Jsme přetížení, hledáme nové továrny v Česku i v USA, říká šéf PBS Group

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výrobce malých leteckých motorů a pomocných pohonných jednotek, česká společnost PBS Group, loni dosáhl obratu 2,7 miliardy korun a letos míří ještě výš. Kvůli nedostatečným kapacitám investuje do rozšiřování výroby a podle generálního ředitele Petra Kádnera zvažuje i nákup nových továren.

Zbrojní odvětví v posledních letech roste. Jak se loni dařilo vám?

Loňský rok byl jednoznačně úspěšný. My už dnes vidíme poměrně daleko dopředu, protože jsme pod silným tlakem objednávek a naše výrobní kapacity jsou přetížené a budujeme nové. Spíš už plánujeme rok 2027.

Můžete shrnout hospodářské výsledky?

Za rok 2024 dosáhla PBS Velká Bíteš obratu zhruba dvě miliardy korun a za rok 2025 očekáváme asi 2,7 miliardy a EBITDA ve výši přibližně jedné miliardy. Letos už včetně Spojených států cílíme na 3,7 miliardy korun.

Jaký podíl vaší výroby dnes připadá na USA?

U leteckých motorů už to loni bylo přes 20 % a letos míříme zhruba ke třetině produkce. Uzavřeli jsme nové kontrakty a jednáme o dalších. Poptávka je silná a opřená o státní zakázky, hlavním limitem je opět kapacita.

Největší podíl na tržbách tvoří letecké motory?

Ano, tahounem jsou malé letecké motory, což se promítá i do vytížení naší slévárny, kde rostou objemy nejen kvůli motorům, ale i dalším zákazníkům. Zároveň rozvíjíme programy pomocných energetických jednotek (APU). Tam běží dva velké projekty, jeden ve spolupráci s tureckým partnerem a druhý, o němž zatím nemůžeme mluvit podrobně, vzniká ve spolupráci s (výrobcem leteckých motorů - pozn. red.) Pratt & Whitney.

Zmínil jste přetížené výrobní kapacity. Jak se vám daří je zvyšovat?

To je pro nás z hlediska budoucího úspěchu klíčové. Letos zprovozníme druhou divizi letecké techniky, kde už dnes běží program pro Lockheed Martin. Vznikne tam i samostatná výroba leteckých motorů, takže budeme mít dvě specializovaná pracoviště přímo ve Velké Bíteši.

Bude to stačit?

My se současně intenzivně rozhlížíme po možnostech akvizic v České republice, alespoň na výrobu dílců, případně celků. Zároveň se ale rozhlížíme i po Evropě a USA, protože jednáme s několika konsorcii, která připravují výrobu střel a dronů. To jsou projekty, které se budou spouštět například až za dva roky, ale ta konsorcia vznikají už teď.

O jaké země jde?

Jednáme s partnery v Německu, ve Velké Británii, v Itálii a ve Španělsku. Jde převážně o národní programy, nikoli přímo o projekty řízené Evropskou unií, i když se časem může objevit určitá evropská podpora. Zatím se počítá, že se tyto programy budou hradit z prostředků těchto zemí. U některých projektů budeme možná potřebovat menší výrobní kapacity v těchto státech, což nám nevadí, protože kapacit máme stejně nedostatek.

Jak dnes vypadá akviziční trh v oblasti strojírenství a elektrotechniky?

My jsme bohužel v tak úzkém segmentu, že najít firmu, která dělá totéž, co my, je téměř nemožné. Díváme se po firmách blízkých letecké technice nebo po provozech, které lze relativně rychle adaptovat, třeba z automotive sektoru. Tam dochází ke změnám, takže se některé firmy uvolní. Ale že bychom měli nějaký dlouhý seznam firem, tak to ne. Pro nás nejsou klíčové výrobní haly, ale lidé, kteří něco umějí. Potřebujeme zkušený personál, aby byl náběh rychlý.

Jak se vám daří zvyšovat kapacity v USA?

Ve Spojených státech postupujeme úplně stejně. Tam už běží výroba a letos se tam přesouvá výroba dalšího, většího motoru. Teď jednáme o tom, jestli budeme novou továrnu kupovat, nebo jestli ji postavíme.

Podle čeho se budete rozhodovat?

Obě varianty mají podporu místních úřadů, ale musíme to prověřit. Výstavba by trvala o něco déle a museli bychom shánět lidi, koupě funkčního podniku by byla jednodušší. Uvidíme. Musíme to ale vyřešit brzy, protože objednávky i ve Spojených státech rostou a tam tu kapacitu mít musíme.

Kdy padne rozhodnutí o akvizici v Česku?

Je obtížné říkat konkrétní termíny, protože nechceme narušit jednání. Myslíme si ale, že se někdy v průběhu prvního pololetí dohodneme.

Kolik peněz letos plánujete investovat do rozšiřování výroby?

V Česku jsme oznámili investice kolem jedné miliardy korun a plánujeme přidat dalších půl miliardy až jednu miliardu podle toho, jestli budeme výrobu ve Velké Bíteši rozšiřovat ještě nad oznámenou míru, nebo jestli kapacitu koupíme. V USA byla první fáze investic zhruba 20 milionů dolarů, druhá fáze počítá až s 90 miliony dolarů (1,9 miliardy korun). Pokud jsou zakázky, peníze se vždy dají sehnat, kombinací vlastních zdrojů a bankovního financování. Na veřejnou podporu nespoléháme ani v USA, ale možná nějaká bude.

Jak zvládáte personální růst?

Růst je vždy zátěž pro management i celý systém. Tlak je i na subdodavatelský řetězec, kde část práce přesouváme do spřízněných podniků. To má výhody, ale i vyšší nároky na koordinaci, kvalitu a bezpečnost. Loni jsme přijali zhruba 100 lidí, letos plánujeme dalších přibližně 250 v závislosti na náběhu nové haly, možná i víc.

Daří se vám pracovníky získávat v Česku, nebo dovážíte ze zahraničí?

Primárně z domácích zdrojů, ale doplňujeme je pracovníky ze zahraničí. Letos už u nás pracuje přes 30 odborníků z jedné mimounijní země a počítáme s dalšími desítkami. Nejde o pomocné profese, ale o kvalifikované specialisty, které si sami na místě vybíráme a kteří jsou po krátkém zaškolení plně produktivní. Je to ale doplněk, nikoli hlavní zdroj pracovní síly.

Přicházejí už k vám i technici a další zaměstnanci ze západní Evropy?

Ve výrobních oborech spíše ne. Západní Evropa je v tomto směru poměrně uzavřená a zpohodlnělá a lidé se do Česka třeba ze slunného Španělska příliš nestěhují. V USA ale samozřejmě máme americké zaměstnance, což přináší různé kulturní i mentální rozdíly.

V čem spočívají?

Řekl bych, že v Americe jsou zvyklí mít všechno dopředu připravené a rozhodnuté, a zároveň předpokládají, že k tomu budou mít vytvořené všechny podmínky. Češi ale takhle nefungují, ti si příkazy tvořivě upravují a současně vědí, že se musí starat, aby měli potřebné podmínky, třeba jen tím, že o ně požádají. Možná je to ale tím, že v našem podniku v USA pracuje hodně bývalých vojáků, kteří jsou z armády zvyklí na jiný způsob řízení, než který funguje v soukromé firmě.

Jak vnímáte rostoucí geopolitické napětí mezi Evropou a USA?

Sledujeme to velmi pozorně. Mediální obraz ale někdy vypadá dramatičtěji než realita. Amerika chce, aby Evropa převzala větší odpovědnost, což samo o sobě nemusí být špatně. Totální rozkol si samozřejmě nepřejeme a ani ho nepředpokládáme, ale i kdyby se vztahy zhoršily, naše evropské a americké aktivity budujeme do značné míry samostatně, takže bychom se dokázali přizpůsobit.

Co očekáváte od nové české vlády?

Především ochranu vůči útokům, které na nás v minulosti mířily z Ruska, i těm, které šly odjinud. Byli jsme napadáni z různých stran, něco z toho se objevilo v médiích, něco ne. My jsme vždycky znovu doložili, že jsme solidní, zákonů dbalá firma s určitým morálním rozměrem. Proto čekáme, že v tom vláda neselže a bude nadále „pískat rovinu“.

Vláda rozhodla, že bude pokračovat česká muniční iniciativa. Vy se této iniciativy neúčastníte, ale bude mít její pokračování na PBS nějaký dopad?

Munici nevyrábíme, ale všimli jsme si, že když se objevily nějaké peníze třeba ze zahraničí, tak byla tendence nedat je na naše motory, i když jsme si to předem domluvili. Je otázka, co Ukrajina potřebovala víc, protože naši odběratelé tvrdili, že potřebují hlavně motory. Pokud jde o obranné zakázky, česká vláda od nás historicky nakupovala jen minimálně. Někdy zprostředkovala peníze ze zahraničí na zakázky pro nás, ale ty peníze jsme si často předjednali sami.

Když je řeč o konkurenci, jak nedávno informovaly Seznam Zprávy, vaše společnost obvinila několik bývalých zaměstnanců, kteří přešli do konkurenční skupiny CSG, z krádeže know-how. Již jste jim rozeslali předžalobní výzvy, jaká byla jejich reakce?

V této fázi případu k němu nebudeme sdělovat podrobné informace.