Hlavní obsah

Podmínka místo vězení. Vládní novela už pomohla lidem z Ficova okolí

Foto: TASR, Profimedia.cz

Jozef Brhel starší u soudu.

„Z trestných činů, kde se sazby pohybovaly výrazně nad 10 roků, jsou dnes takové, že například u korupce jsou sazby jeden až pět roků,“ řekl minulý týden soudce při čtení rozsudku.

Článek

/Od naší spolupracovnice na Slovensku/

Oligarcha Jozef Brhel starší, spojovaný se slovenskou vládní stranou Směr, si minulý týden vyslechl zatím nepravomocný rozsudek v kauze Mýtnik.

Za utajované tendry na IT systémy na finanční správě za zhruba 60 milionů eur, jež bez soutěže získala firma Allexis, a přijetí úplatku mu soud vyměřil tříměsíční podmínku a dosud nejvyšší finanční trest 1,5 milionu eur, tedy v přepočtu přes 36 milionů korun. Další 1,2 milionu eur pak má zaplatit jeho syn Jozef.

Oba stanuli před soudem za pokračující zločin legalizace výnosů z trestné činnosti. Díky novele trestních kodexů, které na začátku volebního období čtvrté vlády premiéra Roberta Fica schválila koaliční většina, se ale Brhel starší - slovenské veřejnosti známý z policejních odposlechů z lovecké chaty v Čifárech - vyhnul vězení.

Pokud by byli souzeni podle znění ze začátku roku 2023, hrozilo by jim 12 až 20 roků za mřížemi.

Na to poukázal i soudce Ján Hrubala, který byl předsedou soudu. „Soud nemůže nevidět státní politiku, jejíž tvůrcem není. Z trestných činů, kde se sazby pohybovaly výrazně nad 10 roků, jsou dnes takové, že například u korupce jsou sazby jeden až pět roků,“ řekl při čtení rozsudku.

Kauza Mýtnik

  • Případ ukazuje na vliv Jozefa Brhela, jednoho z údajných akcionářů Směru, na finanční správu v dobách, kdy ji vedl František Imrecze.
  • V kauze je kromě jeho syna Jozefa obžalovaný i bývalý státní tajemník ministerstva financí Radko Kuruc, který je v současnosti předsedou Slovenské záruční a rozvojové banky.
  • Hlavními svědky v kauze jsou Franišek Imrecze a Michal Sudoba, který vlastnil firmu Allexis, jež na IT tendrech profitovala. Zisk ze zakázek se státem si dělilo vedení Allexis právě s Brhelem.
  • Senát soudu uznal, že Brhelovi vytvořili mechanismus, kterým chtěli krýt původ a příjem z trestné činnosti.

Zmíněná dvojice není jediná, komu novela trestních zákonů pomohla. Analýza prokurátorů, kterou nedávno zveřejnil slovenský Denník N, ukázala, že změna výrazně ovlivnila vyšetřování ekonomické trestné činnosti.

„V důsledku zkrácení promlčecí doby a zvýšení hranic škody se zastavilo vyšetřování více než 2300 případů krácení daně, pojistného, daňových podvodů a neplacení pojistného. Ve zhruba polovině případů se policie dostala jen k prověřování podezření a dál už nepokračovala. Ve zbylých případech už bylo zahájeno řádné vyšetřování a padla i obvinění,“ napsal Denník N.

Vláda chce institut kajícníků „vyšperkovat“

Otec a syn Brhelovi se během soudu snažili využít novelu o spolupracujících obviněných, jejíž účinnost ale o týden dřív pozastavil ústavní soud.

Paragraf, který parlament schválil pomocí přílepku, říká, že výpověď spolupracujícího obviněného nebude brána vážně, pokud se dotyčnému předtím přišlo na lež, a to i v nesouvisejícím případě.

Na kajícníky poukazoval i další ze souzených, někdejší státní tajemník Radko Kuruc. Muž, který v současnosti vede Slovenskou záruční a rozvojovou banku, dostal za přijetí úplatku ve výši 120 tisíc eur tříletou podmínku a peněžitý trest 60 tisíc eur, vláda ho ale z funkce podle ministra spravedlnosti Borise Suska nechce odvolat.

Právníka Martina Bahledu a exšéfa IT sekce finanční správy Milana Gregu pak soud osvobodil.

Že proces stojí právě na výpovědích takzvaných kajícníků, začaly kromě obžalovaných v kauze Mýtnik kritizovat i klíčové postavy Ficovy vlády - dvojka Směru a ministr obrany Robert Kaliňák a již zmíněný Boris Susko.

Susko v pořadu Na tělo řekl, že Brhel „byl odsouzený za legalizaci příjmu z trestné činnosti, což je sekundární trestný čin“. „Je otázkou, zda vznikla škoda, v jaké výši a komu,“ pravil ve vysílání TV Markíza.

Šéf resortu spravedlnosti poznamenal, že úlohou vlády je „nastavit podmínky tak, aby se tyto instituty nedaly zneužívat“. Jeho stranický šéf Fico pak minulý týden tvrdil, že institut spolupracujících svědků, tedy kajícníků, je potřeba zrušit.

Podle Kaliňáka, který byl na začátku procesu Brhelovým obhájcem, chce kabinet institut spolupracujících svědků „vyšperkovat“.

„Nevěděl jsem,“ zní kritika z koalice

Exministryně spravedlnosti Mária Kolíková z SaS v neděli na Markíze kritizovala, že kvůli novele nemohl Jozef Brhel dostat trest za korupci, protože jeho čin už je promlčený. Navzdory tomu soudní senát uznal Brhela vinným i v této části.

Výtky zazněly i zevnitř koalice. „Řeknu vám pravdu, že zpětně lituju spousty věcí, které jsem udělal v dobrém úmyslu a ve smyslu koaličních dohod, protože platí jen pro jisté lidi,“ řekl minulou středu ministr cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak.

Předseda Strany venkova poznamenal, že novelu poslanci jeho frakce podpořili kvůli dohodě na koaliční radě. „Nevěděl jsem, že to nějakým způsobem dopadne i na takové lidi, jako je Brhel,“ dodal.

Ke kritice se přidal i Samuel Migaľ, který má na starosti resort informatizace. Trest pro Brhela označil za směšný a vyjádřil lítost, že pro novelu ještě jako poslanec zvedl ruku.

Podle Suska ale tito „ministři nejsou právníci“. A vzkázal jim, že jeho dveře na ministerstvu spravedlnosti jsou vždy otevřené a může jim to vysvětlit.

Před soud se postaví i Tibor Gašpar

Slovenskou justici čeká v dohledné době i kauza dalšího Ficova blízkého - Tibora Gašpara. Také někdejšímu policejnímu prezidentovi a nynějšímu poslanci Směru měla novela, kterou ústavní soud pozastavil, pomoci.

Gašpar, jenž stanul v čele policie v roce 2012 coby nominant Ficovy jednobarevné vlády, je obžalovaný ze založení zločinecké skupiny, zneužití pravomoci veřejného činitele a korupce. I v tomto případě obhajoba napadala využití kajícníků - například bývalého šéfa finanční policie Bernarda Slobodníka či exšéfa daňových kriminalistů Ľudovíta Makóa.

Kauza Očistec

  • Jedná se o zneužívání vlivu nitranského oligarchy Norberta Bodora v policii v době, kdy ji vedl Tibor Gašpar.
  • Zločinecká skupina vznikla podle obžaloby právě v rámci policie a sloužila politickým cílům Směru.
  • V kauze se zmiňují i bývalý generální prokurátor Dušan Kováčik či exšéf finanční správy František Imrecze.
  • Na projednání případ čeká od roku 2021.

Pro vládní Směr je kauza mimořádně citlivá. O tom, že je důležité, „aby se Očistec rozpadl“, mluvil sám Fico na nahrávkách z lovecké chaty, které zachytily rozhovory aktérů Směru.

Premiér kauzu dodnes označuje za politický proces. Termín soudu s Tiborem Gašparem ještě není znám.

Související témata:

Doporučované