Článek
Českomoravský svaz mlékárenský vyzval ministra zemědělství Martina Šebestyána, aby se začal zabývat podnákladovými cenami potravin. Potravináři doufají, že se do diskuze zapojí i Ministerstvo financí, domnívají se totiž, že stát kvůli prodejům pod cenou přichází o DPH.
Svůj dopis mlékaři načasovali do doby, kdy vláda otevřela k diskuzi svůj plán na podporu českých potravin. Jak uvedl šéf SPD Tomio Okamura, jeho součástí je kontrola marží obchodních řetězců, posílení kompetencí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, řešení nekalých obchodních praktik a nápady na zvýšení konkurenceschopnosti potravinářů. Sám pak navrhl snížení DPH na potraviny.
Podnákladové ceny přímo programové prohlášení vlády nezmiňuje. Podle některých mlékařů je to však problém, který je třeba řešit.
„Myslím, že se budeme muset bavit například o prodejích se ztrátou. Když vidíte, že trvanlivé mléko na regále stojí 11,90 Kč, a my vykupujeme syrové mléko za 13,50 Kč, nedává to smysl,“ popsal redakci Seznam Zpráv Byznys koncem loňského roku šéf skupiny Lactalis CZ Michal Brada.
Je to obchod, brání se řetězce
Řetězce nepopírají, že některé základní potraviny prodávají se ztrátou. Stalo se to běžnou součástí konkurenčního boje. Obvykle si to kompenzují vyššími maržemi na jiném zboží.
„Obchodníci nijak netají, že v rámci svých obchodních strategií často ze svého dotují základní potraviny, na jejichž cenu jsou zákazníci mimořádně citliví, typicky například máslo,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza s tím, že vyšší obchodní přirážky má „luxusnější“ zboží, ze kterého obchodníci financují nízké ceny základních potravin.
Symbolem tohoto boje se stává právě máslo, které je v posledních týdnech velmi levné. Nákupního rádce Kupi.cz, který monitoruje ceny v obchodech, si všímá, že cenový boj řetězců se vyostřil. Cena másla v akcích se v únoru propadla až k 19,90 Kč za běžnou čtvrtkilovou kostku, což je nejméně od roku 2016.
Z veřejných informací o výrobních nákladech, které sleduje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), je zřejmé, že je to hluboko pod cenou, za niž jsou schopny mlékárny máslo vyrobit. Nelíbí se to mlékařům. „Mléko sice zlevňuje, ale za takovou cenu mlékárna není schopna máslo vyrobit. Spotřebitelé si kupují zásoby másla do mrazáků,“ říká šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Monitoring SZIF uvádí, že mlékárny v lednu 2026 litr mléka nakupovaly v průměru za 12,07 koruny. K výrobě jednoho kilogramu másla je zapotřebí 22 litrů mléka, přičemž polovinu této ceny tvoří tuková složka, která je základní surovinou pro výrobu másla. Samotná surovina pro výrobu másla tedy vyšla na 133 Kč/kg, to znamená 33 korun za nejběžnější balení o hmotnosti 250 gramů.
Další náklady na jednu kostku másla jsou podle zjištění od mlékařů poměrně zanedbatelné. Tvoří orientačně asi dvě koruny v režijních nákladech, tedy za balení, chlazení, skladování a práci. Odhadem 50 až 70 haléřů v ceně jednoho másla platí výrobce za logistiku. U menších mlékáren mohou být celkové náklady o něco vyšší.
Jedna kostka másla tedy mlékárny stojí přibližně 35 korun. Zpráva o trhu s mlékem od SZIF přitom uvádí, že v lednu mlékárny v průměru prodávaly obchodníkům máslo 250 g v průměru za 32,79 koruny, přinejmenším některé z nich tak výrobu dotovaly.
Český statistický úřad ve zprávě k inflaci za leden pracoval s průměrnou cenou za kostku másla ve výši 41,35 koruny. Je to cena, která je průměrem akčních i běžných cen za máslo v maloobchodu.
V obchodních řetězcích nebylo v poslední době těžké najít máslo pod touto cenou. Například řetězec Tesco prodával máslo pod privátní značkou TS v akci za 24,90 Kč s DPH, Albert hypermarket se v lednu dostal na 21,90 Kč, konkurenční síť Penny a Lidl nabídku trumfly s cenou 19,90 koruny.
Utíkají státu daně?
„Upozornil jsem ministra Šebestyána, zda by téma nebylo dobré otevřít i s ministryní financí Alenou Schillerovou, protože prodejem za podnákupní ceny stát přichází o DPH,“ řekl vyjednavač za mlékárny Jiří Kopáček.
To je však spekulace, která je podle některých názorů nepodložená. „Kdyby to byla pravda, tak je to dávno zakázané. Pod nákupní cenou vyprodávají prodejci oblečení, starší modely aut apod. V celém světě se to standardně děje,“ argumentuje Tomáš Prouza a varuje, že v případě zavedení regulací řetězce mohou zvýšit dovozy.
Představu o úniku DPH vyvrací také ekonom Centra ekonomických a tržních analýz Michael Fanta. „To, že zákazník zaplatí méně za mléko nebo máslo, ještě neznamená, že by ušetřené peníze zmizely nebo že by o ně stát přišel. Lidé mají určitý rozpočet, který během měsíce utratí. Když ušetří na jedné věci, obvykle peníze použijí jinde, např. za jiné potraviny, oblečení, služby nebo třeba volný čas. A i z těchto nákupů se samozřejmě platí DPH,“ uvedl.
O omezení prodeje za podnákladové ceny mluvily už předchozí vlády, ale nikdy k tomu i díky odporu obchodních řetězců a některých ekonomů nedošlo. Regulace by zároveň mohla na voliče působit jako zákaz slev, a to je extrémně nepopulární téma. Šlo se tak cestou úpravy kompetencí ÚOHS v zákoně o významné tržní síle.
