Článek
Jsou tomu přesně dva roky, co slovenská koalice v čele s premiérem Robertem Ficem protlačila parlamentem svou první úpravu trestního zákona. Bylo to ve zkráceném čtení a pozdě v noci.
Novela snížila tresty za korupci a další hospodářské zločiny. Zatímco opozice mluvila o „mafiánském balíčku“ a záchranném lanu Ficovým lidem, kabinet to zdůvodňoval „humanizací“ trestního práva.
Vysvědčení od prokurátora
Přišlo rovněž rozpuštění speciální prokuratury, která stíhala nejzávažnější zločiny, i Národní kriminální agentury (NAKA). Jejich agendu převzaly jiné složky prokuratury a policie.
Vláda bezprostředně po nástupu provedla rychlé čistky v policii a odstavila konkrétní nepohodlné vyšetřovatele, což má ještě teď komplikovanou soudní dohru. Obměnilo se rovněž vedení policie a policejní inspekce.
Všechny novely se přitom přijímaly zásadně rychle, bez širší odborné či veřejné diskuze, a opakovaně vyvolaly protesty v ulicích.
„Vysvědčení“ teď změnám – až nečekaně otevřeně – vystavil generální prokurátor Maroš Žilinka.
„Experiment s názvem novela trestního zákona v části korupce a zvlášť změna organizační struktury policejního sboru se nevydařily. Stav boje proti korupci je katastrofální,“ prohlásil minulou středu na tiskové konferenci.
Jen o dva dny dříve se na generální prokuratuře setkal s Ficem. Premiér měl podle Žilinky chtít, aby v dokumentech adresovaných Evropské komisi nebyla generální prokuratura vůči situaci na Slovensku kritická.
Podle slov premiéra nebyla dohoda na tom, že by se výsledky jednání prezentovaly médiím. Žilinka však po dvou dnech „ťal“ do živého. Zřejmě šlo o jeho nejostřejší konferenci.
Prezentoval i vlastní čísla: Počet lidí stíhaných kvůli korupci se loni meziročně snížil o 70 procent, počet obžalovaných o 67 procent. Nejde podle něj o dlouhodobý trend, ale o meziroční skok. „Musí mít své vysvětlení a odmítám, že by tím vysvětlením bylo vymizení korupční trestné činnosti,“ uvedl Žilinka.
Dodal, že loni nebyl odhalen jediný případ korupce v nejvyšších místech státu.
Objevil Ameriku?
Opozice mluví o „obžalobě“ Ficovy vlády a vyzvala ministry spravedlnosti a vnitra k rezignaci. Policie odmítla, že by ve stíhání korupce selhávala. Prokuratura podle ní nemá úplná data.
Protikorupční organizace Transparency International Slovensko upozorňuje, že se země v odhalování korupce vrací do doby před vraždou Jána Kuciaka v roce 2018. Zároveň připomíná Žilinkovu spoluodpovědnost – pasivitu při rušení speciální prokuratury.
Že stát přestává meziročně stíhat korupci, daňové podvody a ekonomickou kriminalitu, uváděla už před rokem protikorupční organizace Zastavme korupci. „Na Slovensku se korupce nevyšetřuje, stala se opět součástí DNA našeho státu,“ napsala její šéfka Zuzana Petková.
Žilinka teď podle ní objevil Ameriku. „Dva roky poté, co vláda kompletně rozložila systém stíhání korupce, se na tiskové konferenci rozčiluje, že loni nebyl za tento čin stíhán ani jeden vysoce postavený politik či úředník,“ poznamenala Petková.
Slovensko se propadá i v mezinárodních žebříčcích. V Indexu vnímání korupce (CPI) za rok 2025, který sestavuje Transparency International, získalo 48 bodů ze 100 a skončilo na 61. místě ze 182 zemí. Za Ficovy vlády kleslo o 14 příček.
Česko je na 39. místě. V indexu platí, že čím vyšší pozice, tím je korupce v zemi menší problém. Na předních příčkách jsou tradičně skandinávské státy.
„Absolutně ztratil naši důvěru“
Robert Fico na Žilinku nejdříve reagoval na sociálních sítích. Šlo podle něj o frontální útok na premiéra a vládu.
K tématu se vyjádřil znovu v sobotu ve vysílání Rádia Slovensko. „Generální prokurátor Žilinka absolutně ztratil naši důvěru,“ řekl. Opakoval rovněž, že se generální prokurátor opozici odvděčuje za to, že ho zvolila.
Prohlášení o korupci označil za „nepodařený vtip“. „Nevyšetřuje vláda, pánem trestního stíhání je prokuratura. Pokud někdo selhává, tak je to prokuratura,“ pravil mimo jiné.
Žilinka se podle něj rozhodl vstoupit do politiky, protože se blíží parlamentní volby. Ty se mají konat v září 2027. Fico také podotkl, že vláda nemá nástroje, jak generálního prokurátora odvolat.
Fico a Žilinka: od společné volby k otevřenému napětí
- Maroš Žilinka koncem roku 2020 nastoupil do funkce generálního prokurátora. V parlamentu pro něj hlasoval i Robert Fico, tehdy v době, kdy Slovensko prožívalo razie a vyšetřování korupce z předchozích let vlády Směru.
- Po nástupu Žilinka mluvil o očistě prokuratury a zárukách vymáhání spravedlnosti. Měl i silný osobní příběh – podle vyšetřovatelů mafiánského systému Mariana Kočnera se plánovala jeho vražda i útok na rodinu. Případ je teď u soudu.
Při interview v relaci Sobotní dialogy v STVR byl premiér viditelně nervózní a útočný, moderátora kvůli kritickým otázkám opakovaně slovně napadal a označil ho za „protivládního a protislovenského“.
„Můžete se stydět, opravdu kompletně stydět za to, co jste dnes předvedl,“ pronesl pak na odchodu ze studia.
Maroš Žilinka se proti Ficovým výrokům ohradil na facebooku. Jde podle něj o „nepřístojné, věcně a odborně nepodložené osobní útoky a osočení“.
Dopis ústavnímu soudu
Že je generální prokurátor s vládou na válečné stezce, dokládá i zpráva z pondělí. Žilinka totiž ve svém stanovisku navrhuje ústavnímu soudu, aby označil za protiústavní další novelu. Tou loni na konci roku vládní koalice zrušila úřad na ochranu oznamovatelů korupce. Ústavní soud účinnost pozastavil až do doby rozhodnutí.
Premiér Fico ale v sobotu kritizoval i vystoupení bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Ten den po Žilinkovi oznámil, že prokuratura odmítla podněty ve věci vojenské pomoci Ukrajině, což je dosud pro Ficův Směr zásadní politické téma.
Slovensko za vlády Eduarda Hegera poslalo Ukrajině na pomoc 13 starých stíhaček MiG-29 a zastaralé systémy protivzdušné obrany S-300. Podle Směru to Slovensku způsobilo škodu v přepočtu za 12 miliard korun. Jenže podle prokurátora Remety nejde o trestný čin.
Fica prohlášení popudilo a jde podle něj o politický krok.
Protikorupční organizace varují před dalšími změnami zákonů. Vláda chystá omezení přístupu do katastru, což organizace čtou jako další ústup od transparentnosti.
Nově se mají vstupy registrovat a stát bude mít přehled, kdo a kdy se na které údaje díval, navíc pod hrozbou vysoké finanční pokuty.
Podle kabinetu jde o bezpečnost, ovšem podle protikorupčních organizací je cílem krytí nepřiznaného majetku politiků.
