Článek
Vláda v pondělí rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Oficiálně šlo o poradní orgán vlády pro oblast ekonomických opatření, strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem.
Rozhodnutí na tiskové konferenci po jednání vlády oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Jaký bude vývoj k případnému vytvoření NERV naší vlády, necháváme otevřené. Musíme zvážit, k čemu bychom potřebovali ty odborníky, kteří by to měli být, aby to sloužilo tomu účelu,“ uvedla Schillerová na konferenci a dodala, že vláda místo rady konzultuje se svými experty.
Poslední NERV byla čtvrtou v pořadí, vůbec první rada vznikla už v roce 2009 za vlády Mirka Topolánka. K jejímu obnovení došlo v srpnu 2010 za vlády Petra Nečase, její činnost však byla po pádu kabinetu v srpnu 2013 znovu pozastavena. Vláda Bohuslava Sobotky následně v roce 2014 agendu NERV začlenila do Rady pro udržitelný rozvoj. Samotnou NERV pak znovu obnovila až vláda Andreje Babiše v dubnu 2020. Za Petra Fialy fungovala rada od května 2022.
„Zrušení NERV lze vnímat jako oslabení institucionálního zázemí pro současnou vládu státu a jako signál, že se vláda může více orientovat na krátkodobé politické priority než na dlouhodobou udržitelnost české ekonomiky. Existuje vysoké riziko, že by renomovaní členové NERV kritizovali hospodaření současné vlády, obzvlášť s ohledem na kontroverzní navyšování státního dluhu,“ uvedl pro redakci SZ Byznys analytik BH Securities Timur Barotov.
Oznámení vlády, že má vlastní poradce a NERV nepotřebuje, podle něj ukazuje menší ochotu podřizovat svoji politiku nezávislým institucionálním procesům. Chod země zrušení rady podle něj moc neovlivní, jedná se ale o signál.
„Většina návrhů NERV i v minulosti sloužila spíše jako alternativní názor k tomu, co úřadující vláda chtěla učinit a nakonec i učinila. Je taktéž možné, že kvůli vnímané kontroverzi současné vlády by nebyli schopni sestavit NERV z dostatečně prestižních členů, kteří by účast odmítli,“ dodává.
Už jsme se zrušili sami, upozorňují členové
Člen poslední NERV a ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal říká, že zrušení je spíš technickou formalitou, jelikož rada jako taková už se minulý rok rozpustila sama.
„Už loni jsme vydali sborník všech návrhů z let 2022 až 2025 a dobrovolně se rozpustili, takže jde o rušení již neexistujícího orgánu. Členové pracovali zadarmo ve volném čase, takže se rušením ani nic neušetří. Takže když to shrneme, ruší se orgán zadarmo, který už neexistuje,“ vysvětluje a dodává, že od vzniku první NERV měla radu přesně polovina vlád.
„Důležitý je ale kontext. Všechny čtyři NERV byly založeny kvůli konkrétním krizím. Topolánek a finanční krize, Nečas a evropská dluhová krize, Babiš a pandemie a Fiala a konsolidace veřejných financí. Ty tři předchozí krize už nemáme, ale ta čtvrtá pořád ještě neskončila. Dříve nebo později budeme muset konsolidovat znovu. A dříve to bude méně bolestivé,“ varuje.
To potvrzuje ekonom a člen poslední NERV Aleš Rod, podle kterého je rada tak důležitá, za jak důležitou ji považuje premiér, který NERV zřizuje a jmenuje její členy, a také ostatní členové vlády. „NERV nabízí nezávislý pohled na důležitá rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky, která mohou vyvažovat informační asymetrii, kterou z principu fungování veřejného sektoru mohou trpět a zpravidla i trpí volení politici proti nevolené administrativě,“ vysvětluje.
Další ze členů a ekonom Daniel Münich zdůrazňuje, že specifikem NERV bylo, že její členové tam nereprezentovali zájem svých institucí, ale byli tam čistě za sebe a svou odbornost. Upozorňuje navíc, že kromě absence odměny neměli k dispozici žádné analytické zázemí.
„Doporučení NERV většinou vznikla z iniciativy jejích členů, ne na základě požadavku vlády. Ale třeba stanovisko NERV k přijetí eura bylo požadavkem vlády. NERV například přišla se seznamem téměř 40 doporučení na podporu dlouhodobého ekonomického růstu,“ vysvětluje s tím, že vláda si mohla vybírat, co z návrhů chce a nechce realizovat.
Návrhy NERV podle něj mimo jiné otevíraly veřejné diskuze na důležitá témata a zároveň byla k některým vládním opatřením kritická.
„NERV měla přínos v tom, že do politických debat vnášela odborný vhled a nové, někdy i odvážnější myšlenky. Jejím zrušením vláda přichází o zdroj zajímavých myšlenek, věcně odborné kritiky a možnosti vlády své ekonomické nápady odborně diskutovat,“ myslí si.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a další ze členů rady Helena Horská pro redakci SZ Byznys uvedla, že se o zrušení rady dozvěděla až z médií.
„Ale nepřekvapilo mě to. Nic jiného jsem ani nečekala. NERV byla vždy zakládána jako nezávislý expertní orgán, který měl – pokud to vláda chtěla – pomáhat řešit dlouhodobější, strukturální slabiny české ekonomiky a hledat možná, ne nutně politicky průchodná řešení,“ uvedla.
„Myslím, že tato NERV po sobě zanechala hodně zajímavých doporučení, na která může navázat i současná vláda. A to zejména v oblasti prorůstových politik, zdravotní prevence, dostupného bydlení a rozvoje regionů. Doufám, že jí to bude inspirací řešit skutečné problémy Česka a nezaměřovat se na kulturní války či oslabování veřejnoprávních médií,“ reagoval na krok vlády sociolog Daniel Prokop.
"NERV byl potřeba minimálně pro nastavení zrcadla. I nová vláda si bude chtít některé kroky „podpořit“ radou, lépe se pak prodávají i veřejnosti, reagoval hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
„V situaci, kdy jsou zástupci největší strany rozpolceni mezi tábor hlavního ekonomického ministra, který zastává ekonomicky rozumnou (a NERVem podporitelnou) strategii, a premiérem, který za své ekonomické poradce jmenoval jednoho socialistického a jednoho komunistického tábora,“ doplnil.
