Článek
Když si sněmovní sociální výbor volil minulý týden svého šéfa, lidovecký poslanec Marian Jurečka věřil, že by mohl uspět. Podle dohody s Babišovou vládou tato funkce náleží opozici, konkrétně jeho KDU-ČSL.
Problém je ale právě se jménem exministra práce a sociálních věcí. Vláda aktuálně blokuje v Poslanecké sněmovně výrazné opoziční tváře při rozdělování funkcí. Přitom zrovna Jurečkovi vládní koalice slibovala, že s ním problém není.
Když totiž dolní komora v únoru na popud současného ministra Aleše Juchelky hlasovala o odložení superdávky, za Jurečkou zamířili dva „vládní vyslanci“.
„Ptali se mě, zda budeme rozumní a odložení podpoříme. Tak jsem se jich zeptal, jestli i oni budou rozumní při personálních nominacích opozičních lidí. Přikývli s tím, že kromě Vítka Rakušana problém nemají,“ popisuje lidovec.
Nakonec ale zvolen nebyl, podporu mu totiž vyjádřilo jenom devět poslanců ze sedmnácti. Už na výboru proto Jurečka reagoval s tím, že vládní poslanci „nerespektují dohody“.
On i kolegové za podobným chováním cítí snahu bojkotovat výrazné opoziční tváře či bývalé ministry. To ale odmítá například šéfka resortu financí a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. „Je to možná o těch konkrétních lidech. O tom, jak dokáží přesvědčit poslance. V jejich rukou je, aby zvolili toho předsedu,“ řekla k tomu už dříve.
„Prošel jsem a vládní poslanci dostali céres“
Podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy spočívá celý problém v tom, že současná vláda nechce, aby na agendu výboru dohlíželi lidé, kteří v minulosti postupovali jinak než dnešní koalice.
„Byli hlavními představiteli toho minulého období, kde jsme s nimi sváděli velké souboje verbální i politické ve Sněmovně, v médiích, a ty pohledy na politiku jsou natolik rozdílné, že si to nedovedeme představit,“ řekl už v lednu s tím, že bývalí ministři by za něj neměli vést výbory.
Jedinou šancí na zvolení „předních opozičníků“ do čela sněmovních orgánů je tak pouze správné načasování nebo špatná koordinace vlády. To je případ i exministra zemědělství, lidovce Marka Výborného. Ten je momentálně místopředsedou školského výboru.
„Ke mně se doneslo, že moje zvolení byl omyl. Prý se nedokázali zkoordinovat, takže jsem byl zvolen hlasy všech přítomných poslanců, výjimkou byl jeden motorista. Tam nevím, kdo z těch dvou to byl. A zpětně se ke mně dostalo, že za to vládní poslanci dostali céres,“ popisuje.
Výborný pak dodává, že očekával své odvolání na další schůzi výboru. „Do tohohle harakiri už teda nešli. Alespoň zatím,“ říká.
Další opoziční poslanec, Marek Ženíšek z TOP 09, prošel jako místopředseda zahraničního výboru jen díky tomu, že na jeho schůzi měla opozice chvíli navrch. Zrovna chyběli dva vládní poslanci - Jindřich Rajchl za SPD a Filip Turek od Motoristů.
„Jenže pak mi někteří kolegové z hnutí ANO říkali, že to se nemělo stát a že jejich předseda to nese velmi nelibě. Chvíli dokonce uvažovali, že by mě na další schůzi zas odvolali, ale nakonec to nechali být,“ tvrdí Ženíšek.
Boj o Rakušana bude pokračovat
Dalším „problematickým“ jménem je šéf Starostů a exministr vnitra Vít Rakušan. Ten se uchází o post místopředsedy Sněmovny, od vládních poslanců nicméně dlouhodobě zaznívá, že ho ve vedení dolní komory nechtějí.
Že je Rakušanovo angažmá ve vedení Sněmovny nejisté, si myslí i šéf lidovců Výborný. „Třeba u Mariana Jurečky stále čekám, že by to jeho zvolení vyjít nakonec mohlo. Pokud ale někdo nebude zvolený, tak to bude Vít Rakušan. Asi proto, že jde o vedení Sněmovny. Zároveň, on se jich nebojí a dál na nich nenechává nit suchou,“ říká Výborný.
Podobně situaci vidí i sám Rakušan. „Může to být obyčejná msta. Prostě jsem je štval a štvu, což je emoce, které rozumím, ale neměla by převálcovat roky dodržované sněmovní zvyklosti,“ říká k tomu šéf Starostů a nezávislých. Připomíná, že třeba on sám hlasoval při volbě místopředsedů pro Patrika Nachera.
„Protože podle dohody měla pozice připadnout ANO a oni nominovali jeho,“ dodává. Ke slovům vládních poslanců o tom, že mají kandidáti svůj osud v rukách a mají si koaliční kolegy obejít, pak dodává, že takovou příležitost ani neměl. „Nabídl jsem se, že obejdu jednotlivé kluby, abych se jako kandidát představil. Zájem ale projevili jen Piráti,“ říká s tím, že není jediný, koho vláda „kádruje“.
Že je podobný postup vládních poslanců danou strategií, pak opakovaně zaznívá i v kuloárech. Premiér Andrej Babiš si totiž nepřeje, aby se vedení sněmovních výborů a podvýborů chopili lidé, kteří by mohli teoreticky představovat konkurenci pro jeho ministry.
„Já ty personální blokace beru jako nonsens, který v Poslanecké sněmovně nikdy dříve nebyl. Hnutí ANO odmítá všechny výrazné tváře opozice do parlamentních funkcí. Ale já se nebudu hroutit, dobrá a viditelná opoziční práce se dá dělat i bez funkce,“ říká k tomu Jurečka.
Jaké pravomoci a výhody vyplývají z vedení výborů a podvýborů?
Sněmovní výbory jsou stěžejními specializovanými orgány, jejichž práce se propisuje do finálního znění jednotlivých zákonů. Jejich role spočívá v legislativní, kontrolní i poradní činnosti.
Jejich členové například vypracovávají stanoviska vůči zákonům, které i mnohdy pozměňují a dodávají Sněmovně. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny umožňuje výborům, aby si zřídily podvýbory pro řešení konkrétních otázek, jednání podvýborů nejsou veřejná.
Posty předsedů výborů i podvýborů jsou nicméně i finančně lákavé. V letošním roce předsedům výborů náleží příplatek ve výši 55 345 korun, u podvýboru si pak jeho šéf přijde na 32 tisíc.
Podobného trendu si ostatně všímá i Gabriela Svárovská (za Piráty/Zelení). Podle ní se ale koalice nejvíce brání těm, kteří seděli v bývalé vládě. „Blokace bývalých vládních politiků je evidentní. Týká se i Petra Hladíka na celkem nevýznamnou funkci v čele jedné z komisí,“ dodává. Konkrétně jde o komisi pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu.
Dodává ale, že při dohodách s koalicí je podle ní nutné, aby opozice za vládou přicházela spíše s věcnými požadavky než těmi personálními. „Nemáme jinou šanci než hledat průniky politických plánů a priorit,“ říká s tím, že prostor pro shodu vidí například v otázce ochrany zvířat proti týrání.
Černochová sice vede výbor, ale jiný než chtěla
Současná vládní koalice vede deset z osmnácti sněmovních výborů. Za opozici jsou pak ve vedení méně známí poslanci. Například v čele výboru pro evropské záležitosti stojí Petr Sokol (ODS), výbor pro mediální záležitosti zase vede lidovec František Talíř.
Šéfem výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je zase Jan Papajanovský (STAN). Původně ho měl ale vést exministr Lukáš Vlček.
Výjimky se v tomto ohledu najdou prakticky jen dvě. Tou první je předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel, který je rovněž šéfem TOP 09. Tu ale současná vláda zřejmě nepovažuje za ohrožující konkurenci, stejně jako jejího šéfa.
To ostatně dokazují i slova šéfa Motoristů Petra Macinky, který si nemohl na jméno Havla vzpomenout během svého proslovu ve Sněmovně.
„Je mi to opravdu líto, pánové Rakušane, Kupko, Výborný, Hřibe a vy, kolego z TOP 09, jsem teď zapomněl vaše jméno, za což se prostřednictvím pana předsedajícího hluboce omlouvám,“ demonstroval okrajovost TOP 09. Havel se mu šel proto následně ke stupínku představit s tím, že je mu 38 let, chová slepice a má pět dětí.
Druhou výjimkou je pak Jana Černochová (ODS). Ani její cesta do čela vytouženého výboru ale nedopadla úspěšně. Bývalá ministryně obrany měla totiž původně zájem o výbor, který by jí byl nejblíže - a sice pro obranu. Ten ale nakonec připadl Josefu Flekovi ze Starostů.
Černochová tak nakonec zamířila do čela výboru pro bezpečnost, který se více než armádou zabývá policií či vězeňstvím. Ještě před tím, než se ujala jeho vedení, jí měl místo v čele „dočasně pohlídat“ její stranický kolega Pavel Žáček – alespoň podle dohody.
To ale nakonec nevyšlo, Žáček totiž neprošel přes vládní členy, a výbor tak čekal na konec Černochové na resortu obrany.
Výbor pro bezpečnost ostatně není jediným orgánem Sněmovny, ve kterém se Žáčkovi nezadařilo. Kandidoval totiž i na šéfa komise pro kontrolu činnosti Generálních informačních bezpečnostních sborů (GIBS). Ani tam ale při poslední volbě neuspěl.
„Chtějí mezi nás vrazit klín“
Podle Výborného je blokace významných tváří strategií, která má vedle odstavení některých politiků také „rozdělit“ opozici.
„Poslední dobou to působí tak, že mají zájem mezi nás vrazit klín. Ve stylu ‚zvolíme Černochovou, ale nezvolíme Jurečku a oni se rozhádají‘,“ myslí si šéf lidovců. Dodává, že „takovou radost“ ale vládě nikdo nechce dopřát.
„Je to prostě vendeta, zvlášť u toho Mariana. Navíc jejich argumenty, že jsme se takhle chovali i my, nejsou pravda. Ano, my jsme nezvolili Okamuru místopředsedou Sněmovny, to je pravda, ale tam šlo o vedení Sněmovny,“ říká.
Připomíná také, že byť Okamura nebyl místopředsedou Sněmovny, vládní poslanci ho ale podpořili coby šéfa petičního výboru. Celá situace tak Výbornému přijde absurdní. „My jsme skutečně neřešili výbory nebo místopředsedy výborů či vedení podvýborů,“ dodává.
