Největší obchodní pakt světa: EU s Jižní Amerikou má spojit volný obchod

Vztek zalil evropské ulice. Od Bruselu po Varšavu obsazují rozzuření zemědělci s traktory prostor před institucemi EU. Hlasité troubení se rozléhá metropolemi, v nichž se farmáři pokoušejí o poslední zbytky vzdoru před historickým okamžikem. Znepokojující kulisu doplňují policisté v uniformách.

Přesuňme pohled na druhou stranu Atlantiku, konkrétně do Paraguaye. Změna lokace nabídne naprosto odlišný úhel pohledu na stejnou událost. Nejvýše postavená politička Evropské unie, Ursula von der Leyenová, bere do rukou pero a podepisuje se na list papíru. Vedle ní stojí čelní představitelé jihoamerických států sdružených do uskupení Mercosur. Společným podpisem završují čtvrt století trvající proces a otevírají bránu jihoamerickým exportérům do Evropy. Totéž platí opačným směrem.

Svět sleduje vznik největší zóny volného obchodu na planetě v době, kdy se americký prezident Donald Trump ohání cly a staví obchodní hradby do výšky, ve které byly naposledy ve 30. letech minulého století. Završení mnohaletých jednání mezi Evropskou unií a Mercosurem zrovna v tomto období tak je signálem zbytku světa – když nejdou obchody s USA, obchodujte s námi.

Pakt slibuje podle unijních expertů ohromné příležitosti. Předpokládají, že evropský vývoz do Brazílie, Argentiny, Paraguaye, Uruguaye a Bolívie může stoupnout o necelých 50 miliard eur ročně a umožní vznik asi 440 tisíc pracovních míst. V EU a jihoamerických státech, které dohromady tvoří uskupení Mercosur, žije dohromady 700 milionů lidí.

Vzájemná cla obou bloků téměř zmizí. Unie získá snazší přístup na odbytiště především pro auta a stroje. Na druhou stranu oceánu začnou podle předpokladů ve větším mířit zemědělské produkty. Právě toho se evropští farmáři děsí.

„Lze bez nadsázky říci, že Evropa prodala své zemědělství. Bude to mít negativní dopad na evropské farmáře i naši potravinovou bezpečnost. Nelze soutěžit s někým, kdo vyrábí za úplně jiných podmínek. Nedává smysl, aby Evropská unie na jedné straně zemědělcům každý rok utahovala šrouby nákladných regulací a byrokracie a na straně druhé otevírala trh zvýhodněným dovozům z regionů, kde tyto povinnosti neexistují,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Transparenty vyjadřující obdobný strach zemědělců z celého starého kontinentu se objevují po celých pětadvacet let, během nichž bitva o Mercosur probíhá. Evropští farmáři varují před tím, že jejich jihoamerické protějšky pěstují potraviny za nižší náklady.

Nemusí také plnit stejné standardy kvality a bezpečnosti potravin, jako je omezení používání antibiotik u zvířat a pesticidů u rostlin. To je podle zemědělců riziko pro evropské strávníky a i pro schopnost jihoamerickým farmářům konkurovat.

„Tvářit se, že v době takto nízkých cen je vhodné otevřít trh dalšímu levnému zboží, je – velmi mírně řečeno – pokrytecké. Není možné, aby Evropská unie podpořila smlouvu, která položí na lopatky její vlastní zemědělství. To není ani strategické, ani odpovědné. Je to ekonomická i bezpečnostní sebevražda,“ rozčiluje se Pýcha.

Naproti tomu z Mercosuru má ve velkém těžit průmysl EU. „Česká republika může z dohody EU–Mercosur těžit nepřímo přes průmysl. Otevření jihoamerických trhů posílí zejména německé výrobce automobilů a strojírenské firmy, na jejichž dodavatelské řetězce jsou české podniky úzce navázány,“ uvádí europoslanec Tomáš Kubín (ANO).

Unijní instituce argumentují tím, že pro výše uvedená rizika jsou součástí dohody pojistky, které mají za úkol evropské zemědělce chránit. Jedna z nich spočívá v limitovaném množství produktů, které smí do EU z Mercosuru projít. Jako jeden příklad za všechny si můžeme vzít hovězí maso.

Podle dat Evropské komise se do Unie z bloku Jižní Ameriky momentálně dostává 206 tisíc tun produktu. Dohoda umožňuje vstup 99 tisíců tun. Komise argumentuje tím, že hovězí do Evropy vstoupí s dovozní přirážkou 7,5 procenta a že vývoz sedmadvacítky tohoto produktu je téměř dvojnásobný než dovoz dovnitř. Co se kvality produktů týče, slibuje Komise, že dovážené produkty budou podléhat stejným standardům jako ty evropské.

„Dohoda s pásmem Mercosur je nastavena férově a pro Evropskou unii i Českou republiku je velmi přínosná. Obsahuje jasné pojistky pro citlivé sektory – kvóty, pravidla pro vybrané komodity a možnost rychle reagovat při narušení trhu – a zároveň stojí na tom, že dovoz musí splňovat evropské standardy a kontrolní mechanismy. Nevidíme důvod k obavám. Naopak to může otevřít nové exportní příležitosti a posílit naši ekonomiku i evropský vliv,“ komentuje pro Seznam Zprávy europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová.

Pojistky se týkají rovněž dalších zemědělských plodů a surovin, jako je drůbeží maso, cukr nebo citrusy. V případě, že bude mít EU pocit, že ze strany Mercosuru dochází k porušování dohodnutých parametrů paktu, má možnost dočasně pozastavit jihoamerickým produktům celní výhody a celou záležitost vyšetřit.

Také podle Kubína se negativní dopady pro Českou republiku mohou promítnout zejména do oblasti zemědělství a potravinářství. „Zvýšený import hovězího masa, jehož velkým producentem jihoamerické státy jsou, drůbeže nebo cukru může tlačit na ceny a zhoršit postavení českých zemědělců. Přímé ekonomické přínosy pro Česko jsou omezené, zatímco rizika jsou konkrétní,“ uvedl.

Ochrana životního prostředí a snaha o eliminaci CO2 patří k pilířům současných unijních legislativ. Kritici Mercosuru upozorňují na to, že pro jihoamerické státy tytéž podmínky při pěstování jejich plodin neplatí. Dohodu mezi EU a částí Jižní Ameriky pak interpretují jako vývoz černého svědomí Unie za své hranice. Jinými slovy, zatímco Evropa klade na vlastní pěstitele vysoké ekologické nároky, nevadí jí otevřít trh pro další části světa, které na sebe takové nároky neuplatňují.

„Environmentální bilance Evropy se tím nezlepší, jen vyvezeme své černé svědomí jinam. Budeme konzumovat potraviny vyrobené s vyšší ekologickou zátěží, zatímco doma omezíme produkci. To nedává žádný smysl,“ říká Pýcha.

„Zvýšení obchodu může přinést i environmentální výzvy, například v podobě tlaku na lesy, emise nebo biodiverzitu v zemích Mercosuru. Kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji proto je klíčová a je důležité, aby byla v praxi naplňována ambiciózně a důsledně, v souladu s klimatickými cíli a pravidly Evropské unie,“ potvrzuje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Dohodu ke vzniku největšího obchodního bloku na světě má finálně ještě potvrdit Evropský parlament, a podle zdrojů zahraničních médií se uvnitř už nyní zuřivě dohadují poslanci z některých stran, kteří stále chtějí paktu zabránit. Na prahu historického momentu tak stále může všechno spadnout zpět do vyjednávacích vod, kde přebývá Mercosur posledních 25 let.

Text jsme aktualizovali po podepsání dohody.