Topka i ODS jen změnily tváře na billboardech. Grolich chce obrodit lidovce

Jihomoravský hejtman Jan Grolich kývl na kandidaturu na šéfa lidovců. K tomu se ho už v minulosti ve straně snažili několikrát neúspěšně přemluvit. Teď se Grolich rozhodl, že do toho půjde. I proto, že má do příštích parlamentních voleb dost času a cítí se na to stranu zmodernizovat a proměnit.

Z lidovců, kteří se například v průzkumu agentury STEM z ledna pohybují nad třemi procenty, chce ambiciózně udělat hlavní sílu na opozičním spektru. Grolich chce lidovce před dalšími sněmovními volbami dostat do pozice, kdy by pro ně případný vstup do koalice s jinou ze stran nebyl nutností k přežití, ale jen jednou z variant.

„Musím si to teď odpracovat. Z opozičních stran startujeme všichni na nule, protože teď máme tři a půl roku roku do voleb,“ míní Grolich.

Jednačtyřicetiletý politik věří, že právě lidovcům se na rozdíl od ODS, TOP 09 či STAN může podařit vyšplhat nahoru. „Není to jen o změně obličeje na billboardech, což udělala topka i ODS. Ptám se, kde jsou hlubší změny. Je potřeba zefektivnit a zrychlit fungování strany, uzpůsobit stanovy dnešnímu politickému životu tak, abychom méně času trávili schůzováním, ale více prací v politice,“ tvrdí.

Přestože je Grolich oceňován za cit pro marketing a komunikaci na sítích, vyvrací, že by to měl být jeho hlavní přínos. „Dubnový sjezd nemá být o tom, že bude Grolich na billboardu a umí natočit dobré videjko a tím vyhrajeme volby. Pokud se nestanou větší změny, je úplně jedno, kdo lidovce povede, a budeme se v tom plácat jako všechny ostatní strany,“ míní.

Lidovci, kteří mají ke Grolichovi blízko, míní, že právě kombinace jeho schopností má sílu stranu vytáhnout nahoru. Například poslanec František Talíř to shrnuje následovně: „Grolich umí dělat politiku pro lidi, umí krize i silnice. Ale zároveň to dovede všechno zabalit a jako hezký vánoční dárek nabídnout lidem.“

Jeho řízení v čele kraje se ukázalo jako efektivní hned v několika krizových okamžicích. Jako jihomoravský hejtman začínal v roce 2020 v nejtěžších covidových měsících, aby pak záhy na začátku léta 2021 musel řešit následky tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku. Patrně i proto jako hejtman obhájil přesvědčivě svou pozici. Před dvěma lety kandidátka koalice Spolu pod jeho vedením v kraji dosáhla na bezmála 40 procent hlasů.

Právě dvaatřicetiletý poslanecký nováček Talíř a bývalý náměstek lidoveckého exministra životního prostředí Petra Hladíka by mohl být podle informací redakce v Grolichově nejužším týmu. Zatím sice sám Talíř nepotvrzuje kandidaturu, ale patrně by se mohl ucházet o pozici prvního místopředsedy. Spolu s ním si jihomoravský hejtman staví tým podobně naladěných lidí, se kterými se shodne na možných změnách. Mělo by jít mimo jiné o současné místopředsedy strany Václava Pláteníka a Moniku Brzeskovou či dalšího mladého poslance Benjamina Činčilu.

„Jsme kamarádi, spojuje nás s Honzou Grolichem mimo jiné to, že on byl stand-up komikem a já pracoval v Jihočeském divadle. Tedy i schopnost rychlé prezentace na sítích,“ popisuje redakci Talíř.

„Zatím je čas. Tým plánuju a chci si ho sestavit do sjezdu a na sjezdu si pak o něj říct,“ popisuje Grolich.

Zatímco jeho šance na funkci šéfa strany jsou nyní výrazné, protože má uvnitř podporu a kandidovat proti němu se zatím nikdo nehrne, o další členy vedení ještě může ve straně proběhnout soupeření. Část lidovců se totiž domnívá, že by v nejužším vedení měli být i expředsedové.

„Určitě jsem pro, aby si Jan Grolich svůj tým vybral. Zároveň by bylo asi dobré, kdyby byl trochu namixovaný ze zkušenějších lidí,“ říká poslanec a exministr životního prostředí Petr Hladík. Sám zatím o kandidatuře neuvažuje, byť to nevyloučil úplně.

Pokud si Grolicha na dubnovém sněmu delegáti zvolí, své schopnosti bude muset ukázat už v letošních komunálních a senátních volbách. Do Senátu i sám kandiduje za Vyškovsko. To je také praktické řešení, jak ho dostat z jihu Moravy do Prahy, odkud bude potřeba lidovce řídit.

Někteří mladší lidovci ale nemají za to, že by vedení strany musel nutně doplnit někdo z bývalých předsedů. Naopak razí spíš sestavu, která by přinesla čistě čerstvý vítr a neokoukané tváře.

A to i proto, že je podle nich ve straně nyní možná generační obměna. „Chceme zopakovat situaci z doby, kdy vedení přebíral Pavel Bělobrádek a dostal lidovce zpět do Sněmovny. Jsme podceňovaní v tom, že to je možné, a my to chceme dokázat,“ popisuje jeden ze zdrojů z Grolichovy blízkosti.

Z poslaneckého klubu ale zní i to, že si lidovci nyní nemohou dovolit „střet starých proti mladým“. „Potřebujeme, aby se s novým směrem identifikovala i starší generace,“ vysvětluje anonymně jeden z poslanců.

Zaznívá tak i nápad, že by bývalí předsedové Marian Jurečka, Pavel Bělobrádek, Marek Výborný, ale i třeba Jan Kasal mohli fungovat jako „stálí rádci“, se kterými by se vedení setkávalo pravidelně. Jak je do dalšího směřování strany zapojit, právě teď řeší i Grolich.

„S bývalými předsedy i s Markem Výborným jsem se o tom bavil. O jejich zkušenosti se musíme opřít, zatím je otázka, jestli to musí být přímo členstvím v předsednictvu, nebo jinou konzultační či poradenskou rolí,“ nastiňuje.

Před více než 15 lety to byl právě tandem Bělobrádka s Jurečkou, který stranu opět dokázal odrazit ode dna. Pod Bělobrádkovým vedením se lidovci v roce 2013 vrátili do Sněmovny, z níž vypadli po volbách v roce 2010.

Bělobrádek dosud platí ve straně za respektovanou osobnost, která by mohla nové vedení obohatit o kontinuitu i cenné zkušenosti. Sám svoji kandidaturu do předsednictva zvažuje, je ale otevřen více možnostem. „Tak jako na minulém sjezdu jsem připraven pomoci v jakékoli funkci v předsednictvu mimo funkci předsedy. A tak jako vždy po mém odchodu z pozice předsedy jsem ochoten pomáhat i mimo předsednictvo, když o to bude mít předseda zájem. Ambice nemám, zkušenosti ano. Vnucovat se nebudu,“ popisuje redakci Bělobrádek.

Bude podle něj záležet na konkrétní vizi i týmu, které Grolich představí. „Pokud se mi to bude líbit, tak ok, pokud ne, zvážím dát sjezdu alternativu, zkušenost i kontinuitu v předsednictvu,“ dodává. Poslanec a bývalý předseda zároveň připomíná, že lidovecký sjezd může s osobním přáním předsedy zamíchat tak, jako se to už stalo v minulosti.

Jana Grolicha každopádně nyní čeká několik nelehkých úkolů, které si i sám vytyčil: Vejít ve známost celostátně a vystoupit tak z jihomoravské bubliny, navrhnout koncepci proměny strany, se kterou seznámí krajské organizace a členy, a přivést k lidovcům i experty zvenku. Chce také najít kandidáta na příštího ministra financí.

Zároveň ho příliš nezneklidňují aktuální průzkumy, které lidovce staví mimo Sněmovnu. „Současné průzkumy jsou jenom dohra posledních voleb a ne výsledek těch budoucích. Opozici dnes chybí vedoucí síla, která by měla hospodářskou kompetenci, kolem níž by se ostatní opoziční strany stavěly. A to tak, jak to například bylo i v minulém období, kdy bylo jasné, že hnutí ANO je hegemon, který bude v případě výhry vládu řídit a někdo se bude muset přidat. Ten, kdo si to teď v opozici odpracuje, bude tuto roli mít,“ myslí si Grolich.

Přichází i s nápadem razantnějších organizačních změn dovnitř strany. „Tak, abychom méně času trávili schůzováním, ale více prací v politice,“ vysvětluje Grolich.

Plánuje rozhodování zefektivnit. Podle lidí blízkých Grolichovi strana zůstala svými vnitřními procesy zamrznutá v době, kdy měla mnohonásobně více členů i zaměstnanců. Nyní by podle nich bylo potřeba některé její struktury osekat a zbavit se části vrstev fungujících pod předsednictvem.

Jihomoravský hejtman si přeje například zrušení celostátní konference, která řídí stranu mimo sjezdy a tvoří ji zhruba stovka lidí. V plánu je například i možnost vypuštění struktury okresů. Výsledek by přinesl větší centralizaci strany. Předseda by mohl mít například i větší vliv na sestavování kandidátek do voleb. Tyto změny je možné zavést na sjezdu.