O některé práce je boj, jinde se nehlásí skoro nikdo

Český trh práce v loňském roce v některých segmentech zpomalil, rozhodně ale nevychladl. Aktivita uchazečů v řadě segmentů rostla a firmy dál hledaly zaměstnance, i když jejich náborové potřeby se oproti předchozím letům proměnily. Vyplývá to z dat pracovního portálu Alma Career.

Vývoj navazuje na trend z let 2023 a 2024. V předchozích letech rostla zaměstnanost a na trh vstoupilo více lidí, mimo jiné díky vyššímu zapojení žen, většímu počtu pracujících cizinců nebo rostoucí popularitě kratších úvazků. Oproti rekordnímu roku 2022 ovšem zároveň postupně klesá podíl volných míst v celé ekonomice. Trh tak působí napjatěji a pod povrchem se skrývají výrazné rozdíly mezi jednotlivými obory.

Ne všechny pracovní příležitosti totiž vzbuzují velký zájem. Počet reakcí na jeden inzerát se napříč obory může lišit mnohonásobně. Zatímco o některé pozice se zajímají desítky uchazečů, jinde mohou být zaměstnavatelé rádi, když se mohou rozhodovat alespoň mezi dvěma zájemci.

Podle dat Alma Career byl vloni mezi lednem až listopadem průměrný počet reakcí na jeden inzerát 11,8. Meziročně se tedy zájem o práci zvedl o 12 procent. Zájem však nerostl rovnoměrně. Nejvíce reakcí přicházelo na nabídky v cestovním ruchu a ubytování, personalistice či marketingu. Naopak nejmenší odezvu měly inzeráty v elektrotechnice a energetice, technice a vývoji nebo pojišťovnictví.

„Segmenty s méně než 10 reakcemi v průměru, zejména kolem pěti a méně reakcí, se obsazují velmi obtížně: většina lidí s vhodnou kvalifikací už nyní práci má, fluktuace je zde velice nízká a přetahování mezi zaměstnavateli je proto mimořádně složité,“ komentuje zájem o pozice Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik Alma Career.

Platí to navzdory vyššímu celkovému počtu lidí na trhu, doplňuje. A to zejména u pozic náročných na kvalifikaci, především technického směru, jako jsou inženýrské profese nebo řemeslné specializace nebo ve zdravotnictví, sociální péči a podobně. Trend podle něj navíc bude pokračovat i v dalších letech a nakonec postupně zesilovat koncem dekády, kdy začnou být patrné dopady stárnutí populace.

Michal Španěl, datový analytik portálu JenPráce.cz, dodává, že dlouhodobý nedostatek zaměstnanců můžeme pozorovat zejména v IT, medicíně nebo právě v energetice. „Průměrné počty reakcí na pracovní inzeráty se skutečně mohou lišit, u různých profesí může jít i o čtyř- až pětinásobky. Typicky platí, že čím je profese více kvalifikovaná a zaškolení do profese zabírá více času, tím méně zájemců o zaměstnání odpoví,“ potvrzuje trend.

Zájem uchazečů je podle něj sice stabilní, vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti ovšem očekává, že minimálně v prvním letošním čtvrtletí a pravděpodobně i déle bude růst a firmy mohou čekat více reakcí.

Zatímco někde nabídek pracovních míst přibývá, jinde výrazně klesají. Taková situace nastala například ve vědě a výzkumu, kde podle dat Alma Career meziročně klesl počet vypsaných pozic o téměř 20 procent. Během roku sice v tomto segmentu rostla zaměstnanost, zároveň se ale ve veřejné sféře začalo vice šetřit.

Stejná situace nastala v oblasti kvality a kontroly jakosti, a to kvůli zpomalení průmyslu a výroby a celkově vyšší nejistotě například u subdodavatelských řetězců směrem do Německa. Vliv na nabídku mohla mít podle Alma Career ale také nižší ochota zaměstnanců měnit práci. Nebylo tím pádem nutné hledat tolik nových zaměstnanců. Úbytek nabídek se projevil i v oborech, jako je ekonomika a podnikové finance, farmacie nebo v chemickém průmyslu.

Poptávka naopak roste v segmentu stavebnictví a reality, kde počet inzerátů meziročně vzrostl o více než 10 procent. Důvodem je vyšší poptávka, více zakázek i dlouhodobý nedostatek pracovníků, což se promítá také do poměrně rychlého růstu mezd a snahy hledat potenciální zaměstnance mezi specialisty například ze zpracovatelského průmyslu.

Trh pak v loňském roce překypoval nabídkami příležitosti v oboru prodej a obchod, kde bylo vypsáno 130 035 pozic. Obor se drží na vrcholu dlouhodobě, a to i přesto, že počet nabídek meziročně klesl o šest procent.

Hojnost pracovních pozic nabízela i přes meziroční pokles o 2,8 procenta výroba a průmysl nebo administrativa, kde ovšem meziročně nabídky klesly o 11 procent.

Regionálně v počtu nabídek dominovala Praha s 136 000 vystavenými pozicemi, i zde však nabídka meziročně klesla o deset procent. Nejvýraznější propad zaznamenal podle dat Alma Career Plzeňský kraj, který sleduje pokles o 15 procent. Celkem za loňský rok Alma Career zveřejnila 771 465 inzerátů.

Podle firmy se nabízený plat pohyboval průměrně mezi 38 597 až 50 677 korunami, což představuje meziroční nárůst o 5,2 procenta. Ne ze všech inzerátů bylo ale na první pohled zřejmé, kolik peněz zaměstnavatelé na pozici nabízí. Konkrétní částku totiž obsahovalo pouze 49 procent inzerátů.

„Nárůst mezd na portálu JenPráce.cz zaznamenáváme meziročně o 4,7 %, což reflektuje trend na trhu. Ekonomika se po covidové a energetické krizi pomalu dává do pořádku, podle údajů statistického úřadu pak jde o růst reálný a nejen nominální, což je dobrou zprávou,“ potvrzuje nárůst mezd Španěl.

Vůbec nejvyšší mzdy nabízely inzeráty potenciálním vrcholovým manažerům, kde se nabízený plat pohyboval mezi 72 a 84 tisíci korunami, přičemž u konkrétních pozic, jako je jednatel nebo country director, přesahovaly i hranici 140 tisíc korun měsíčně.

O necelých deset tisíc méně se nabízelo v oblasti IS/IT, vyšší platy byly také v médiích, reklamě a PR, personalistice či zákaznickém servisu. Mimo management patřili k nejlépe ohodnoceným lékaři. Na opačném konci žebříčku stojí vzdělávání a školství s nabídkami zhruba mezi 31 a 37 tisíci korunami, ještě nižší mzdy pak uváděly inzeráty na pozice uklízečů, švadlen nebo vrátných.

Navzdory mírnému postupnému poklesu náborové potřeby v posledních třech letech oproti rekordnímu roku 2022 zůstává podle Dombrovského poptávka po práci v Česku relativně vysoká. Trh se podle něj po extrémním období spíš uklidnil.

Část dříve obtížně obsaditelných pozic se dařilo vyřešit i díky vyššímu zapojení lidí na trhu. Míra zaměstnanosti vzrostla u žen i cizinců, kterých v Česku pracuje téměř 900 tisíc, a podílejí se na celkové zaměstnanosti skoro 18 procent.

Český trh ale podle něj silně brzdí nízká míra fluktuace talentů. V porovnání s vyspělými trhy je v Česku poloviční – aktuálně 12 procent. Evropský průměr lidí, kteří za rok změní práci, činí 21 procent a například v Dánsku je to dokonce 27 procent.

Klíčovou bariérou je podle něj v tomto ohledu finanční nejistota. Zhruba 40 procent lidí nemá téměř žádnou finanční rezervu a 70 procent má našetřeno maximálně na tři měsíce. Delší výpadek příjmů si tak nemohou dovolit. Změny v podpoře v nezaměstnanosti nebo v rekvalifikacích by situaci mohly postupně uvolnit, jejich dopad se ale podle Dombrovského projeví až s odstupem.

Téměř třetina lidí navíc uvádí, že ve svém okolí nevidí pozice odpovídající jejich zkušenostem. Část pracovních nabídek je navíc pro zkušenější pracovníky málo atraktivní a některé skupiny naráží na předsudky.

„Zhruba 16 % lidí uvádí, že je zaměstnavatelé nechtějí. Typicky kvůli věku, péči nebo zdravotnímu omezení. Dokud firmy budou hledat jen „ideální“ kandidáty a neotevřou více příležitostí i pro pečující, lidi se zdravotním omezením a/nebo starší pracovníky – celkově jde o nadpoloviční většinu dostupných lidí – bude náš trh méně pružný a zaměstnavatelé budou dál narážet na to, že na část pozic jednoduše není kde brát,“ dodává.

Vývoj trhu práce ale nemusí v letošním roce kopírovat loňská data. Podle Španěla mohou do hry vstoupit právě zmiňované změny v systému podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek.

„S nezaměstnaností, která trend zájmu uchazečů typicky nejvíce ovlivňuje, mohou zahýbat zejména změny ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti až na 80 procent původní mzdy v prvních měsících, což je změna, o které stále řada zaměstnanců v Česku neví a tudíž to neovlivňuje jejich rozhodování,“ vysvětluje.

V průběhu roku 2025 nezaměstnanost postupně rostla. Na začátku roku se pohybovala mírně nad úrovní čtyř procent, během jara a začátku léta mírně klesla, ale poté začala opět stoupat. Ke konci roku se přiblížila pěti procentům. Růst zatím pokračuje i letos, v lednu dosáhla míra nezaměstnanosti 5,1 procenta.

Další faktor, který může podle Španěla zájem o zaměstnání ovlivnit, je vznik takzvané superdávky, která slučuje 4 dávky sociální podpory do jedné.

„Sloučení by mělo vést k zániku nároku na podporu u odhadem jedné šestiny současných příjemců a změně částky u většiny ostatních. Tato zásadní reforma může vést ke změně chování řady dlouhodobě nezaměstnaných či zaměstnaných na částečný úvazek. Jak velký to bude mít finální dopad, uvidíme pravděpodobně zejména v druhé polovině tohoto roku,“ vysvětluje.

Dopady podle něj budou zřejmě značně disproporční a regionální, výrazné je očekává u samoživitelek či jednotlivců žijících v domácnosti o samotě, podobně u lidí v předdůchodovém a důchodovém věku