Hlavní obsah

„Obrovské riziko globálních otřesů.“ Čeští politici reagují na útok na Írán

Foto: Reuters

Teherán po společném izraelském a americkém útoku.

Izrael společně s USA zahájily útok na Írán. Na aktuální situaci reagují i čeští politici. Mluví o možnosti politické změny v Teheránu, nutnosti myslet na stabilizaci regionu i riziku globálních otřesů.

Článek

Izrael se k útoku na Írán přihlásil okamžitě, následně o americkém podílu informoval prezident Donald Trump. Ten deklaroval úmysl kompletně zničit íránský raketový program nebo jeho námořnictvo.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nejdůležitější zajistit bezpečí českých občanů, kteří se v Íránu stále nachází. „Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu jsou nebezpečím i pro nás a celou Evropu. Česká republika proto stojí za našimi spojenci a věřím, že v regionu brzy nastane stabilita a mír,“ uvedl.

Zmínil i to, že mluvil s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), který je v kontaktu se zastupitelským úřadem v Teheránu.

To následně potvrdil i Macinka na svých sociálních sítích. Uvedl, že si dnes ráno telefonoval se svým izraelským protějškem, který mu potvrdil úzce koordinovanou akci v Íránu s americkými silami. „Hlavním cílem společných izraelsko-amerických úderů jsou podzemní íránská jaderná zařízení a další vojenské objekty spojené se systémy balistických střel,“ sdělil ministr.

Připomněl, že Ministerstvo zahraničních věcí před cestami do regionu dlouhodobě varovalo a v posledních týdnech vyzývalo přítomné Čechy k neprodlenému opuštění země.

V současné chvíli jsou podle Macinky v systému DROZD registrováni tři čeští občané, kteří se pohybují na území Íránu. „Českým občanům i nadále silně doporučujeme necestovat do zemí blízkovýchodního regionu. Kromě Íránu a Izraele se varování týká také plánovaných cest do Libanonu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a SAE,“ uvedl s tím, že úřady očekávají „masivnější“ operaci, která může trvat i několik týdnů.

„Maximalizovat tlak na režim“

„Írán dlouhodobě vyhrožuje ostatním zemím v regionu, snaží se vyvinout jaderné zbraně, porušuje mezinárodní bezpečnostní dohody a vraždí vlastní obyvatelstvo. Patří tak k jedněm z nejodpornějších režimů na světě. Pohnutá historie islámského státu je plná represí a krve. Pokud izraelské a americké údery přispějí k tomu, aby íránský režim padl, bude to jedině dobře - pro obyvatelstvo Íránu i pro mezinárodní společenství,“ uvedl pro ČTK šéf ODS Martin Kupka.

Podle místopředsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marka Ženíška (TOP 09) by bylo ideální, pokud by se operací dosáhlo i politické změny v Teheránu. Preventivní úder Izraele a USA je podle něj vzhledem k dlouhodobé hrozbě a jednání režimu pochopitelný. „Teď je klíčové maximalizovat tlak na režim, minimalizovat civilní ztráty a dosáhnout zastavení íránského jaderného programu – ideálně i dosáhnout politické změny v Teheránu,“ napsal na svůj účet na sociální síti X.

„Iránský režim prokazatelně pomáhá Rusku ve válce proti Ukrajině. Jeho konec by byl pro Evropu velmi pozitivní zprávou,“ zdůraznil.

Expremiér Petr Fiala (ODS) doufá, že izraelsko-americké údery povedou k pádu íránského režimu a Írán nezíská jaderné zbraně. Plán USA podle něj zatím není jasný. Napsal to na síti X. „Nesmírně krutý íránský režim zavraždil desetitisíce svých občanů a měl by co nejdříve skončit. Nesmí také nadále představovat hrozbu pro další země,“ napsal.

Íránský režim odsoudila také poslankyně a členka Zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Je podle ní ale důležité myslet i na stabilitu země. „Současný íránský režim je odporný a jednoznačně ho odsuzuji. Aktuální vojenské údery ale vyvolávají zásadní otázku: co přesně je jejich cílem? S autory podobných úderů totiž bývá ten problém, že umí velmi dobře bořit, ale zapomínají na stavbu nového a stabilního. Pokud je cílem svržení režimu, nestačí jen odseknout hlavu hydře, aniž bychom věděli, kdo v zemi udrží stabilitu,“ řekla Seznam Zprávám v reakci na aktuální dění.

Urbanová připomněla, že Írán má téměř sto milionů obyvatel a jde o geograficky složitou zemi, která kontroluje Hormuzský průliv, tedy klíčovou tepnu pro světové dodávky ropy a plynu. „Riziko globálních otřesů je obrovské,“ dodala.

Proto je podle ní nezbytné řešit situaci primárně tlakem na mezinárodní scéně. „Aktuální vývoj navíc jasně ukazuje jednu kritickou věc: pokud se Evropská unie urychleně neprobudí a nestane se skutečnou bezpečnostní a geopolitickou velmocí, nikoliv jen tou hospodářskou, budeme v globálních krizích tahat za velmi krátký konec a jako Evropa skončíme – slušně řečeno – zcela v koncích,“ řekla Urbanová.

O nutnosti stabilizace regionu mluví i šéf Pirátů Zdeněk Hřib. „Cíl v podobě zastavení íránského jaderného programu je správný, ale je nešťastné, že Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem. Hlavní priorita musí být stabilizace celého regionu,“ napsal.

Česká republika by podle něj měla postupovat v úzké koordinaci s EU a NATO, důsledně hájit mezinárodní právo a zároveň být připravena chránit bezpečnost svých občanů.

Na situaci v Íránu stručně zareagoval také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Přeji Íráncům, aby jejich zločinný teokratický režim vraždící lidi ve velkém jednou provždy padl,“ napsal na X.

K dění se pro Seznam Zprávy vyjádřil i bývalý člen Zahraničního výboru Petr Beitl (ODS). Události ho prý překvapily. „Těžko se někdy dovíme, v jakém stádiu vývoje íránských jaderných zbraní a obohacování uranu Íránci právě jsou. Věřím, že Izraelci a Američané to vědí. Pokud ne, tak bych to nepokládal za šťastné,“ myslí si.

„Už při prvním úderu jsem věřil, že se to dělá v nějaké kooperaci s budoucími íránskými vládci, kteří by měli během oslabení těch revolučních gard toho režimu převzít iniciativu. Jestli to zase bude jen o Izraelcích a Američanech, tak se obávám, že toto území ke klidu neposune,“ dodal.

Související témata:

Doporučované