Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na jediný námět, a to právě květiny, se soustředí nová přehlídka jeho děl. Uspořádalo ji pražské Museum Kampa, kde je k vidění do 17. května.
Podle kurátora Jana Skřivánka dosud Špálovy květiny neměly samostatnou výstavu. Proto shromáždil asi osmdesát autorových děl s touto tematikou.
Jeden z nejznámějších českých modernistických výtvarníků Špála žil v letech 1885 až 1946. „Jeho zářivě modré krajiny a pestrobarevná květinová zátiší jsou nekomplikovaně přímočaré a jeho malířský rukopis je snadno rozpoznatelný,“ uvádí anotace, která zároveň připomíná, že šíře Špálovy malířské produkce na téma květiny vždy vzbuzovala jistou nedůvěru, a tak zůstávala stranou odborné pozornosti.
Špála, jenž byl koncem roku 1914 odveden na vojnu a třicet let nato jej nacistický protektorátní ministr školství Emanuel Moravec označil za „zvrhlého umělce“, již za života čelil výtkám, že květinová zátiší maluje kvůli penězům a že nemají valnou uměleckou hodnotu.
„Vytýká se mi, že tak často maluji kytice. Ale vždyť je to věc, která žije s námi, je částí našeho života a svojí působivou mocí vzněcuje naši duši a přímo volá po tom, abychom její krátký život a kouzlo si prodloužili a v obraze měli pak stále před sebou její půvab a zjev, který by nás pak stále provázel ve dnech veselých i smutných,“ reagoval jednou výtvarník.
Kytice ve vázách či džbáncích znázorňoval Václav Špála zejména mezi 20. a 40. lety minulého století. Špálových květin všeho druhu je více než 780, známých je asi 350, říká Jan Skřivánek. „V srpnu 2025 uplynulo 140 let od narození Václava Špály a v květnu 2026 to bude 80 let od jeho smrti. Tato výročí však zůstala víceméně opomenuta,“ zdůvodňuje kurátor, proč se rozhodl výtvarníka připomenout a podívat se na jeho tvorbu současnýma očima.
Podle Skřivánka si Špála své květinové obrazy od roku 1933 zaznamenával, dokonce si je známkoval počtem čárek. Náročné bylo správně díla chronologicky seřadit a najít tři obrazy se čtyřmi čárkami, jichž si malíř nejvíc cenil. Skřivánek takto identifikoval například kytici z roku 1928 ze sbírky Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.
Díky dochované evidenci se kurátorovi podařilo zpětně zrekonstruovat Špálův malířský kalendář, jenž se rok od roku příliš neměnil. V dubnu začínal anemonkami, které záhy vystřídaly velké pestrobarevné kytice tulipánů a dalších jarních květin. K nim se na týden v květnu přidaly konvalinky.
Od půlky května do konce června malíře zaměstnávaly pivoňky. Poté následoval odjezd na letní byt, kde Špála místo kytek maloval krajiny. Ty ale monotematicky pojatá aktuální výstava na Kampě nezahrnuje.
Přestože Špálovy obrazy květin postrádají radikalitu a vnitřní dynamiku jeho obrazů z let před první světovou válkou, kurátora zaujala umanutost, s níž se opakovaně vracel ke stejným námětům, stejně jako schopnost nacházet nové ve stokrát viděném.
Výstavu ve druhém patře Musea Kampa doplňují některé Špálovy zaznamenané výroky o konkrétních květinách. „Mně svědčí květy, které více odpovídají našim proporcím, našemu podnebí a duchu. Proto maluji spíše tulipány a pivoňky rozvitých tvarů, nežli kytky drobné a mdlých barev,“ konstatoval malíř v textu nazvaném Malovaná kytice.
