„Evropa je ubohá.“ Trumpovu spojenci vadí dvojznačná reakce na Írán

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výzvy ke zdrženlivosti a ne příliš jasně čitelná prohlášení. Tak by se ve zkratce dala shrnout dosavadní reakce Evropy směrem k americkým a izraelským úderům na Írán.

Teherán poté zahájil odvetné útoky po celém Blízkém východě, což vyvolalo narušení vzdušného prostoru a vojenskou pohotovost v několika státech Perského zálivu. A zároveň obavy z širší krize v celém regionu.

Podle listu The Washington Post útok na Írán postavil Evropu před novou zkoušku v rámci již tak napjatých transatlantických vztahů. Už teď přitom podle něj odhalil, jak nejednotná sedmadvacítka je ve svých postojích.

Z vyjádření zemí je patrné, že Evropa zvažuje, jak na krizi reagovat. Ačkoli by lídři mnohých zemí nejspíše uvítali změnu v íránském vedení, od akce Spojených států a Izraele si drží odstup.

S kritikou na adresu Washingtonu většina z nich šetří – nechtějí totiž oslabit už tak rozviklanou přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na straně druhé jsou ovšem údery pravděpodobně v rozporu s mezinárodním právem, které vylučuje útočnou válku. A to je jedna z klíčových hodnot, na kterou se Brusel dlouhodobě odvolává.

Většina představitelů velkých evropských států se tak - alespoň prozatím - rozhodla balancovat. Zdržela se ostrých komentářů na adresu americko-izraelských útoků, přičemž dosti jasně odsoudila odvetné útoky ze strany Teheránu.

Francie, Německo a Spojené království, které se kdysi s Obamovou administrativou podílely na vypracování dohody o íránském jaderném programu, vyzvaly k návratu k jednacímu stolu.

Trojice zemí ve společném prohlášení zdůraznila, že se „těchto útoků“ USA a Izraele neúčastnily, a zároveň se vymezily proti íránským protiútokům a vyzvaly Teherán, aby usiloval o diplomatické řešení.

„Vyzýváme k obnovení jednání a naléhavě žádáme íránské vedení, aby hledalo řešení prostřednictvím vyjednávání. V konečném důsledku musí mít íránský lid možnost rozhodovat o své budoucnosti,“ vzkázali ve shodě francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz.

Washington na postoj evropské trojice reagoval ostrou kritikou. „Říci, že jsem zklamán společným prohlášením lídrů Francie, Německa a Velké Británie ohledně operace Epická zuřivost, je slabé slovo,“ napsal na platformě X republikánský senátor Lindsey Graham, blízký spojenec prezidenta Donalda Trumpa, který má silné slovo zahraniční politice

„Je velmi smutné vidět, jak západní demokracie ztrácejí svou vášeň pro spravedlnost a smysl pro dobro a zlo, čím dál od svých břehů se událost odehrává. Všichni v Evropě jsou oprávněně rozhořčeni invazí Ruska na Ukrajinu. Ale pokud jde o dlouho trpící íránský lid, Evropa je ubohá,“ dodal senátor.

Kritika Evropy však mířila na použití síly, jednotlivé státy vyjadřovaly podporu íránské opozici dlouhodobě.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa označili vývoj situace za „velmi znepokojivý“. „Vyzýváme všechny strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost, chránily civilisty a plně dodržovaly mezinárodní právo,“ napsali ve společném prohlášení.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová situaci označila za „nebezpečnou“. Napsala, že íránský režim „zabil tisíce lidí“ a „jeho balistické raketové a jaderné programy spolu s podporou teroristických skupin představují vážnou hrozbu pro globální bezpečnost“. „Ochrana civilistů a mezinárodní humanitární právo jsou však prioritou,“ doplnila.

Smířlivě reagovala i Itálie v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou, která má dlouhodobě k Trumpově administrativě blízko. Tamní představitelé vzkázali, že doufali v diplomatické řešení, ještě před útokem přitom podpořili americký tlak na Írán.

„Doufáme, že válka potrvá co nejkratší dobu,“ řekl v sobotu novinářům italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Dodal však, že válka může skončit pouze „pokud se Írán rozhodne podstatně omezit své jaderné ambice a zastavit výrobu raket“.

Z plejády výroků evropských lídrů, kteří šetřili přímou kritikou Spojených států a Izraele, vybočilo Španělsko, které v Evropě dlouhodobě patří k zemím nejvíce kritickým vůči zahraniční politice Washingtonu a zároveň počínání Izraele v Gaze.

Zatímco většina lídrů apelovala na umírněnost, španělský premiér Pedro Sánchez zvolil razantnější tón.

„Odmítáme jednostrannou vojenskou akci Spojených států a Izraele, která představuje eskalaci a přispívá k nejistějšímu a nepřátelskému mezinárodnímu řádu,“ vzkázal. „Nemůžeme si dovolit další dlouhou a ničivou válku na Blízkém východě,“ dodal s tím, že Španělsko odsuzuje i „jednání íránského režimu a revolučních gard“.

Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares pak uvedl, že Madrid situaci sleduje a požaduje dodržování mezinárodního práva. „Násilí přináší pouze chaos. Deeskalace a dialog jsou cestou k míru a stabilitě,“ míní.

Také Norsko varovalo před porušováním mezinárodního práva. Ve vyjádření tamního ministra zahraničí Espena Barth Eideho se pak zrcadlily především obavy z dalšího vývoje. Pro stanici NRK uvedl, že má strach, že neúspěch jednání mezi USA a Íránem znamená „novou rozsáhlou válku na Blízkém východě“.

Podle zahraničních médií evropští zástupci tvrdí, že nemají téměř žádné informace o tom, jaké kroky USA chystají v případě, že padne íránský režim.

Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně dříve varoval, že alternativy k současnému režimu v podstatě nejsou a nikdo neví, co by se stalo, kdyby padl.

„V momentě, kdy se systém rozkolísá, může dojít na to, že se stát rozpadne nebo ponoří do vnitřního konfliktu, občanské války,“ upozornil s tím, že když se něco takového stane v tak rozsáhlém státu, jako je Írán, bude to mít zásadní dopady na celý region.

„Mohla by se z toho naprosto jednoduše stát celoregionální válka a tomu se všichni chtějí vyhnout,“ dodal.