Článek
Zatímco Česko má za sebou první parlamentní volby, ve kterých mohli voliči ze zahraničí poslat svůj hlas poštou, Slovensko možná zažilo své poslední volby, kdy bylo možné volit korespondenčně.
Premiér Robert Fico na výjezdním zasedání vlády nevyloučil změnu volebních pravidel pro volbu poštou ze zahraničí. Vláda ale podle něj momentálně žádný takový návrh nepřipravuje.
„To neznamená, že poslanci vládní koalice o takovém návrhu nediskutují,“ doplnil předseda největší koaliční strany Směr. Podle Fica může být tento způsob hlasování manipulovatelný a „pokud poslanci přijdou s nějakým řešením“, bude to premiér považovat za dobrý nápad.
S informací, že se chystá změna pravidel pro korespondenční volbu, přišla tento týden největší opoziční strana Progresivní Slovensko (PS).
Na Slovensku je korespondenční volba možná pouze v parlamentních volbách, v prezidentských tato možnost povolena není. Zavedení této formy hlasování při volbě hlavy státu by vyžadovalo změnu ústavy, na což se dosud nenašla potřebná ústavní většina 90 hlasů.
Místo dopisu cesta na ambasádu
Předseda Progresivního Slovenska (PS) Michal Šimečka tvrdí, že strana má důvěryhodné informace o připravované změně. „Místo hlasování poštou, jak je to možné dnes, bude muset občan Slovenské republiky žijící v zahraničí navštívit ambasádu a tam odvolit,“ prohlásil Šimečka.
Znamenalo by to v podstatě zavedení systému, který dřív používalo Česko. Pro Slováky v zahraničí, kteří nebydlí v hlavním městě cizí země, by to ale oproti současnému stavu znamenalo komplikaci.
Změna by výrazně ovlivnila i dostupnost voleb v Africe nebo Jižní Americe, kde Slovensko nemá zastoupení v každé zemi. Slovenský Denník N upozorňuje, že podle ministerstva zahraničních věcí má Slovensko ambasády nebo slovenské instituty jen v 68 zemích světa.
K těmto výhradám se Fico vyjádřil. „Pokud s tím přijdou poslanci Národní rady SR, řeknu: dobrý nápad. Budu je prosit: vytvořte více míst, aby lidé mohli přijít a odvolit v těch zemích,“ zdůraznil.
Premiér uvedl jako příklad Kanadu, kde by podle něj bylo vhodné umožnit hlasování i jinde než na velvyslanectví. „Hezky demokraticky a za plentou, jak se patří,“ dodal Fico, který je přesvědčený, že poslední parlamentní volby v roce 2023 byly ovlivňovány ze zahraničí.
Šimečka také kritizoval, že taková změna je vážná a neměla by se dělat rok a půl před volbami. Nejbližší parlamentní volby na Slovensku by měly být na podzim příštího roku.
Změna pravidel vyžaduje jen jednoduchou novelu zákona, a tak má koalice na její prosazení v parlamentu dost hlasů. Příprava voleb spadá pod ministerstvo vnitra, které potvrdilo, že samo žádnou novelu nepřipravuje.
„Ministerstvo vnitra neplánuje předkládat novelu zákona, která by upravovala volbu poštou ze zahraničí,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí úřadu Matej Neumann.
Podezření z falšování se zatím neřešilo
Není to poprvé, co vládní strany podpořily omezení korespondenční volby. Už v létě minulého roku o podobné iniciativě mluvila nejmenší koaliční strana SNS, návrh však nepředložila.
Podle SNS je v současném systému porušena anonymita volby. Na to navázal i Robert Fico, když po zasedání vlády oznámil, že je povinností vlády „zaručit, že volby budou demokratické, tajné, takové, jaké mají být. A uděláme všechno pro to, abychom zabránili falšování“.
Na Slovensku však dosud nebyl žádný případ, kdy by ministerstvo řešilo podezření z falšování hlasů ze zahraničí.
Místopředseda parlamentu za Směr Tibor Gašpar, stejně jako premiér, připustil, že poslanci by mohli s iniciativou úpravy pravidel přijít. „Vláda pracuje na nějakých změnách ve volebních pravidlech. To, co tvrdí PS, vůbec nepotvrzuji, protože ještě vůbec nic není dohodnuto ani připraveno v takové podobě, aby se to dalo komunikovat, takže vám k tomu nemohu říct nic bližšího,“ řekl Gašpar pro Rádiožurnál STVR.
Současná koalice u Slováků v zahraničí neboduje
V roce 2023 o korespondenční volbu požádalo 73 tisíc Slováků, reálně odevzdalo hlasovací lístek 58 779 lidí.
„Návratnou obálku vrátilo 80,5 procenta zaregistrovaných voličů ze 104 států,“ uvedl tehdy resort vnitra. Nejvíce obálek přišlo z České republiky (23 486 hlasů), ze Spojeného království (6238) a z Německa (5546). V první desítce dále figurují Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, USA, Irsko, Belgie a Francie.
Nejvíce hlasů dali Slováci v zahraničí Progresivnímu Slovensku - 61,70 procenta. Opoziční Svoboda a solidarita získala 10,80 procenta hlasů, až na třetím místě byl vládní Směr s 6,10 procenta. Další strany, včetně vládního Hlasu a SNS, získaly méně než 4 procenta hlasů.
