Hlavní obsah

Sluneční erupce vyslala k Zemi oblak plazmatu. Může rozzářit oblohu

Foto: NASA

Solární erupce, ilustrační snímek.

Studie vědců z Jet Propulsion Laboratory loni ukázala, že Slunce nemíří k očekávanému útlumu, ale naopak zvyšuje svou aktivitu. Začátek roku 2026 je toho důkazem. Díky vyšší aktivitě vyslalo Slunce mrak plazmatu směrem k Zemi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V neděli zaznamenali odborníci na Slunci velmi silnou erupci třídy X1,95, která byla doprovázena mohutným výronem plazmatu z koróny, tzv. koronální hmotnou erupcí (CME – Coronal Mass Ejection), jak uvedla Česká astronomická společnost na svém webu.

K erupci došlo v aktivní oblasti označené AR4341, která se právě otáčí do přímé viditelnosti směrem k Zemi. Díky tomu se družicím podařilo zachytit snímky rozpínajícího se oblaku plazmatu, který má zčásti kruhový (tzv. halo) tvar. Právě tento tvar obvykle znamená, že výron směřuje k Zemi.

Ačkoliv plazma putuje meziplanetárním prostorem pomaleji, očekává se, že Země by mohla být částicemi oblaku zasažena v řádu jednoho až tří dnů od erupce. A až koronální hmota dorazí, může, ale také nemusí nastat silná geomagnetická bouře, která by vedla k pozorovatelným jevům, jako je polární záře, viditelným i ze střední Evropy.

Zda budou polární záře skutečně viditelné i ve středních zeměpisných šířkách, zatím jisté není. Záleží totiž hlavně na tom, jaká bude polarita magnetického pole v oblaku plazmatu.

Šance ale podle odborníků nejsou malé. Modely agentur NASA a NOAA se totiž shodují, což není častým jevem, že by částice z oblaku měly k Zemi dorazit v noci z pondělí 19. na úterý 20. ledna, pravděpodobně až v druhé polovině noci po 1:00 SEČ. Pokud bude mít oblak zápornou polaritu, není vyloučeno, že by polární záře mohly být opravdu viditelné.

Doporučované