Metro nejezdí, města mrznou. Rusko cíleně rozkládá energetickou síť Ukrajiny

Většina čtvrtí moldavské metropole Kišiněv zůstala bez elektřiny poté, co došlo k rozsáhlému výpadku ukrajinské energetické sítě. Porucha způsobila kaskádové výpadky, které ovlivnily i dodávky vody a bezpečný provoz klíčové infrastruktury. Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala bylo odpojeno vedení mezi západní a centrální Ukrajinou i linka do Moldavska, což vedlo k automatickému vypnutí ochrany v rozvodnách.

Výpadek se odehrává v zimní sezoně, která je letos navíc mimořádně tuhá, a přichází v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou síť, jež je čím dál více zranitelná. Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje, že cílem Moskvy není jen vojenské oslabení, ale postupná dezintegrace energetického systému, který je zásadní pro vytápění obyvatelstva.

„To, co pozorujeme dneska, je, že záložní zdroje už jsou natolik oslabeny, že nedokážou utáhnout provoz několika měst jako takových,“ vysvětluje Kopečný. Problém vidí v tom, že Ukrajina nemá dostatečné kapacity protivzdušné obrany, aby se proti ruským úderům na energetické cíle bránila.

Kvůli výpadkům ukrajinské rozvodné sítě se zastavilo nejen metro v Kyjevě, ale dnes dopoledne se ocitla bez elektřiny většina čtvrtí moldavské metropole Kišiněv. K čemu přesně došlo?

Děje se to, co ukrajinské vedení předpovídalo a upozorňovalo na to od prvního roku invaze. A to, že může dojít k zásadnímu kolapsu celé energetické soustavy. Doposud jsme vždy viděli během zim, které zdaleka nebyly tak kruté jako ta letošní, výrazný úbytek kapacity energetické produkce. Z 36 gigawattů je to jen osm.

Kromě produkční části došlo k tomu, že Rusko systematicky už poslední rok a půl útočilo, a to nejen během zimy, ale během celého roku, i na převodovou soustavu energií, elektřiny. Fakt, že během ledna opustilo 600 000 lidí Kyjev, je dán právě tím, že se podařilo ruskému agresorovi zničit obrovské části přenosové kapacity v oblasti elektřiny, tepla a vody.

Rusku se daří likvidovat i vnitřní pohyb zemního plynu, který je zásadní pro vytápění obyvatelstva. Je to komplexní a strukturovaná agrese vůči energetickému sektoru. To, co pozorujeme dneska, je, že záložní zdroje už jsou natolik oslabeny, že nedokážou utáhnout provoz několika měst jako takových.

Může dojít k úplnému kolapsu?

Není to ještě totální kolaps, ale je to celkový výpadek na velké části území daný právě těmi systematickými a dlouhodobými útoky na přenosovou a produkční soustavu. To je dáno mimo jiné tím, že Ukrajina opravdu nemá dostatečné kapacity protivzdušné obrany, aby se proti tomu bránila.

Jak je možné, že se výpadky přelévají i do jiných zemí, například již zmíněné Moldavsko? Je to propojené?

Zrovna moldavská energetická soustava je na Ukrajinu výrazně napojena. A to z historických důvodů. Nedošlo tam zatím k žádné větší diverzifikaci, takže v momentě, kdy vypadne velký zdroj energie anebo přenosová soustava je zasažena natolik, že je nefunkční, tak nepřijde určité množství plynů nebo jiných zdrojů, třeba elektřiny, ani tam, kde válka fyzicky není. Ale tím, že přenosové soustavy jsou propojené, tak to má dopady i do okolních zemí, když dojde k takovému typu kolapsu.

Je to nyní poprvé, co kolaps zasáhl okolní země?

Loňskou zimu byla právě v Moldavsku a v Podněstří také energetická krize, kterou pomáhala vykrýt Ukrajina zvýšenými dodávkami elektřiny a plynu. Přenosová soustava a produktovodová soustava je takto nastavena. Tehdy to ale nebyl nenadálý výpadek, protože se na to už nějakou dobu připravovali a byli schopni to doplnit. Nyní tím, že vypadla kapacita na ukrajinské straně, tak je to jiné. Rusové mají pořád dost raket a Ukrajinci nemají dost protivzdušné obrany, tak to takto pokračuje. Je to systém, který už je poškozený, zraněný, a proto to může mít takovéto kaskádové efekty.

Je kromě Moldavska na Ukrajinu navázaná energeticky ještě nějaká jiná země?

Kromě Moldavska žádná jiná země nemá závislost na dodávkách. Jinak samozřejmě funguje energetický koridor mezi Polskem a Ukrajinou, ale východní Polsko není závislé na produkci z Ukrajiny. Běží to tam rovnoměrně a Polsko se dokáže vyrovnat s výpadky díky silné vnitřní soustavě. Podobný scénář, jaký zažilo Moldavsko, považuji v případě východního Polska za vyloučený.

Je letošní zima na Ukrajině, co se týče výpadků energetiky, vůbec tou nejhorší od začátku konfliktu?

Jednoznačně je to nejhorší zima z hlediska teplot, ale také jednoznačně nejhorší zima z hlediska míry poškození celkové soustavy ve všech aspektech, o kterých jsem mluvil: generace, produktovody, přenosová soustava elektřiny. A je to zkrátka tím, že to pokračuje.

Tato zima je dlouhá, teploty v Kyjevě už jsou několik týdnů okolo minus dvaceti, jakmile vám vypadne elektřina, tak se vám zlikviduje přívod vody do celých obytných čtvrtí. Když nemáte dostatečně velkou generaci teplé vody, tak prostě zamrznou a popraskají potrubí, takže tam statisíce lidí vodu nemají. Když nemáte vodu, tak do tří dnů musíte pryč, protože jinak umřete. Proto vidíme tak početné evakuace. Uvidíme, jaká budou čísla za únor, bude to patrně ještě pokračovat. Takže je to jednoznačně nejhorší zima – především kvůli míře destrukce.

Jak dlouho trvá, než se poničený přívod opraví?

Už zhruba před měsícem a půl platilo, že každá jedna elektrárna na Ukrajině byla buď poškozena, nebo zničena. Kromě jaderných.

A jak je tedy možné, že v zemi vůbec doteď elektřina fungovala?

Okolo padesáti procent generace zajišťují jaderné elektrárny pod správou ukrajinského státu. Ty pořád fungují a nejsou předmětem útoků. Avšak v momentě, kdy Rusové začali víc útočit na přenosovou soustavu, na různé transformátory, tak tím omezovali schopnost přenášet energii, elektřinu z jaderných elektráren po celé zemi. Přesto toto je základ, ze kterého na Ukrajině vychází.

Potom samozřejmě po celé zemi na každé ulici běží generátory, to jsou ty záložní. Každý den, už dlouhé měsíce, jsou po celé Ukrajině v každém městě výpadky elektřiny. Ale jsou dopředu plánované, nejsou to blackouty ve smyslu, jako se to stalo dnes. Nečekaný blackout je obrovské riziko pro kritickou infrastrukturu, především pro nemocnice. Proto se odpojení plánuje. To je ten rozdíl s dneškem, že to byl nečekaný výpadek kaskádového typu.