Článek
V Česku se opět otevírá debata o návratu elektronické evidence tržeb (EET) v modernizované podobě. Po třech letech od zrušení tohoto klíčového nástroje digitalizace, transparentnosti a férového podnikatelského prostředí se ukazuje, že tento krok byl chybou, která státu i podnikatelům přinesla zbytečné ztráty a rizika. EET přitom mohlo být zachováno alespoň v dobrovolném režimu.
Uplynuly tři roky od zrušení elektronické evidence tržeb a téma se znovu vrací do veřejného prostoru. Hnutí ANO otevřelo debatu o jejím obnovení v modernizované podobě označované jako EET 2.0, s příslibem jejího spuštěním od ledna 2027. Podle dostupných návrhů by měl být nový systém technologicky jednodušší – EET 2.0 by měla fungovat prostřednictvím jednoduché bezplatné mobilní aplikace, bez povinnosti tisknout účtenky a s nižšími nároky na datové připojení, aby bylo možné systém využívat i v místech se slabým nebo nestabilní internetovým signálem, například v horských oblastech.
Co chystá ANO
Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. SZ Byznys připravil detailní přehled jeho ekonomického programu.
Proč bylo zrušení EET krokem zpět
Zrušením EET stát přišel o moderní nástroj pro sledování ekonomických toků a efektivnější výběr daní, navíc se tím znehodnotily nemalé investice, které do systému vložili podnikatelé i veřejný sektor. EET přitom zvyšovala transparentnost podnikání a narovnávala konkurenční prostředí. Hned po vypnutí systému se tak objevily signály o návratu k neevidovaným hotovostním tržbám i možném růstu šedé ekonomiky.
Výrazně se tím zkomplikovala také možnost pracovat s reálnými daty o tržbách, která mohla v budoucnu sloužit pro rychlé a cílené kompenzace nebo jiné formy státní podpory v krizových situacích.
Namísto úplného zrušení přitom existovala rozumnější cesta. Ponechání systému v dobrovolném režimu by nepřerušilo rozvoj digitalizace a automatizace procesů, které mohly dále snižovat byrokratickou zátěž a zvyšovat efektivitu veřejné správy. Současně mohl stát systém zjednodušovat, technicky vylepšovat a více jej propojit s dalšími digitálními nástroji.
Příležitost, která se nesmí promarnit
EET se nyní dostává do popředí diskusí zejména v souvislosti s potřebou moderních digitálních nástrojů státu a rostoucími požadavky některých profesních skupin, například hoteliérů a restauratérů, kteří dlouhodobě upozorňují na neférovou konkurenci a šedou ekonomiku v hotovostních provozech. Na stole je tak možnost nastavit jednoduchý, intuitivní systém, který podpoří férové podnikání a omezí obcházení pravidel. Transparentní evidence tržeb by v delším horizontu mohla přispět k vytváření prostoru pro snižování daňové zátěže a ke zlepšování podnikatelského prostředí jako celku.
Důležitým principem by nicméně měla být i motivace podnikatelů ze strany státu, například formou daňových slev pro evidující OSVČ či osvobození spropitného. Takto pojatá modernizace odpovídá současným technologickým možnostem i očekáváním podnikatelské veřejnosti.
Ačkoliv se v probíhající debatě objevují rozdílné postoje, dobře navržená EET 2.0 může přinést vyšší transparentnost ekonomiky, účinnější omezení šedé ekonomiky a kvalitnější data pro stát i samotné firmy. Pokud tedy bude systém navržen uživatelsky přívětivě a s důrazem na motivaci namísto sankcí, může se stát důležitým pilířem moderního, férového a konkurenceschopného podnikatelského prostředí v České republice.
