Článek
Za účasti prezidenta Petra Pavla se ve středu poprvé v novém složení sešla Bezpečnostní rada státu (BRS). Měla probírat budoucnost muniční iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami iniciativu ostře kritizoval a sliboval její audit a možné zrušení. V momentě, kdy vyhrál volby, se mimo jiné opřel do Michala Strnada a jeho zbrojní skupiny CSG, která hraje v dodávkách munice velkou roli. „Pokud někdo vydělá 30 miliard na úkor Ukrajiny a na válce, nám se to nelíbí,“ prohlásil například Babiš.
Opomenul tehdy ale dodat, že z muniční iniciativy – jak upozorňují experti – těží i české firmy a skrze daně i samotný stát. To ostatně popisuje i bývalý bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar. „Muniční iniciativa je od počátku dobrá pro Ukrajinu, pro český průmysl i pro českého daňového poplatníka,“ říká.
Výše zmíněné si po měsících kritiky očividně uvědomil i Andrej Babiš. Ve středu odpoledne sice zmínil, že „zisky zbrojařských firem jsou extrémní“ a že pokud mají vyšší výdělky než má „celý automobilový průmyslu, tak je to samozřejmě zajímavá situace“, zároveň ale potvrdil, že muniční iniciativa bude pokračovat a připustil, že české firmy mají v této oblasti své know-how.
Podle bezpečnostního experta Oldřicha Bureše pramenila kritika muniční iniciativy z politického souboje. „Také mohla vycházet i z toho, že premiér Babiš nemá nejlepší vztahy se zbrojařským a obranným průmyslem v České republice,“ dodává.
Úloha Česka se nemění
Babišova otočka byla ostatně znát už po úterním jednání zemí takzvané koalice ochotných v Paříži.
„Po všech jednáních, která už jsem absolvoval, jsem se i po dohodě s koaličními partnery rozhodl, že muniční iniciativu rušit nebudeme. Projekt bude pokračovat a Česká republika bude v roli koordinátora. Do muniční iniciativy nebudou investovány žádné peníze českých občanů,“ uvedl Babiš, který ještě před volbami sliboval iniciativu zrušit.
Podobně se ostatně už dříve vyjadřoval i vicepremiér Karel Havlíček. „Nepokračovali bychom v muniční iniciativě. Vůbec,“ prohlásil před rokem. Zároveň navrhoval, aby se iniciativa přesunula pod Severoatlantickou alianci.
Nic z toho se ale podle Babiše neděje. Zdroje z bezpečnostního prostředí proto popisují, že fakticky se úloha Česka příliš měnit nebude. Nadále zůstane koordinátorem a dopravcem, který vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Západní státy – doposud v čele s Dánskem, Nizozemskem, ale i Německem či Kanadou – pak skrze český projekt nakupují munici pro Ukrajinu z různých částí světa.
Na postoj Andreje Babiše měli vedle expertů vliv i zahraniční partneři. „V Bruselu velmi dobře vědí, že podobný projekt nedokážou udělat tak efektivně jako přes nás. A to také Babišovi vysvětlili,“ sdělil zdroj obeznámený s vývojem muniční iniciativy. Podobně mluví i Bureš o setkání koalice ochotných.
„Byl zde určitě poměrně velký tlak na tom summitu, ale už i předtím těch západoevropských státníků, ale i hlavního představitele NATO Marka Rutteho,“ dodává. Svou roli pak sehrál i prezident Petr Pavel, který dlouhodobě projekt podporuje.
Hlava státu se ostatně účastnila i úterního zasedání BRS, na kterém se sešli premiér, vicepremiér a dalších šest ministrů včetně šéfa obrany či financí. Podle rozhodnutí Babiše má BRS celkem osm členů. Na jednání na Úřad vlády ale dnes dorazil vedle prezidenta také například náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Ani jeden se po jednání k obsahu zasedání nevyjádřil.
Jediný, kdo poskytl komentář, byl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Byla to zajímavá diskuze, byli jsme nabrífovaní, jaký je aktuální stav, protože tyto skutečnosti jsme nevěděli,“ řekl po zhruba dvouhodinovém jednání s tím, že BRS dnes nepřijala k muniční iniciativě žádné usnesení.
Členové rady se podle něj třeba dozvěděli, kolik firem a v jakém režimu se iniciativy účastní. Svůj názor na pokračování iniciativy sdělit nechtěl, protože mu nenáleží, aby se vyjadřoval ke všemu. Nejdůležitějším tématem z hlediska Ministerstva dopravy byla podle Bednárika protidronová ochrana.
SPD nechce, aby iniciativu zaštiťoval resort obrany
V rámci muniční iniciativy nicméně může dojít k změnám, byť dílčím. Některé státy se například mohou hypoteticky rozhodnout, že se do iniciativy už nezapojí, důvodem mohou být podle některých analytiků i prohlášení současné vlády o Ukrajině či pomoci.
Další změnou pak může být finální objem dodávek munice na Ukrajinu. „Bude to tak, že postupně budou dodávky přes tento český mechanismus klesat, ale to stále znamená, že v příštím roce tam možná milion dorazí, protože to je milion, který je v zásadě už nasmlouvaný a který je na základě kontraktů, které nikdo nebude rušit,“ řekl Pojar už koncem minulého roku ve streamu iniciativy Dárek pro Putina.
Dá se také očekávat, že může nastat i obměna procesu. Může dojít například k šetření, zároveň je otázkou, zda zůstane procesní zaštítění iniciativy pod resortem obrany. Hnutí SPD totiž už v minulosti sdělilo, že ministerstvo chce ukončit svou roli v muniční iniciativě.
„Peníze z rozpočtu nebudou nadále používány na nákup munice a zbraní pro Ukrajinu,“ řekl šéf hnutí Tomio Okamura ještě před koncem roku.
Podle některých bezpečnostních expertů je ale otázkou, jak by taková praxe vypadala. Karel Havlíček v návaznosti na přání SPD nicméně naznačil, že muniční iniciativa zůstane pod resortem obrany. Babiš také ve středu sdělil, že u muniční iniciativy „zůstane stejná struktura“.
Bureš pak v kontextu podpory Ukrajiny a muniční iniciativy dodává ještě poznámku ohledně českých závazků, se kterými by nová vláda měla počítat.
„Je dobré zmínit, že v létě 2024 ve Washingtonu jsme se zavázali spolu s ostatními členskými státy NATO, že budeme každoročně poskytovat Ukrajině vojenský materiál a jinou formu vojenské pomoci za 40 miliard eur. Pro Česko z toho tedy vyplývá závazek šesti miliard korun ročně,“ přibližuje Bureš. Otázkou ale podle něj zůstává, jak se k tomuto závazku Česká republika postaví.
Ukrajina na český projekt spoléhá
Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali zhruba 100 miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko.
Momentálně jsou „nejvyšším výdajem“ především úředníci, kteří na resortu obrany průběh projektu koordinují.
„Celkově je to prostě pro Českou republiku výhodné, zároveň to plní podporu Ukrajiny, která je klíčová. Je totiž faktem, že v některých měsících minulého roku byla Ukrajina u některých typů munice více než z poloviny závislá na dodávkách z muniční iniciativy,“ popisuje zdroj z bezpečnostního prostředí obeznámený s průběhem projektu.
