Článek
Po smrti blízkého se člověk musí srovnat s citovou ztrátou, tím to ale bohužel nekončí. S úmrtím se pojí i řada administrativních úkonů. Jedním z nich je i ukončení výplaty důchodu.
Pozůstalí sice nemusí úmrtí blízkého sociální správě oznamovat, ale pokud tak učiní, vyřízení všech povinností bude rychlejší.
Kdo musí oznámit úmrtí starobního důchodce?
Úmrtí musí nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) matrika. A to do dvou týdnů po zápisu do matriky. Zároveň se to správa dozví z různých registrů.
Abyste ale měli vypořádání důchodů po zemřelém co nejdříve za sebou, oznamte raději smrt blízkého sami, a to co nejdříve.
Kde? Na okresní správě sociálního zabezpečení v místě bydliště zemřelého nebo pozůstalých. Pobočky ČSSZ najdete na jejím webu. Nejjednodušší je ale oznámit úmrtí na call centru pro důchodové pojištění (tel. 800 050 248).
Vyloženě povinnost oznámit úmrtí pak máte v případě, že důchod zemřelého chodí na váš bankovní účet. „V případě, že je důchod zemřelého vyplácen jinému příjemci nebo zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zvláštnímu příjemci či členovi domácnosti, který důchodce zastupuje, musí tento jiný příjemce úmrtí poživatele důchodu písemně ohlásit plátci důchodu, a to do osmi dnů od úmrtí,“ upozorňuje sociální správa.
Pokud důchodce zemře v zařízení sociálních služeb, hlásí jeho úmrtí sociální správě toto zařízení, i když měl zemřelý příbuzné.
Můžu si peníze po zemřelém nechat?
Důchody vyplácené ČSSZ se vyplácejí na takzvaný klouzavý měsíc dopředu, rozhoduje tedy výplatní den. Splatnost důchodů je stanovena na sudé dny od druhého do 14. dne v měsíci. Takže například pokud měl důchodce výplatní termín osmého dne, dostával důchod na dobu od osmého dne do sedmého dne následujícího měsíce.
Pokud se důchodce dožil alespoň stanoveného dne splatnosti, důchod pozůstalí vracet nemusí, a to ani poměrnou část. Zůstane jim v plné výši. Pokud se však důchodce nedožil dne splatnosti důchodu, nejbližší splátka už mu nepatří.
Příklad: Pan Pavel měl výplatní termín důchodu vždy osmého dne v měsíci. Pokud zemřel devátého, tak mu náleží důchod v plné výši. Respektive si ho příbuzní mohou nechat. V případě, že zemřel den před výplatním termínem, tedy sedmého dne, důchod mu nenáleží. A pokud už byl vyplacen, bude se muset v celé výši vracet.
Některé důchody nevyplácí sociální správa, ale také Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. Jedná se o penze příslušníků ozbrojených a bezpečnostních složek, vězeňské služby a části celníků. Jejich důchody se ale vyplácejí na kalendářní měsíc, takže pokud by pan Pavel zemřel kterýkoliv den v měsíci, na důchod má nárok. Další měsíc už peníze nepřijdou.
Jak důchod vrátit?
Když sociální správa zjistí, že vyplatila důchod již zemřelé osobě, požádá banku, aby vyplacený důchod vrátila. Pokud by ale na účtu zemřelého nebyl dostatek peněz (například odešly na trvalé příkazy), musí peníze vrátit osoba, která má k účtu disponibilní právo.
Když příbuzní k účtu přístup nemají, musí peníze vrátit manžel či manželka, případně partner, partnerka, pokud jim vznikl nárok na vdovský či vdovecký důchod.
„Dále povinnost přechází na děti a rodiče, jestliže žili se zemřelým v době jeho smrti v domácnosti. Pokud neexistuje žádná z těchto osob, vyplacený důchod se považuje za dluh důchodce a vypořádá se v rámci dědictví,“ uvádí sociální správa. A doplňuje, že vždy informuje pozůstalé o výši částky, kterou požaduje vrátit.
Když si důchodce vyzvedával pravidelně penzi na České poště v hotovosti a ještě nedošlo k výplatě, vrátí ji pošta. Může se ale stát, že se informace o úmrtí na poštu ještě nedostala a ta vyplatí důchod zemřelého třeba jeho manželce, která je také v důchodu a běžně vyzvedávala penze pro oba. V takovém případě bude muset manželka peníze vrátit. Proto je lepší na poště rovnou oznámit, že blízký zemřel, a peníze nepřebírat.
U klienta, který žil v zařízení sociálních služeb, má povinnost vrátit případný přeplatek toto zařízení.
Na přeplatek důchodu sociální správa vždy přijde, proto nemá smysl ho tajit. Šlo by v takovém případě o neoprávněné obohacení.
Pokud žil klient úplně sám, je případný přeplatek na jeho důchodu přihlášen do pozůstalostního řízení po zemřelé osobě.
Kdo má nárok na nedoplatek důchodu?
Může se také stát, že si důchodce, většinou kvůli pobytu v nemocnici, nepřevzal jeden nebo i více důchodů, na které měl nárok. A v nemocnici zemřel. V takovém případě jde o nedoplatek důchodu a dostanou ho manželé, partneři, děti a osvojené děti. Požádají o něj sociální správu. Pokud neexistuje žádná z uvedených osob, stává se nedoplatek předmětem dědictví.
Důchod mi chodil na účet zemřelého
Někteří důchodci si nechávají posílat důchody na účet partnera. Co když ale majitel účtu zemřel, jak se pozůstalý dostane ke svým penězům? ČSSZ mu pošle na adresu „výzvu ke sdělení způsobu výplaty důchodu pro úmrtí majitele účtu“ a on by měl na ni do 30 dnů od doručení reagovat.
„Pokud příjemce důchodu nebude na výzvu v požadované lhůtě reagovat, bude jeho výplata na účet zastavena a zařízena výplatou hotovosti prostřednictvím důchodové služby České pošty. Výplatu je možné kdykoliv opět změnit na bezhotovostní, pokud bude ČSSZ zaslána Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu,“ doplňuje Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.
Co když důchodce pracoval?
„Pokud zemřelá osoba byla evidována jako OSVČ, je vhodné oznámit tuto skutečnost příslušné sociální správě. Nicméně informaci o úmrtí se správa dozví ze základních registrů, ale s určitým časovým odstupem a na základě této informace činnost dané OSVČ ke dni úmrtí ukončí,“ říká Jitka Drmolová.
Případné pohledávky či přeplatky na pojistném na důchodovém pojištění nebo penále dané OSVČ jsou předmětem pozůstalostního řízení.
Manželé či manželky a partneři či partnerky, případně nezaopatřené děti mohou po smrti blízkého požádat o vdovský, vdovecký, případně sirotčí důchod.
