Článek
„Jsem vděčný za vaše pozvání k návštěvě Maďarska. Ještě jednou vám děkuji za vaše přátelství a podporu,“ stojí v dopise amerického prezidenta Donalda Trumpa maďarskému premiérovi.
Viktor Orbán se s ním v pátek pochlubil na sociálních sítích. Trump mu v závěru přeje i volební úspěch. „Zároveň vám přeji mnoho štěstí ve vaší volební kampani v Maďarsku,“ stojí v dopise podepsaném jako „Donald“.
Nečekaný zádrhel
Právě na blízkost s Trumpem a dalšími zahraničními spojenci sází Orbán v kampani před dubnovými parlamentními volbami. Vykresluje v ní ambice Maďarska hrát roli ve světové politice, například hostit summit mezi americkým prezidentem a ruským diktátorem Vladimirem Putinem.
Na lince s Orbánovým geograficky nejbližším spojencem – slovenským premiérem Robertem Ficem – se však objevil nečekaný zádrhel.
Jak Seznam Zprávy napsaly už dříve, Orbánův volební vyzyvatel Péter Magyar v kampani využívá novou slovenskou úpravu namířenou proti zpochybňování Benešových dekretů.
O čem je novela o Benešových dekretech?
Na základě novely trestního zákona, kterou v prosinci prosadila Ficova koalice, hrozí nově za zpochybňování „poválečného uspořádání“ až půlroční trest vězení. Týká se to i zpochybňování poválečných dekretů o nuceném vysídlení Němců a Maďarů z Československa a konfiskaci jejich majetku.
Ficův tábor novelou reagoval na iniciativu opozičního Progresivního Slovenska (PS) namířenou na maďarské voliče na Slovensku. PS kritizovalo, že stát Maďarům na Slovensku dál odebírá půdu na základě 80 let starých dekretů o kolektivní vině.
Magyar a jeho opoziční strana Tisza kvůli tomu Fica kritizují a obviňují ze „zamlčování historie“. „Nemohou vznikat provokativní zákony, které podkopávají základy právního státu a demokracie a které představují otevřenou hrozbu pro Maďary žijící na Slovensku,“ napsal Ficovi a vyzval ho ke zrušení novely.
Kritiku schytal i Orbán. Jako Ficův politický spojenec a zároveň lídr strany, která Benešovy dekrety dlouhodobě kritizuje, se totiž k novému slovenskému zákonu jasněji nevyjádřil.
Zřejmě pod tlakem Magyara ale nakonec přece jen maďarská vláda reagovala.
Orbánova poradkyně píše do Bruselu
Hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliová se v otevřeném dopise obrátila na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a vyzvala ji, aby se slovenskou novelou začala zabývat.
Podle Sziliové úprava ohrožuje základní evropské hodnoty, protože trestá kritiku historických rozhodnutí státu. Uvádí, že v demokratické společnosti musí být možné otevřeně mluvit o minulosti a že stát nemá lidem určovat, jaký výklad dějin je povolený.
Za problém označuje i to, že zákon je podle ní formulován příliš vágně. Lidé si pak nemusí být jistí, co ještě smí říct a co už může být trestné. To podle ní povede k tomu, že se budou raději autocenzurovat a o citlivých tématech budou mlčet.
Evropskou komisi Sziliová vyzvala, aby prověřila, zda je slovenská novela v souladu s pravidly Evropské unie, a připomněla, že Unie má být společenstvím hodnot, které platí pro všechny stejně.
Orbánova vláda se tak de facto obrací na Brusel, sama přitom dlouhodobě a intenzivně Evropskou unii kritizuje za vměšování do národní legislativy.
Zdrženlivý Ficův úřad
Slovenský úřad vlády reagoval na maďarskou kritiku zdrženlivě. Za kontroverzní novelou si dál stojí, zároveň prý respektuje, že se Orbánova poradkyně obrátila na Evropskou komisi.
„Pokud mezi dobrými sousedy vznikne otázka, zda je vnitrostátní právní předpis jednoho z nich v souladu s právem Evropské unie, existují mechanismy, jak takovou otázku řešit,“ stojí ve stanovisku napsaném diplomatickým tónem.
Premiér Fico se k věci přímo nevyjádřil. Ve čtvrtek ale v Bratislavě s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznamovali restart česko-slovenských vztahů a návrat k mezivládním konzultacím.
Další komplikace pro V4
Oba premiéři mluvili i o obnově spolupráce visegrádské čtyřky (V4). Z té je přitom v současnosti spíš „V3“, a to z důvodu rozdílných zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit polské vlády. Ve zkratce: Jde hlavně o vztah k Rusku jako bezpečnostní hrozbě.
Varšava má také napjaté vztahy s Budapeští, což ve čtvrtek zmínil i Babiš. S polským premiérem proto prý v Bruselu o Visegrádu mluvil. „Je to o napjatém vztahu mezi Polskem a Maďarskem. Budeme se snažit přesvědčit Polsko, abychom se vrátili do formátu V4 a bavili se o evropských tématech,“ zmínil v Bratislavě Babiš.
Že by se Tusk nechal přesvědčit, je ale málo pravděpodobné i kvůli nejnovějšímu kroku Orbánovy vlády.
V pátek totiž vyšlo najevo, že Maďarsko udělilo politický azyl dvěma polským občanům. O koho přesně jde, není jasné, v polských médiích se ovšem spekuluje o stíhaném exministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi z opoziční strany Právo a spravedlnost a jeho manželce.
Ziobro se do Budapešti uchýlil loni na podzim, aby se vyhnul vazebnímu stíhání kvůli kauze údajného rozsáhlého finančního tunelování fondu na pomoc obětem trestných činů, vedení zločinecké skupiny a zneužívání ministerských pravomocí.
Ve stejné kauze čelí obvinění i Ziobrův náměstek Marcin Romanowski, který do Maďarska uprchl už na konci roku 2024. V zemi dostal bezprecedentní politický azyl, který ho chrání před vazebním stíháním v Polsku.
Případ ještě více zhoršil polsko-maďarské vztahy.
