Článek
V neděli zaznamenali odborníci na Slunci velmi silnou erupci třídy X1,95, která byla doprovázena mohutným výronem plazmatu z koróny (CME – Coronal Mass Ejection), jak uvedla Česká astronomická společnost na svém webu.
K erupci došlo v aktivní oblasti označené AR4341, která se právě otáčí do přímé viditelnosti směrem k Zemi. Díky tomu se družicím podařilo zachytit snímky rozpínajícího se oblaku plazmatu, který má zčásti kruhový (tzv. halo) tvar. Právě tento tvar obvykle znamená, že výron směřuje k Zemi.
Ačkoliv plazma putuje meziplanetárním prostorem pomaleji, očekává se, že Země by mohla být částicemi oblaku zasažena v řádu jednoho až tří dnů od erupce. A až koronální hmota dorazí, může, ale také nemusí nastat silná geomagnetická bouře, která by vedla k pozorovatelným jevům, jako je polární záře, viditelným i ze střední Evropy.
Zda budou polární záře skutečně viditelné i ve středních zeměpisných šířkách, zatím jisté není. Záleží totiž hlavně na tom, jaká bude polarita magnetického pole v oblaku plazmatu.
Šance ale podle odborníků nejsou malé. Modely agentur NASA a NOAA se totiž shodují, což není častým jevem, že by částice z oblaku měly k Zemi dorazit v noci z pondělí 19. na úterý 20. ledna, pravděpodobně až v druhé polovině noci po 1:00 SEČ. Pokud bude mít oblak zápornou polaritu, není vyloučeno, že by polární záře mohly být opravdu viditelné.
Meteorologové potvrzují, že polární záře skutečně je vidět
Na mnoha místech Česka je v noci z pondělí na úterý skutečně možné pozorovat polární záři. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj je záře velmi dynamická a přechodně viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílí také řada uživatelů sociálních sítí.
Meteorologové na polární záři upozornili po 22:00, označili ji za silnou. Připojili snímek pořízený z Pece pod Sněžkou na Trutnovsku. „Kdo máte jasnou oblohu, zkuste na temné obloze pohled k severu. Můžete použít i mobilní telefon,“ uvedli.
Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Celkem běžné jsou v polárních oblastech, kde jsou viditelné po celé obloze. V Česku bývají naopak obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky. V ČR lidé mohli úkaz pozorovat například loni v listopadu, tehdy byl poměrně silný.
Zdrojem polární záře je aktivita Slunce, konkrétně reakce molekul a atomů zemské atmosféry s částicemi ze slunečního větru, který přichází po silných slunečních erupcích. Díky magnetickému poli Země se tok nabitých částic usměrňuje k zemským pólům.
Barva polární záře závisí na výšce, respektive na hustotě atmosféry v místech, kde částice v atmosféře reagují. V nejvyšších výškách okolo 200 kilometrů dominuje červená barva ionizovaného kyslíku. Níže až do výšky 100 kilometrů převládá zelená barva téhož plynu, vyzařovaná ovšem na jiné vlnové délce. V nejnižších výškách se začínají uplatňovat emise dusíku, které mohou mít modravý nádech.
