dokázaly vymazat i zbytky sněhu, které se na horách objevily krátce na začátku měsíce. Situaci stručně popsal klimatolog Aleš Farda: „Je prostě statisticky čím dál tepleji, takže sněhové epizody jsou čím dál vzácnější a kratší.“ Pokles množství sněhu podle Fardy se bude týkat i hor, které dosud sloužily jako poslední pevnost zimního klimatu.

Sníh je ale zásadní součástí vodního režimu krajiny. Tající sněhová pokrývka na jaře pomalu doplňuje povrchové i podzemní zásoby vody, které jsou důležité pro rozjezd vegetace i zemědělství. „Pokud na konci zimy sněhová pokrývka chybí, tak musí příroda doufat v brzké jarní srážky. Jaro je ale obecně v rámci ročních období u nás na srážky chudé, a hrozí tedy častější výskyt zemědělci obávaného jarního sucha,“ vysvětluje Farda.

Data o sněhové pokrývce v Česku sleduje Český hydrometeorologický ústav, ovšem pouze na konkrétních pozorovacích stanicích. Kompletní data poskytuje americké Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC), které spolupracuje i s NASA. Informace o sněhové a ledové pokrývce získává jak z družic a satelitů, tak z povrchu. Tato data byla využita i pro tvorbu vizualizací v tomto textu.