Čína zahájila masivní „ekonomický experiment“. Může to být past

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čím je pro Američany Miami a pro obchodníky Kajmanské ostrovy, tím má být dle propagandy čínská nejjižnější provincie Chaj-nan.

Tropická oblast byla donedávna místem plážových resortů a oblíbeným útočištěm severočínských seniorů. Čínská strana má však s ostrovem daleko větší plány – před nedávnem jej oficiálně proměnila v masivní experiment s volným obchodem a podle rozlohy také v největší přístav pro volný obchod.

Ambiciózní ekonomický experiment má být kompletním tzv. free-trade portem s vlastním celním režimem, nízkými daněmi a novým modelem propojení světových a domácích trhů.

Na první pohled tak může nový status Chaj-nanu připomínat příběh Hongkongu. Zvláštní administrativní oblast Hongkong však má oficiálně fungovat podle principu „jedna země, dva systémy“ a její status jí dává jedinečné ústavní postavení s vlastním právním systémem, měnou a nezávislým členstvím v mezinárodních organizacích. Pro světové podniky funguje jako důvěryhodná a na pravidlech postavená brána do Číny.

Chaj-nan je však stále čínskou provincií a není krokem k liberalizaci Číny, jako spíše nástrojem, jak otevřenost simulovat bez ztráty kontroly.

„Ten rozdíl je zásadní. Je to hlavní důvod, proč by Chaj-nan neměl být vnímám jako konkurent, ale nejslibnější partner Hongkongu na pevnině,“ píše ve svém komentáři pro hongkongský deník South China Morning Post (SCMP) Devin Lin, právník a programový ředitel vzdělávacího centra HKU Space.

„Chaj-nan se zaměřuje na nulová cla v oblasti surovin a výrobních zařízení, jejichž cílem je vybudovat špičkovou výrobní a logistickou základnu, zejména pro obchod s jihovýchodní Asií. Jeho cílem je zjistit, do jaké míry lze dosáhnout kontrolované a cílené otevřenosti ve financích a obchodu, a zároveň zůstat pevně v právní a regulační sféře pevninské Číny,“ vysvětluje dále Lin.

Experiment s bezcelním obchodem na Chaj-nanu připomíná rané období čínských reforem po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976, kdy Komunistická strana Číny opustila socialistická dogmata a začala v některých oblastech testovat odvážné politiky volného trhu. Ty, které fungovaly, byly postupně zaváděny v širším měřítku.

Dnešní Čína je však jiná – vyrostla v bezkonkurenční výrobní velmoc a druhou největší ekonomiku světa. Prezident Si Ťin-pching opakovaně vyzývá k soběstačnosti a snaží se zajistit, aby země nebyla závislá na ničem zahraničním. Exportně orientovaná politika Číně za minulý rok zajistila obrovský obchodní přebytek ve výši jednoho bilionu dolarů.

Názory analytiků na smysl nové bezcelní zóny se rozcházejí.

Podle některých se Peking snaží vyslat signál, že je v době globálních ekonomických turbulencí odhodlaný pokračovat v otevírání se světu, a Chaj-nan je tak test, zda a jak by otevřenější přístup mohl fungovat na celostátní úrovni.

„Chajnanský přístav volného obchodu není navržen tak, aby tlumil všechny typy vnějších šoků,“ řekla agentuře CNA Wu Chaj-li z Univerzity Si-an Ťiao-tchung-Liverpool. „Spíše má sloužit jako testovací prostředí s nízkým rizikem pro přechod Číny k vyšší úrovni otevřenosti.“

Podle jiných odborníků je Chaj-nan jen „návnadou“.

„Neexistuje žádný náznak, že je Chaj-nan předzvěstí širšího a systematičtějšího otevírání národní ekonomiky,“ uvedl pro deník The New York Times (NYT) Richard McGregor z australského think-tanku Lowy Institute. Dodal, že nová role Chaj-nanu jako volného obchodního přístavu „má z politického a PR hlediska silný nádech tzv. návnady a přepadení“.

Vysvětluje to tak, že většina zahraničního zboží nyní může proudit na Chaj-nan volně, tento import však nesmí opustit ostrov a dostat se do jiných částí země, pokud nejsou splněny přísné podmínky.

Kombinace různých opatření má zabránit tomu, aby bezcelní dovoz z Chaj-nanu pronikl do jiných částí Číny, kde stále platí vysoká cla.

Podle NYT se skutečnost, že Čína neplánuje opustit protekcionistickou obchodní politiku, projevila jen několik dní po zahájení provozu Hainan Free Trade Port.

Ministerstvo obchodu v Pekingu tehdy uvalilo cla až 42,7 procenta na dovoz mléčných výrobků z Evropy a na konci roku oznámilo tzv. „opatření na ochranu dováženého hovězího masa“, systém kvót a cel ve výši 55 procent určený k omezení dovozu. Posléze oznámilo přísnou kontrolu vývozu zboží do Japonska, které má dvojí civilní a vojenské využití.

Zboží dovezené na Chaj-nan se tak nesmí přepravovat do ostatních částí Číny bez cla, pokud nebylo v provincii zpracováno způsobem, který zvýší jeho hodnotu alespoň o 30 procent.

Propaganda oslavuje Chaj-nan jako „tropický daňový ráj, čínské Kajmanské ostrovy kombinované s Monakem, Singapurem, Bahamami a Miami“.

Někteří komentátoři jej raději přirovnávají k Havaji, a to nejen pro plážové resorty, ale i pro vojenská zařízení, kterými jsou ostrovy posety.

U turistického města San-ja v době, kdy Čína prosazuje své územní nároky v Jihočínském moři, vyrostla obrovská námořní základna. Podle NYT tak nedávná návštěva Si Ťin-pchinga nesloužila ani tak k propagaci politiky bezcelního dovozu, jako spíše ke kontrole námořní základny a účasti na spuštění nové letadlové lodi.

„Si dal jasně najevo, že strategický význam Chaj-nanu znamená, že bezpečnostní zájmy mají přednost před ekonomickými ambicemi,“ píše deník, který také upozorňuje na problematickou minulost vedení ostrova.

Jen pár dní před oficiálním zahájením „nové éry otevírání“ soud v Šanghaji odsoudil bývalého dlouholetého vůdce Komunistické strany Chaj-nanu Luo Pao-minga na 15 let vězení za to, že měl během své téměř třicetileté kariéry přijmout úplatky ve výši přes 113 milionů jüanů (více než 337 milionů korun).

O velké kroky se ostrov pokoušel už několikrát – speciální ekonomickou zónou Číny se stal už v roce 1988, kdy se mu dařilo spolupracovat se zahraničními podniky. Od toho se ale s nástupem Si Ťin-pchinga v roce 2012 rychle upustilo.