Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už letos počítá rozpočet s výrazným schodkem. Vláda včera schválila návrh státního rozpočtu s deficitem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová je s ním spokojená, kritici ale mluví o promarněné šanci na ozdravení veřejných financí. Je takový deficit v době ekonomického růstu obhajitelný, nebo si kvůli vysokému dluhu zadělává země na výrazné problémy v příštích letech?
Co znamenají dražší dluhopisy pro inflaci, hypotéky a běžné domácnosti? A hrozí Česku v příštích letech náraz na dluhovou brzdu? Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics byl hostem Agendy.
Podle aktuálních odhadů by česká ekonomika měla v roce 2026 růst tempem 2,4 procenta, tedy rychleji, než se původně čekalo. Nabízí se proto otázka, zda je namístě dál „rozdávat lidem“, jak o výdajích mluví opozice.
Zatímco některé resorty čekají škrty, jiné si výrazně polepší. Vítězem rozpočtu je doprava, která získá o 26 miliard korun více, výrazně si přilepší i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně ale rychle bobtnají náklady na obsluhu státního dluhu – letos poprvé v historii přesáhnou 100 miliard korun.
Český stát si zatím v evropském srovnání nepůjčuje draze, znepokojivý je ale trend posledních několika let, kdy úroky tuzemských státních dluhopisů setrvale rostou, popisuje Dvořák.
Rostoucí úroky státních dluhopisů přitom přímo ovlivňují to, s jakým úrokem jsou banky ochotné poskytovat dlouhodobé úvěry, tedy typicky hypotéky a investiční půjčky pro firmy. Banky totiž budou nastavovat úroky u úvěrů tak, aby se jim vyplatily více než nákup státních dluhopisů.
„To je přesně kanál, kterým státní zadlužování může vytěsňovat soukromou aktivitu. Když je úvěr dražší, firmě se už investice nemusí vyplatit,“ vysvětluje Dvořák.
Ekonom na příkladu Polska dokládá, že „není dluh jako dluh“. Severní soused je sice výrazně zadluženější než Česko, ale finanční trhy sledují i to, na co se dluhy používají. Pověstné půjčování na platy investoři neocení, investice naopak ano. „Mezi 20 nejvíce rostoucími městy v Evropě je osm polských, to je skvělý výsledek,“ dodává Dvořák.
Kdy Česko narazí na dluhovou brzdu, tedy zákonný limit, který budoucí vlády zaváže k úsporným rozpočtům? „My počítáme, že ta současná trajektorie, na kterou nás současná vláda dostane, nás k dluhové brzdě dostane na začátku 30. let,“ varuje Dvořák.
„Neznamená to, že se to nutně stane, přijde další vláda, která bude pod větším tlakem na rozpočtovou konsolidaci,“ dodává. Současná vláda ale podle něj zatím dává najevo, že se zvyšování rozpočtových schodků neobává.
