Článek
Po loňském dubnovém oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí cla na téměř dvě stovky zemí, by si na prudký růst trhu s firmami vsadil jen málokdo. Trump totiž srazil dolů nejen burzy, ale i aktivitu na trhu fúzí a akvizic. Počet podepsaných transakcí se v dubnu propadl na nejnižší úroveň od února 2005.
Stejně jako na burzách pak ale i na trhu s firmami ve zbytku roku následovala zběsilá jízda, což potěšilo investiční bankéře, právníky i poradce. Podle dat společnosti PitchBook se objem transakcí dostal na 4,9 bilionu dolarů (zhruba 100,5 bilionu korun) a jejich počet se poprvé v historii vyšplhal přes 50 tisíc, čímž loňský rok trumfl rekordní čísla z roku 2021. Objem obchodů se meziročně zvýšil o 37 procent.
„Za rekordními čísly stojí překvapivě silné oživení aktivity trhu v druhé polovině roku 2025. Ještě v prvním pololetí to nevypadalo na žádné mimořádné oživení aktivity, pouze na mírné zlepšování čísel vůči posledním dvěma až třem slabým rokům,“ popisuje vývoj jednatel společnosti Cyrrus Corporate Solutions Marek Hatlapatka.
Trh táhly megatransakce
Investoři se totiž po počátečním šoku vzpamatovali. „Trh pomohlo nastartovat zjištění, že celní válka nebude tak horká, jak zpočátku vypadala,“ komentuje loňský vývoj Marek Rehberger, generální ředitel Patria Corporate Finance. Trump skutečně začal poté, co se zvýšily sazby u amerických státních dluhopisů, ustupovat. To vedlo k uklidnění burz a k jejich růstu, což zlepšilo náladu i na trhu s firmami.
Trh s firmami vytáhly na nový rekord i další vlivy. „Velkou roli v tom sehrály makroekonomické faktory, když v USA a Evropě došlo ke snižování úrokových sazeb, což pomohlo kupujícím v realizaci investičních záměrů,“ říká partner poradenské společnosti KPMG Igor Mesenský a pokračuje: „Růstu částečně pomohla také změna politické garnitury, když nejen finanční investoři očekávali méně přísný regulatorní dohled pod Trumpovou administrativou.“ Ta je podle něj ke spojování společností benevolentnější než její předchůdci.
Podobně se vyjadřuje vedoucí fúzí a akvizic poradenské společnosti EY Štěpán Flieger. „Přestože trh čelil mnohým výzvám v podobě amerických cel, velké nejistotě v mezinárodním obchodu a dalším geopolitickým otřesům a rizikům, nakonec zjevně převážila makroekonomická data. Jedním z důležitých faktorů je celosvětový ústup strašáka inflace a s tím související pokles úrokových sazeb ze strany centrálních bank a zejména amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.).“
Důležitým faktorem byl podle něj rovněž silný výkon americké ekonomiky, což srazilo obavy z recese.
Velké nadnárodní firmy nebo investiční skupiny nemají zároveň problém s financováním od bank či drobných investorů, kteří vkládají peníze do fondů soukromého kapitálu neboli private equity. „Obecně je na trhu mnoho volných peněz, které hledají uplatnění v investicích do firem, a to u mezinárodních korporací i u fondů soukromého kapitálu. Je tu tedy silná poptávka,“ líčí šéf investičního bankovnictví skupiny Wood & Company Ondřej Berka. Prodejci podle něj tuto poptávku vnímají a „snaží se ji využít pro dosažení dobré valuace a podmínek při prodeji“.
Klíčovým faktorem ale byla podle PitchBook loňská vlna megatransakcí, tedy obchodů o hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů. Jejich podíl na celkovém objemu transakcí dosáhl zhruba 57 procent, což je nejvíce od roku 2015. „Společnosti cílily na konsolidaci trhů či na investice do rozvíjejících se technologií,“ upozorňuje Mesenský.
Mezi největší transakce patří převzetí amerického vydavatele videoher Electronic Arts za zhruba 55 miliard dolarů skupinou investorů, kterou tvoří americké investiční společnosti Silver Lake a Affinity Partners a státní investiční fond Saúdské Arábie PIF.
Investiční konsorcium zahrnující firmy BlackRock, Nvidia, xAI a Microsoft pak koupilo za zhruba 40 miliard dolarů amerického provozovatele datových center Aligned Data Centers. Konsorcium s názvem Artificial Intelligence Infrastructure Partnership vzniklo za účelem rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Jedinečné podmínky
Úspěšně převzít firmy za desítky miliard dolarů je však komplikované. Investoři ovšem mají chuť riskovat kvůli vysokým očekávaným výnosům. „Jedná se o transakce, které skutečně mění jednotlivá odvětví,“ komentoval pro Financial Times Tony Kim, spoluprezident investiční banky Centerview Partners.
Obří nákupy přetváří odvětví od videoher přes softwarové firmy až po průmysl. Společnosti totiž využily rostoucích trhů, dostupného financování a méně přísné regulace v USA, aby se pokusily o strategické transakce, které by za jiných podmínek nebyly možné. „Z hlediska odvětví byla tahouny samozřejmě odvětví technologií nebo finanční služby,“ upozorňuje Flieger.
Zatímco světový trh fúzí a akvizic jel na plný plyn, tak v Česku se prodejům firem dařilo jen napůl. Klesl totiž počet transakcí, ale jejich hodnota se naopak zvýšila díky velkým obchodům. Těm vévodilo partnerství Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského s francouzskou státní společností TotalEnergies. Vznikne společný podnik v hodnotě přes deset miliard eur (nyní přes 240 miliard korun). „Rok 2025 byl ve srovnání s předchozím rokem v České republice transakčně slabší,“ doplňuje Rehberger.
V letošním roce by ovšem trh fúzí a akvizic měl opět zažít dobré časy. „Měla by pokračovat vysoká aktivita, a to jak globálně, tak u nás. V našem regionu bude tažena především investicemi finančních skupin jako PPF, Energetický a průmyslový holding, KKCG, Penta, Kaprain atd. a family officů, které v poslední době získaly významné objemy hotovosti,“ uvádí Berka. V této souvislosti zmiňuje firmy spravující majetek Michala Strnada a Petra Kellnera mladšího.
Strnad je vládcem zbrojařského kolosu CSG, který v lednu vstoupil na burzu v Amsterdamu. Samotný Strnad získal z prodeje akcií CSG okolo tří miliard eur (přibližně 73 miliard korun). Má tak značnou finanční sílu na případné akvizice.
Velké obchody v zásobě
Pokračování silné aktivity na světové úrovni očekává i Mesenský. „Hnacím motorem bude tlak na private equity fondy, které zejména v USA, ale i v Evropě a regionu střední a východní Evropy disponují značným objemem volných prostředků. Tyto fondy zároveň čelí nutnosti realizovat exity u stárnoucích portfolií, jejichž aktiva se v letošním roce blíží ke konci investičního horizontu,“ upozorňuje s tím, že „určitou nejistotu na trh přináší turbulentní začátek roku 2026“. V posledních dnech zažívají světové burzy a komoditní trhy velké propady.
Příznivý vývoj podle Rehbergera naznačují připravované primární nabídky akcií firem, které chtějí vstoupit na burzu. Podobný trend očekává i u soukromých transakcí.
Ostatně ve světě i v Česku je v jednání řada zajímavých obchodů. Mezi globální megatransakce se může zařadit nákup americké železniční společnosti Norfolk Southern jejím konkurentem Union Pacific či převzetí mediálního kolosu Warner Bros. streamovací platformou Netflix. V obou případech může jít o obchody za více než 80 miliard dolarů. Podle Hatlapatky potáhnou trh nahoru zejména velké transakce v oblasti AI a infrastruktury.
V Česku se pak jedná o prodeji producenta netkaných textilií PFNonwovens Holding či odpadového byznysu Marius Pedersen v Česku a na Slovensku a živo je stále i na trhu s komerčními nemovitostmi. „V České republice čekáme další velmi akvizičně bohatý rok 2026. Počet rozdělaných nebo chystaných transakcí je například u nás vyšší než loni touto dobou,“ popisuje Flieger.
