Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Umělá inteligence (AI) se promění ve spekulativní bublinu, pokud se její využití nerozšíří i mimo velké technologické společnosti a bohaté ekonomiky. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to tento týden řekl generální ředitel americké technologické společnosti Microsoft Satya Nadella.
Právě data Microsoftu ukazují, že navzdory masivním investicím do infrastruktury, dlouhodobé propagaci v médiích a téměř nulovým technologickým bariérám na straně uživatelů zůstává využití technologie v podobě takzvaných velkých jazykových modelů (LLM) jako ChatGPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu poměrně nízké. Výrazně nižší je potom v zemích takzvaného globálního jihu.
„Aby se nejednalo o bublinu v pravém slova smyslu, je nutné, aby její výhody byly rozloženy mnohem rovnoměrněji,“ řekl Nadella podle listu Financial Times. Poznamenal, že známkou bubliny by bylo, kdyby z rozmachu AI těžily pouze technologické konglomeráty, a nikoli společnosti v jiných odvětvích.
Microsoft ve své studii považuje za uživatele generativní AI každého člověka, který v daný měsíc jeden ze sledovaných produktů používal celkem alespoň 90 minut. Celosvětově používání vzrostlo ve druhém pololetí roku 2025 na 16,3 procenta lidí v produktivním věku, z 15,1 procenta v prvním pololetí.
V rozvinutých ekonomikách takzvaného globálního severu používání vzrostlo na 24,7 procenta z 22,9 procenta, zatímco v chudších státech takzvaného globálního jihu podíl vzrostl z 13,1 procenta na 14,1 procenta.
V Česku v prvním pololetí nástroje generativní AI používalo 26 procent lidí v produktivním věku, ve druhém pololetí 27,8 procenta. V prvním pololetí bylo Česko 24. zemí světa s nejrozšířenějším používáním AI, ve druhém pololetí kleslo na 25. příčku.
V letošním roce roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat přes dva biliony dolarů. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
