Článek
Největší bateriové projekty v Česku pocházejí od společností, jejichž jádro byznysu bylo nebo ještě stále zůstává fosilní. Některá úložiště, do nichž je možné naakumulovat elektřinu, už jsou na papíře, nebo se dokonce staví. To je případ podnikatelů Pavla Tykače, Karla Komárka nebo Sokolovské uhelné či polostátního ČEZu.
Loni byly do sítě připojeny tři bateriové projekty, jejichž úložná kapacita čítala 66 megawatthodin (MWh). Bateriový boom však přijde teprve letos, kdy je v plánu zprovoznit násobně vyšší množství úložišť.
Bateriová úložiště umožňují ukládat elektřinu k pozdější spotřebě a díky této schopnosti mohou poskytovat takzvané služby výkonové rovnováhy. Tu má na starosti společnost ČEPS, která se stará mimo jiné o to, aby byla výroba a spotřeba elektřiny v rovnováze. Za to, že baterie ČEPSu pomohou s udržováním stability elektrizační soustavy, může provozovatel baterky dostat slušně zaplaceno.
Další možností vydělat je takzvaná obchodní arbitráž, tedy situace, kdy se do baterie nabije elektřina v době, kdy je levná, a naopak se pošle zpět do sítě ve chvíli, kdy jde cena nahoru.
Zatím vůbec největší bateriový projekt se chystá postavit společnost, která je na poli energetiky nováčkem. Firma APB – Plzeň plánuje u Klášterce nad Ohří vybudovat 152 bateriových kontejnerů, které budou schopny pojmout 1000 MWh energie. Investor už získal souhlasné stanovisko ohledně dopadů projektu na životní prostředí, což je první důležitý milník k výstavbě.
Další bateriový megaprojekt postaví skupina ČEZ. Jeden z nich už vzniká na Chomutovsku, kde vyrostou tři baterie s celkovou kapacitou až 970 MWh a celkovém výkonu 240 MW. Skupina má v plánu v tuzemsku zprovoznit nová zařízení o výkonu až 600 MW.
Pro představu, celkový instalovaný elektrický výkon jaderné elektrárny Dukovany je 2040 MW.
Komárkova skupina MND aktuálně pracuje v Česku na osmi bateriových projektech u Břeclavi o celkové kapacitě 132 MWh. Předpokládá, že většinu z nich spustí do konce tohoto roku.
Peníze od ČEPS byly motivací i pro společnost SUAS, jejíž uhelná elektrárna prodělává. „Chceme dál posilovat roli SUAS Group v oblasti moderní energetiky. Akumulace v tomto období bezesporu dává smysl nejen pro služby výkonové rovnováhy, ale především pro obchodní arbitráž,“ popisuje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group.
Nové baterie by měla firma postavit do letošního června. Budou stát na Sokolovsku u zaniklé obce Lipnice u Vintířova. Výkon tohoto projektu bude 40 MW a instalovaná kapacita 120 MWh.
Velkým investorem do bateriových úložišť je také společnost C-energy, která už provozuje úložiště v Plané nad Lužnicí a plánuje další. „Ve výstavbě je nyní úložiště s kapacitou 10 MWh, které bude součástí fotovoltaického zdroje v Pardubickém kraji. V pokročilém stupni přípravy je také projekt v Havlíčkově Brodě, který nabídne řádově větší kapacitu než současná úložiště C-energy,“ říká mluvčí C-energy Miroslav Beneš.
Do rozvoje baterií se pustila také miliardářská skupina Sev.en Pavla Tykače. Jedno úložiště chystá ve Chvaleticích, druhé v Kladně. „Nad rámec aktuálně budovaných 320 MWh nyní další podobně velké projekty bateriových úložišť nerozvíjíme. Do budoucna počítáme s tím, že bateriemi budou vybaveny naše FVE, zejména na Mostecku, kde ovšem úhrnná kapacita úložišť bude v desítkách MWh,“ popisuje mluvčí Sev.en Eva Maříková.
Investorům se s možností připojit baterie otevřel zcela nový trh, který jim umožňuje vydělat buď na službách výkonové rovnováhy, nebo prodejem elektřiny z baterie ve chvíli, kdy je na trhu vyšší cena.
V Česku mají vzniknout i další úložiště, ale mnohdy je už chystají investoři mimo energetiku. I proto distributoři elektřiny, kteří vyřizují připojení baterií k síti, čelí obrovskému náporu žádostí o rezervaci výkonu právě pro úložiště.
„Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozorňuje Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT.
65 procent všech podaných žádostí o připojení k distribuční soustavě totiž tvoří ty, které vygenerovala umělá inteligence a odeslala. Distribuce má však povinnost je vyhodnotit - jde však o stovky takových žádostí denně. Podle Fouska jde hlavně o investory, kteří jsou mimo obor energetiky, takové množství projektů nikdy nepostaví a akorát svými žádostmi blokují kapacitu v síti seriózním zájemcům.
