Článek
Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova.
Pokud dohoda „o úplném a totálním odkupu Grónska“ nebude hotová do 1. června, zvýší se clo od tohoto data na 25 procent. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
„Je načase, aby Dánsko vrátilo (Grónsko) zpátky,“ doplnil. „Světový mír je v ohrožení. Čína a Rusko chtějí Grónsko a Dánsko s tím nemůže nic udělat,“ míní.
Zmíněné země se spojily na podporu Dánska, které dává najevo, že poloautonomní ostrov není na prodej. Také demokraticky zvolení představitelé samotných Gróňanů opakovaně uvádějí, že nemají zájem o to, aby se stali součástí Spojených států.
Kvůli Trumpovým celním hrozbám se v neděli odpoledne na mimořádném zasedání sejde v Bruselu 27 velvyslanců členských států Unie. Podle agentury Reuters to oznámil Kypr, který od počátku ledna jednání členských zemí předsedá.
V Grónsku a Dánsku se protestovalo
Jen několik hodin před oznámením cel v Grónsku a Dánsku vyšly do ulic tisíce protestujících. „Grónsko není na prodej,“ stálo na transparentech.
„Demonstrujeme proti americkým prohlášením a ambicím anektovat Grónsko,“ uvedla podle CNN Camilla Siezingová, předsedkyně Společného sdružení Inuitů.
„Požadujeme respekt k Dánskému království a k právu Grónska na sebeurčení. Doufejme, že dokážeme, že nás je mnoho, kteří Grónsko podporují,“ dodala.
Trumpova hrozba míří také na klíčové evropské spojence USA a vytvoří další tlak na Severoatlantickou alianci, píše agentura Bloomberg.
„Výhružky ani zastrašování nás neovlivní“
Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku je nepřijatelná, uvedl v sobotu večer na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, dodal. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další unijní politici.
„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní, ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi,“ napsal francouzský prezident. Celní výhrůžky jsou podle něj nepřijatelné a v daném kontextu nemají místo. „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí“ dodal.
Na krok reagovali také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. „Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu,“ reagovali na Trumpovu hrozbu. „Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu,“ dodali oba vysoce postavení unijní činitelé.
„Můžeme říci, že Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, ať už bude kdekoli, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl podle Reuters Costa. „Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie na tuto otázku,“ dodal.
„Německá vláda vzala na vědomí výroky amerického prezidenta,“ uvedl v Berlíně její mluvčí Stefan Kornelius. „Úzce konzultuje se svými evropskými partnery. Společně se včas rozhodneme o vhodných reakcích,“ dodal.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že Dánsko hrozba uvalení cel překvapila.
Nenecháme se zastrašit, řekl agentuře AFP švédský premiér Ulf Kristersson.
Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý a evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ napsala agentuře Reuters prezidentka Svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.
Cla hýbou britskou politickou scénou
Stanice BBC uvádí, že cla jsou ránou i pro strategii britského premiéra Kiera Starmera. Ten se snažil navzdory narůstajícím neshodám příliš hlasitě nekritizovat amerického prezidenta, aby uchoval „speciální“ vztahy mezi zeměmi.
Krátce po oznámení cel začal Starmer sklízet kritiku. „Starmerova politika vůči USA je v troskách,“ prohlásil předseda Liberálních demokratů Ed Davey. Podle něj je načase, aby se premiér „postavil proti tyranovi v Bílém domě“.
Lídryně britské opozice Kemi Badenochová označila Trumpův krok za „příšerný nápad.“
„Tato cla budou další překážkou pro podniky napříč naší zemí. O suverenitě Grónska by měli rozhodovat pouze Gróňané,“ říká Badenochová.
Keir Starmer později prohlásil, že USA se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko. „Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou,“ uvedl Starmer s tím, že o budoucnosti Grónska by mělo podle Británie rozhodnout Dánsko a Grónsko.
Podle agentury Bloomberg není jasné, jakou pravomoc by Trump použil a jak by se snažil uplatnit jednotlivá nová cla na členské státy Evropské unie. V minulosti se v případě podobných hrozeb spoléhal na zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (International Emergency Economic Powers Act).
Trumpovo oznámení přišlo poté, co se tento týden ve Washingtonu setkal dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen s nejvyššími představiteli Trumpovy administrativy a se členy Kongresu. Setkání se zúčastnila i grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Rasmussen po schůzce novinářům řekl, že ohledně Grónska „zásadní neshoda“ přetrvává.
Text jsme aktualizovali o vyjádření evropských lídrů.
