Hlavní obsah

Prezident rebel. Klidně zase pozvednu zbraně, vzkazuje Trumpovi Kolumbijec

Foto: AP Photo/Santiago Saldarriaga, Profimedia.cz

Gustavo Petro se stal kolumbijským prezidentem v roce 2022 jako vůbec první levicový politik v tradičně konzervativní zemi, která platí za blízkého spojence USA.

Donald Trump po americké operaci ve Venezuele pohrozil Gustavu Petrovi nejen vojenským úderem v Kolumbii, ale i akcí proti němu samému. Viní ho z podílu na obchodu s drogami. Válka slov mezi prezidenty se ale táhne už delší dobu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Gustavo Petro v roce 2022 vedl prezidentskou kampaň, mezi sliby, jimiž se rozhodl oslovit kolumbijské voliče, bylo uzavření míru s ELN. Pod touto zkratkou se skrývá gerilová Národní osvobozenecká armáda, která se - na rozdíl od známější FARC - nevzdala ozbrojeného boje.

Podobně jako si loni americký prezident Donald Trump vytyčil už pověstných 24 hodin na dosažení míru na Ukrajině, i Petro byl ambiciózní. Dohodu s povstalci chtěl do tří měsíců. Stejně jako Trump ale závazek nesplnil a kolumbijská armáda s ELN válčí dodnes.

Jde ale o jednu z mála věcí, které kolumbijského prezidenta s americkým protějškem pojí. Gustavo Petro se od Donalda Trumpa liší ideologicky, minulostí i projevem.

Je prvním levicovým politikem, který se dostal do čela tradičně konzervativní země. Má za sebou členství v jedné z mnoha gerilových frakcí. A rád cituje z děl francouzských filozofů jako Michel Foucault a Jacques Derrida.

Ať si hlídá zadek, vzkázal Trump

Stal se také jedním z mála demokraticky zvolených politiků v Latinské Americe, kteří se nebojí dát najevo odpor vůči Trumpovi. Aktuálně patří mezi nejhlasitější kritiky amerického zásahu v sousední Venezuele, stavěl se už proti předchozím operacím USA v Karibském moři a Tichém oceánu.

„Přísahal jsem, že už se nikdy nedotknu zbraně… ale kvůli vlasti zbraně znovu pozvednu,“ napsal tento týden na síti X. Reagoval na Trumpa, který po dopadení venezuelského diktátora Nicoláse Madura vyjmenovával další země, kde by mohl udeřit.

Vedle Grónska nebo Íránu zmínil šéf Bílého domu právě i Kolumbii. A výslovně jmenoval přímo Gustava Petra a doporučil mu, aby si „hlídal prd*l“. Kolumbijský prezident je podle něj „nemocný muž, který rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států“. Petro na oplátku v úterý vzkázal Trumpovi, že má senilní mozek.

Kolumbie je sice největším producentem kokainu na světě, ale neexistují žádné veřejně dostupné důkazy, že by se na tom podílel Petro.

Země naopak i za jeho vlády patřila k oficiálním spojencům USA v boji s drogami, než to změnila právě současná Trumpova administrativa. Spolupráce mezi tajnými službami ale podle kolumbijského ministra obrany pokračuje i po aktuální slovní přestřelce mezi prezidenty.

Pustit ze řetězu lidového jaguára

Svou protidrogovou politiku Petro hájí a Trumpa upozornil na limity případného vojenského zásahu.

„Pokud vybombardujete zemědělce, tisíce z nich zamíří do hor ke gerilám. A pokud zajmete prezidenta, kterého dobrá část mého lidu miluje a respektuje, pustíte z řetězu lidového jaguára,“ napsal.

Petro se po nástupu do úřadu snažil změnit zavedené způsoby boje proti drogám. Argumentoval, že tato válka se už desítky let vede stejně a zjevně to k ničemu nevedlo.

Odmítal například násilné zásahy proti polím, kde se pěstuje koka. Místo toho se snažil zemědělce motivovat, aby začali pěstovat jiné výnosné plodiny, případně podpořit jiné legální způsoby využití koky. Chtěl se zaměřit na důsledný boj proti vůdcům kartelů.

Fotky z kolumbijského údolí, kde se pěstuje koka, a vládním silám se ho loni nepodařilo získat pod kontrolu.

+8

Nepřineslo to ale valné výsledky. „Dobrý záměr, dobře veřejně formulovaný - extrémně špatně implementovaný,“ zhodnotil to před časem pro americký deník The New York Times (NYT) analytik Diego García-Devis, který vede program protidrogové politiky v liberální organizaci Open Society Foundations.

Produkce kokainu za jeho vlády tak podle NYT vzrostla na rekordní úroveň, kapacity pro výrobu kokainu se dokonce dostaly na víc než dvojnásobek. Stejně rekordní je ale množství zabavené drogy, což deník připisuje mimo jiné tomu, že se Petro pod tlakem Spojených států nakonec stejně vrátil ke starším způsobům boje s drogami.

Kolumbie se pod jeho vedením ale dál snaží na mezinárodním poli prosazovat třeba mírnější klasifikaci listů koky. Loni v únoru pak Petro na zasedání vlády prohlásil, že „kokain není horší než whisky“ a prý už by byl dávno legální, kdyby se nevyráběl v Latinské Americe.

„Obchod (s kokainem) by se dal snadno zastavit, pokud by byl kokain celosvětově legalizován,“ tvrdil kolumbijský prezident. „Prodával by se jako víno,“ dodal.

I kvůli těmto smíšeným signálům to není poprvé, kdy Trump proti Petrovi „vystartoval“. Za „nelegálního drogového dealera“ ho označil už koncem loňského roku.

Seznam Petrových nepřátel

Boj s drogami není jedinou oblastí, kde se lídři střetli.

Například v září Petro na propalestinské demonstraci v New Yorku nabádal americké vojáky, aby neuposlechli Trumpovy rozkazy. Už předtím nějakou dobu blokoval americké lety s deportovanými přistěhovalci. A americké údery proti údajným pašerákům drog v Karibském moři a v Tichém oceánu označil za vraždění.

Spojené státy mu v reakci nejdřív zrušily vízum pro vstup na své území, později ho zařadily na sankční seznam obvykle vyhrazený pro přední zločince a lidi, kteří porušují lidská práva.

Petrovo okolí, jak napsaly NYT v listopadovém profilovém textu, jeho vzdor vůči Trumpovi připisuje jeho celoživotní zásadovostí, prezident prý vždy vystupoval proti korupci a nerovnosti.

Jeho odpůrci za tím vidí Petrovo zbytnělé ego a snahu propagovat sám sebe, aniž by řešil domácí problémy, jako je pokračující násilí gerilových skupin nebo obvinění z praní špinavých peněz vznesená vůči jeho synovi.

„Celý jeho politický život je o tom přijímat rizika,“ poznamenala pro americký list bývalá kolumbijská ministryně životního prostředí Susana Muhamadová. „Kráčet po okraji propasti a tlačit na změnu, vytvářet napětí a odhalovat, co se skutečně děje,“ dodala.

Petro už v sedmnácti letech vstoupil do povstalecké skupiny M-19, sám říká, že ho k tomu dohnala chudoba, kterou viděl v okolí svého bydliště v Bogotě.

Na největších zločinech gerily se nepodílel, protože byl tou dobou ve vězení, ale v roce 1990 pomáhal vyjednávat mírovou dohodu mezi M-19 a vládou. Později se podílel na transformaci skupiny v politickou stranu, která pak pomáhala formulovat novou ústavu.

Skupina M-19

M-19 (zkratka španělského výrazu pro Hnutí 19. října, kdy se v roce 1970 konaly podle povstalců nelegitimní prezidentské volby) byla marxistická gerilová organizace, která působila v Kolumbii zhruba od roku 1973 do roku 1990, kdy uzavřela mírovou dohodu s vládou.

Na rozdíl od dalších geril se orientovala na městské prostředí. Poprvé získala pozornost, když její členové ukradli meč, který patřil legendárnímu latinoamerickému revolucionáři Simónu Bolívarovi. Často podnikala ozbrojené akce, včetně vražd a únosů.

M-19 si pěstovala image Robina Hooda, když například kradla mléko a rozdávala ho v chudých čtvrtích. Byla méně nelítostná než například FARC, přesto stojí za jedním z nejkrvavějších masakrů kolumbijské historie. V roce 1985 obsadila budovu soudu, při střetech s policií a armádou zemřelo 94 lidí.

Zdroj: encyklopedie Brittanica, The New York Times

Jako člen parlamentu pak odhaloval vazby mezi politiky a různými paramilitárními jednotkami, čímž si řadu lidí znepřátelil. Jako starosta Bogoty si získal část voličů dotováním veřejné dopravy a dodávek vody. Někteří ho ale zároveň vnímali jako idealistu, který se nestará o každodenní potřeby města.

Do nejvyššího úřadu vstupoval v roce 2022 kromě slibu míru i s plánem provést pozemkovou reformu a další sociální a ekonomické reformy. Jen málo z toho se mu ale povedlo, což připouští i příznivci levice.

„Jeho vláda je katastrofální,“ řekla NYT přední kolumbijská novinářka María Jimena Duzánová, která podporovala Petrovu kandidaturu. „Jeho program - velká část je velmi dobrá a opravdu inovativní - nikdy nebyl naplněný,“ domnívá se.

V očích Petra ale za jeho i další neúspěchy může neoliberalismus. Zodpovědnost za selhání svých plánů už krátce po začátku svého mandátu připsal lídrům byznysu.

Jiný kolumbijský novinář Federico Gómez Lara, ředitel politického časopisu Cambio, si myslí, že prezident se zkrátka vyžívá v konfliktech.

„Potřebuje nepřítele, aby mohl fungovat. Byly to paramilitární skupiny, pak politická třída, pak (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu. Teď je to Donald Trump,“ uzavřel v rozhovoru pro The New York Times.

Doporučované