Článek
Zatímco se zvýšením daní počítá v tomto volebním období rovná třetina respondentů, více než třetina dotazovaných v průzkumu NMS Market Research očekává, že se daně měnit nebudou. Jen 8 % lidí věří, že daně klesnou.
Přitom i na sliby snižování daní ANO Andreje Babiše v podzimních volbách lákalo voliče. Hlásalo nižší odvody pro OSVČ i nižší daně pro firmy. I jeho voliči ale chápou, že předvolební sliby a povolební fiskální realita jsou dva úplně jiné příběhy, konstatuje ekonom David Klimeš.
„Na předvolebních plakátech se Andrej Babiš rozpřahoval s heslem ‚volte nižší daně‘, ale zdá se, že ani všichni jeho voliči mu to nevěří. Je to známka racionálního uvažování občanů. I když rádi volili sliby o nižších daních, zároveň dobře vědí, že zalepit díry ve státním rozpočtu s pravidelnými stamiliardovými schodky bez zvýšení daňové zátěže prostě nejde,“ říká.
Očekávání respondentů ohledně vládní daňové politiky se značně liší podle politických preferencí. Příznivci vlády sice obecně mají za to, že daně nahoru nepůjdou, ale nejspíš zůstanou stejné. I nemalá část podporovatelů vládních stran má za to, že se daně přece jen zvýší.
Zvyšování daní, které zatím Andrej Babiš odmítá, by jeho voliči „kousali“ těžko, podotýká analytik NMS Market Research Jakub Bakule. „Vládní voliči nejsou zatím připraveni na to, že by se měly zvyšovat daně. Pokud tak vláda v dalších letech bude muset přistoupit k větší konsolidaci rozpočtu, bude mít komunikační problém. Současně více než pětina vládních voličů si ale teprve názor vytváří, takže je tu prostor pro větší přesvědčování ze strany vlády,“ vysvětluje Jakub Bakule.
Naopak v táboře opozičních voličů si polovina lidí myslí, že se daně budou zvyšovat, ukázal průzkum. Růst daňové zátěže by nejméně překvapil voliče Pirátů, Spolu a STAN. Mluví z nich i zkušenost s předešlou Fialovou vládou.
„Může za tím být přesvědčení o levicovosti Andreje Babiše a nové vládní většiny. Ale mnohem spíše se jen projevuje zkušenost se sliby o nezvyšování daní od ‚jejich‘ minulé vlády, která ale pak daně zvýšila. U nové vlády očekávají nejspíše stejný průběh,“ říká ekonom Klimeš.
Sliby versus ekonomická realita
Jak ale připomíná ekonomka Centra veřejných financí Markéta Malá, tlak na veřejné finance začíná být značný, blížíme se k pomyslnému nárazu na výdajový strop v podobě zákona o rozpočtové odpovědnosti. „To sice není přírodní zákon, který by nešlo změnit, ale nemáme ho pro nic za nic. Nedosahujeme sice úrovně zadlužení mnohých zemí, ale zadlužení nám roste rychle, a to především kvůli neochotě politiků udělat ve veřejných financích pořádek.“
Cesta je podle ekonomky jasná: Vyplnit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy a ideálně ještě navýšit příjmy z daní, především ze spotřeby nebo z majetku, abychom byli schopni financovat narůstající výdajové potřeby.
„Odhadujeme, že v rozpočtu nám chybí až nižší stovky miliard korun. Manévrovací prostor na zadlužování se nám bude hodit spíš za 15 let, kdy bude tlak na veřejné rozpočty obrovský kvůli stárnutí populace, je nešťastné zadlužovat se nyní,“ upozornila Malá.
Andrej Babiš a jeho vládní tým doufají, že jim díry ve státním rozpočtu pomůže zahladit lepší ekonomický růst. A skutečně, po pandemii a energetické krizi, ze kterých se Česko chvíli oklepávalo, se nám daří. Většina ekonomů očekává, že se růst v letošním roce udrží minimálně okolo dvou procent.
„Růst pomůže, ale nelze na něj spoléhat a zároveň je třeba brát v potaz vyšší úrokové sazby, tudíž ‚vyrůst z dluhu‘ je podstatně těžší než před 10 lety. Podstatnou část příjmů z růstu totiž vezmou výdaje na obsluhu dluhu. Navíc s růstem ekonomiky nerostou jen příjmy, ale i výdaje - důchody, výdaje na obranu navázané na HDP,“ varuje ekonomka Malá.
„Rok 2025 doručil výrazný růst ekonomiky i mezd, a to za stabilní inflace. I přes mírné ochlazení na trhu práce je míra nezaměstnanosti stále jedna z nejnižších na světě. Kontext může dokreslit i silná koruna, která zlevňuje dovozy a zvyšuje tak pro domácnosti dostupnost řady služeb a zboží,“ připomíná hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
A Češi to vnímají. Svou ekonomickou situaci hodnotí spíše pozitivně či neutrálně. Jako špatnou ji označil každý šestý. Pouze čtyři procenta účastníků průzkumu ji popisují jako velmi špatnou.
Odpovědi korespondují i s úrovní dosaženého vzdělání. Lidé se základním vzděláním nebo vyučení jsou pesimističtější. Jako špatnou svou situaci vnímá 26 % z nich, jako dobrou ji popisuje 29 %. Vysokoškoláci se mají - alespoň tak to sami vnímají - dobře skoro v 60 % případů, špatně svou ekonomickou situaci vnímá pouze 10 % z nich.
„Jedná se o drobné pozitivní zlepšení oproti červenci 2025. V lednu 2026 by svou ekonomickou situaci popsalo jako dobrou o čtyři procentní body více občanů,“ říká Jakub Bakule z NMS Market Research. Dodává, že celková očekávání na další rok jsou také spíše mírně optimistická.
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nalily Čechům optimismus do žil především zvyšující se mzdy. Poslední data za třetí čtvrtletí roku 2025 ukazují růst průměrné mzdy na 48 295 Kč. V posledním čtvrtletí loňského roku bude hrubá mzda atakovat i díky ročním odměnám hodnotu 50 000 Kč měsíčně, upozorňuje.
„Meziročně ztloustly peněženky zaměstnanců v průměru o více než sedm procent. O 4,5 %, pokud růst mezd očistíme o inflaci. V prvním čtvrtletí roku 2026 se navíc velmi pravděpodobně podíváme na nejvyšší průměrnou mzdu v reálném vyjádření od vzniku naší republiky,“ avizuje ekonom.
Nejčerněji to vidí voliči SPD
Zdaleka nejhůře svou ekonomickou situaci hodnotí voliči SPD. Plná třetina na otázku „Jak hodnotíte svou ekonomickou situaci ve srovnání se situací před 12 měsíci?“ odpověděla: špatně.
U voličů ostatních stran převažuje kladné hodnocení nad tím negativním. U voličů ANO je ve srovnání s příznivci ostatních stran nejvíce těch, kteří svou situaci vnímají neutrálně. Nejlépe hodnotí situaci voliči Spolu – 62 % ji vidí pozitivně.
Osobní vnímání ekonomické situace je pro skutečný vývoj naprosto zásadní. „Skoro tak zásadní jako samotná tvrdá data o ekonomickém vývoji. Sentiment, popřípadě nálada domácností a firem významnou měrou ovlivňuje chování ekonomických subjektů. V případě pozitivních vyhlídek vidíme oživení spotřeby, investiční aktivity, úvěrové aktivity a dalších klíčových oblastí, což pomáhá posílit ekonomický růst. Funguje to samozřejmě i opačně,“ uvedl Pavel Peterka.
Výhled je pozitivní
Skeptičtější jsou Češi při hodnocení vývoje v posledním roce. Čtvrtina respondentů si myslí, že se jejich ekonomická situace v roce 2025 zhoršila. Nejčastěji zhoršení popisují voliči SPD, Motoristů a ANO.
Ve výhledu na další rok jsou ale Češi optimističtější. Zlepšení očekává třetina dotázaných. „Existuje řada důvodů pro optimismus. Růst ekonomiky překonává očekávání. Česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v rámci Evropy. Naše prognóza naznačuje, že pozitivní vývoj ekonomiky, mezd a inflace bude pokračovat nadále i v roce 2026,“ potvrzuje očekávání lidí Peterka.
