Článek
Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, uvedli ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Obě země ustavily řídicí skupinu pro jadernou politiku, která bude koordinovat strategickou spolupráci, včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit.
Cílem francouzsko-německé spolupráce je podle dokumentu posílit systémy kolektivní obrany a posílit bezpečnost Evropy jako celku. Pozornost bude věnována také koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími spojenci včetně států v NATO.
„Francie a Německo se dohodly, že od letošního roku podniknou konkrétní kroky, včetně německé účasti na francouzských jaderných cvičeních a rozvoje konvenčních kapacit s evropskými partnery,“ stojí v dokumentu.
Prohlášení vydaly obě země po proslovu francouzského prezidenta, ve kterém oznámil navýšení počtu francouzských jaderných hlavic a novou jadernou politiku země. V té by Německo mělo hrát zásadní roli.
„Francouzsko-německá spolupráce je založena na společném porozumění, že jaderný rozměr odstrašování zůstává základním kamenem evropské bezpečnosti,“ uvedly země s tím, že jejich společná snaha se opírá o jaderné zbraně Spojených států umístěné v Evropě a o jaderné kapacity Francie a Británie. Smyslem spolupráce má být podle prohlášení rozšířit, nikoliv nahradit jaderné odstrašení, které poskytuje NATO, a obě země budou nadále plnit své závazky podle mezinárodního práva, včetně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Francie na bezpečnostní konferenci v Mnichově tento měsíc zahájila strategický dialog s Německem a dalšími evropskými zeměmi o přeměně své jaderné odstrašující síly. Tato diskuze je podle Macrona součástí překreslení bezpečnostní architektury v Evropě, kdy evropské státy budou muset najít soužití s Ruskem a nebudou se moci tolik spoléhat na bezpečnostní podporu ze strany Spojených států.
Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic.
Podle Macrona musí Francie zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu, ale musí si při tom zachovat suverenitu. „Naše bezpečnost nikdy nebyla chápána výhradně v mezích našeho území,“ uvedl francouzský prezident. Macron nyní aktualizaci francouzské jaderné politiky nazval „pokročilým odstrašováním“.
„Politika pokročilého odstrašování je postupný proces, který nabízí našim partnerům možnost účastnit se odstrašovacích cvičení,“ vysvětlil Macron. Podle agentury Reuters bude hrát klíčovou roli v této politice Německo, a to za přispění Polska, Nizozemska, Belgie a Dánska. Podle francouzského prezidenta nabídne tento přístup novou „strategickou hloubku v souladu s bezpečnostními výzvami v Evropě“. Macron dodal, že Francie povolí dočasné nasazení svých jaderných letadel ve spojeneckých zemích. Již v minulosti uváděl, že Francie otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová později potvrdila, že Dánsko s Francií uzavřelo dohodu o strategickém jaderném odstrašování. „Užší spolupráce přispěje k posílení odstrašujících schopností Evropy. Bohužel je to nezbytné, protože vojenská hrozba ze strany Ruska v nadcházejících letech pravděpodobně vzroste,“ řekla premiérka. Zdůraznila však, že strategická spolupráce pouze doplní, a v žádném případě nenahradí, odstrašující mechanismy NATO. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen poté doplnil, že dohoda nezahrnuje rozmístění jaderných zbraní na dánském území.
O programu jaderného odstrašování jednal s Francií také předseda polské vlády Donald Tusk. „Polsko jedná s Francií a skupinou nejbližších evropských spojenců o programu pokročilého jaderného odstrašování. Vyzbrojujeme se společně s našimi přáteli, aby se naši nepřátelé nikdy neodvážili na nás zaútočit,“ napsal Tusk na sociální síti X.
Macron vyzval evropské státy ke spravedlivému rozdělení bezpečnostního úsilí. Mezi tři hlavní oblasti, ve kterých Evropa podle něj potřebuje posílit svou obranu, patří schopnost detekovat a sledovat rakety prostřednictvím kombinace satelitů a radarů, kontrola vzdušného prostoru s rozšířenou protivzdušnou obranou a schopnost zasahovat cíle hluboko na nepřátelském území. „Tím, že se k nám partnerské země připojí, mohou pomoci posílit schopnosti Evropy v těchto třech oblastech,“ dodal Macron.
Podle francouzského prezidenta si Evropa zvykla na to, že její bezpečnost závisí na dodržování pravidel stanovených třetími stranami. „Dohody z období studené války, vyjednané jinými než námi, a to i v případech, kdy se nás týkaly, a které ti, kdo je podepsali, vypověděli bez jakékoli konzultace, přestože byli našimi spojenci,“ dodal Macron. Narážel tím například na to, že Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně nebo na nedávné vypršení dohody Nový START mezi USA a Ruskem, která omezovala počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně a počet nosičů na 700.
Jaderné odstrašení je základní prvek francouzské vojenské doktríny, kterou zavedl na počátku studené války někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle. Francouzská politika je založena na vzdušných a námořních silách, stíhací letounech Rafale a jaderných ponorek třídy Triomphant.
