Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Některé jídelny už měly nainstalovaný nový software a byly připraveny přejít na nová pravidla. A teď najednou znovu nevědí, co bude. Vnímáme, že to vytváří nejistotu a ve výsledku i frustraci,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Eliška Selinger po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO), která se odehrála minulý týden.
Té se zúčastnili zástupci resortů školství a zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu i odpůrci změn ve školních jídelnách. Andrej Babiš po schůzce oznámil, že chce odklad změn o rok, tedy na září 2027. S tím, že posun musí odsouhlasit i kabinet. Zda a kdy se to stane, je v tuto chvíli nejasné.
Stát se před lety rozhodl změnit třicet let staré předpisy pro školní jídelny. Nejzásadnější změnou vyhlášky je zákaz dehydrovaných směsí a slazených nápojů. Zatímco vyhlášku podpořila řada odborníků, Unie rodičů a Svaz měst a obcí, proti stojí školské odbory, Potravinářská komora nebo spolek Asociace společného stravování.
Po setkání s premiérem jste na sociální sítě napsala: „Vyhláška zatím žije.“ Co přesně to znamená pro jídelny? Bude se vyhláška měnit?
Znamená to, že v tuto chvíli nejsou zadané žádné konkrétní úpravy. Na jednání s premiérem nebylo tolik prostoru pro konkrétní připomínky. Opět se ukázalo, že největším problémem je v tuto chvíli informační chaos, který bohužel pokračuje právě i kvůli těmto jednáním.
Jak to myslíte?
Znovu na jednání zaznívaly informace, které ve skutečnosti vůbec nejsou podložené vyhláškou. Mýty jako to, že se nedají vařit klasická jídla jako svíčková nebo že se budou muset vařit exotické suroviny jako quinoa.
MUDr. Eliška Selinger je epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu a udržitelné stravování.
Co to znamená konkrétně pro jídelny?
Nakonec tu zaznělo, že by řešením ke zklidnění celé situace bylo prodloužit adaptační období o rok. Aby jídelny dostaly více času a my jsme jim dali jasný časový návod, jak mají na vyhlášku postupně přecházet. Za nás je to dobrá varianta. Odklad ale musí potvrdit vládní koalice. A v tomto ohledu se může stát úplně cokoliv.
Nejistota a frustrace
Jak na to reagují jídelny?
Není to pro ně vůbec snadné a osobně doufám, že se to vyjasní co nejdříve. Začaly se nám hromadit dotazy od jídelen, které jsou z téhle situace zoufalé, protože nevědí, jestli mají instalovat nové programy, nebo ne. Některé už měly nainstalovaný nový software a byly připraveny přejít na nová pravidla. A teď najednou znovu nevědí, co bude. Vnímáme, že to vytváří nejistotu a ve výsledku i frustraci.
Od hnutí ANO už před volbami znělo, že celou vyhlášku zruší. Později, že se musí přepracovat. Myslíte si, že premiér Babiš nakonec zmírnil svůj postoj?
Jestli pan premiér změnil názor, to se musíte zeptat jeho. Spíš jde o to, že roční odklad dává v tuto chvíli největší smysl. A my jsme stejně měli v plánu evaluaci. Protože kdyby tam, nedej bože, byl nějaký nečekaný efekt té vyhlášky, budeme připraveni k úpravám. Ale i na to potřebujeme nejprve nějaký delší čas v klidu s platnou vyhláškou. Jinak jsem celkově vnímala, že jsme na jedné lodi a všichni chtějí situaci řešit.
Nicméně čekala jste, že bude větší tlak na změnu vyhlášky?
Spíš jsem čekala, že bude znovu patrný informační chaos. Ten je spojený i s celou řadou témat, která s vyhláškou vůbec nesouvisejí. Je to klasický problém toho, když po 30 letech sáhnete do velmi komplexního a zanedbávaného systému. Pak je jasné, že na vás najednou vyskočí personální a finanční situace, v některých jídelnách třeba i nevyhovující vybavení. Nebo se diskutovala častá představa, že jsme jediný stát, který řeší stravování zákonem, což není pravda, ale nějak se to prostě do toho prostoru dostalo. A toto všechno pak kulminuje na podkladu toho, že jste změnili jeden předpis, který samozřejmě je součástí systému, ale celou řadu těchto problémů neumí vyřešit.
Bylo by vůbec reálné, aby se vyhláška začala měnit nebo aby se zrušila úplně?
Na vyhlášce jsme pracovali pět let, tři roky pak intenzivně. I jen připomínkové řízení trvalo půl roku. Nedovedu si představit, že kdybychom teď zahájili diskuse o úpravách, tak by se to do září stihlo. A tím neříkám, že se to nemůže stát během toho odkladu, o kterém má rozhodnout vláda. Pro nás ten rok navíc znamená i neustálý nátlak z různých stran na to, abychom něco ve vyhlášce povolili.
Takže myslíte, že tlak na změny může teprve přijít, během roku odkladu? Jaký tlak na změny čekáte?
Víme, že instituce, které protestovaly proti změnám ve vyhlášce, protestují nadále. Mluvím například o Potravinářské komoře, která dala několik vyjádření, že se jim vyhláška nelíbí. Ve své činnosti pokračují i některé asociace, a tím pádem nečekáme, že by to byl klidný rok.
Podfinancování státní správy
Pokud se řešila i otázka platů kuchařek, je tam nějaký posun?
Vždy tohle téma běží na pozadí. A ono nejde jen o platy kuchařek. Druhá věc je, že ne vždy jsou dobře řešené platby za obědy učitelů. Jsou bohužel jídelny, kde pro učitele vaří zdarma, protože nemají dofinancované úvazky na obědy navíc pro učitele. A třetí věc je přechod na zřizovatele. Není určený minimální počet úvazků na počet obědů a zřizovatelé si teď mohou vlastně dělat, co chtějí. Víme o případu, kdy zřizovatel přidal zaměstnance do kuchyně, ale bohužel se k nám dostávají i případy, kde se začalo okamžitě propouštět. A to je obrovský průšvih. A musíme přitom brát v potaz, že v jídelnách typicky pracují ženy před důchodem. Pokud jim při tak těžké práci seberete lidi, to nemůže dopadnout dobře.
Vůči vám ale zaznívá kritika – a to nemyslím jen od lobbistů –, že jste kolem tvorby vyhlášky dělali spoustu tajností a jídelny dlouho nevěděly, co skutečně chystáte, přestože zavedení změn mělo platit relativně brzy.
Tvorba legislativy je náročný proces, během kterého se opakovaně mnoho věcí mění, někdy i drasticky. Z toho pramení vtip, že velbloud je zebra, která prošla připomínkovým řízením. Vy máte dvě možnosti. Nekomunikovat v průběhu nic. Nebo můžete komunikovat od začátku všechny své návrhy, ale riskujete, že vytvoříte informační šum. Osobně jsem zastáncem spíš tohoto přístupu, i za cenu rizik. V tomto kontextu si myslím, že v některých bodech jsme měli být komunikačně průraznější. Nicméně ani tak si nemyslím, že je kritika zcela férová - koneckonců první webinář s informacemi, kam změny půjdou, jsme dělali na jaře 2024. Tehdy se předpokládalo, že vyhláška bude platit až od roku 2025. A upřímně – kterou legislativu vám někdo poprvé vysvětluje víc než rok před platností? Mrzí mě ale zpětně, že se nám nepodařilo udělat dříve seminář v Poslanecké sněmovně, protože jsme od některých poslanců dostali informace, že je někdo, lidově řečeno, obchází s opravdu divnými informacemi o obsahu vyhlášky. Na to jsme ale zvládli reagovat bohužel pomaleji.
Vy jste uváděli, že na vyhlášce pracovalo asi 40 lidí. Řekněte mi, kolik lidí bylo to jádro na Státním zdravotním ústavu?
V procesu bylo zapojené velké množství jídelen a metodiků, kteří nám pomáhali vše kontrolovat. Za Státní zdravotní ústav jsme byli čtyři, kteří jsme připravovali semináře a metodiku.
Je reálné, aby stát komunikoval změnu stravování pro dva miliony lidí s pomocí čtyř lidí? Žádali jste někoho z dotčených resortů o podporu?
Tady se dostáváme k velmi komplexnímu problému, a tím je podfinancování nejen systému veřejného zdraví, ale i státní správy. Vím, že existuje názor, že máme tisíce zbytečných, přeplacených úředníků, kteří nic nedělají. Ale realita je opačná. To, co by někde zajišťovaly desítky lidí, tu dělá jeden a půl člověka. Na druhou stranu si stojím za odbornou komunikací, kterou jsme vedli, a metodická podpora dostupná na webu Máme to na talíři i na seminářích je rozhodně nadstandardní na české poměry. Ale ano, s většími zdroji by to určitě šlo udělat více a hlasitěji.
Nicméně i lidé, kteří jsou vyhlášce hodně naklonění, třeba nechápou, proč musejí vařit pseudoobiloviny.
Ano, bohužel tady byly subjekty, které asi ne úplně dobře pochopily, jak vyhláška funguje, a přesto začaly masivně školit jídelny. A tak jedna z věcí, která se do prostoru dostala, je, že se musejí vařit všechny pseudoobiloviny, které jsou ve vyhlášce na seznamu. To ale nefunguje tak, že jídelna musí odvařit vše ze seznamu. Je to jen výběr. Pokud jídelna nechce vařit quinou, což asi celkem chápu, může si vybrat jinou surovinu.
Řekněte mi největší mýtus, který slyšíte stále dokola a který zazněl na kulatém stole na vládě?
Je toho tolik, že vybrat jeden je hodně těžké. Největší problém je stále ta představa, že vařit podle nové vyhlášky znamená vařit nová exotická, „zdravá“ jídla. A že některá česká jídla, jako je svíčková, budou zakázaná. Tohle je úplný nesmysl. A i takové výroky padají na těchto schůzkách. Samozřejmě mohou zkoušet nové recepty, pokud chtějí, ale to, že vidíme, jak jídelny z ničeho nic začnou vařit quinoové saláty, je hrozný průšvih. To zkrátka nemůže fungovat a nikdo to po nich reálně nechce.
