Článek
K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Napsala to agentura AP. Podle ní však pozvánku dostala řada dalších zemí, ačkoliv není jasné, kolik jich je. Podle amerických představitelů by se za stálé členství v orgánu měl vybírat poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun).
Český ministr zahraničí v úterý po pražské schůzce s maďarským protějškem uvedl, že Česko oficiální pozvánku neobdrželo. „Takže nemáme oficiální pozici,“ řekl politik z hnutí Motoristé sobě.
Macinka dodal, že poplatek za stálé členství ve výši miliardy dolarů (necelých 21 miliard korun) je pro možnosti českého státního rozpočtu nemyslitelný.
V Praze naopak vstup do Trumpovy rady potvrdil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. „Velice si vážíme úsilí Trumpa ohledně míru i na Blízkém Východě. Jsme připraveni se připojit a práce jsme začali, uvedl na novinářský dotaz.
O zapojení Budapešti už během pondělí psala agentura AP. Podle oficiálního prohlášení vietnamské diplomacie stejný krok jako Maďarsko učinil i generální tajemník vietnamské komunistické strany To Lam.
Není jasné, kolik pozvánek americké úřady rozeslaly zahraničním státům, aby se připojily k projektu, který má podle amerického prezidenta prosadit nový způsob řešení mezinárodních konfliktů. To, že pozvánku do Rady míru obdržely, potvrdily Indie, Pákistán, Austrálie, Argentina, Egypt, Jordánsko či Kanada.
Reuters uvedl, že pozvánku dostal také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev, který se rozhodl k Radě míru připojit. Vstoupí do ní také uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev. Stejně se rozhodl i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, uvedl jeho mluvčí podle Reuters.
Pozvánku do Rady míru dostal i polský prezident Karol Nawrocki, píše server onet.pl s odvoláním na dva zdroje. Nawrocki patří k velkým Trumpovým stoupencům.
Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.
Pozvánka pro Putina
Pozvánku do Rady míru obdržel i ruský prezident Vladimir Putin, uvedl pro ruskou státní agenturu TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Skutečně, prezident Putin také dostal pozvání na diplomatickou cestu k účasti v této Radě míru. V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ řekl v pondělí.
Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, mluvčí Kremlu nesdělil. Uvedl, že Moskva si chce s Washingtonem vyjasnit „všechny nuance“.
Trumpova Rada míru by se potenciálně mohla stát rivalem Rady bezpečnosti OSN, která vznikla po druhé světové válce, poznamenala v pondělí AP. Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN, kde má pět stálých členů právo veta, naráží v posledních letech opakovaně na veta usnesení ze strany stálých členů. Těmi jsou Rusko, USA, Čína, Británie a Francie.
