„Vždyť to jsem já!“ Podvodníci obírají přes známé tváře Čechy o miliony

Když se českému novináři Janku Rubešovi začaly v e-mailové schránce množit zprávy o tom, že doporučuje investiční produkty na internetu, byl překvapený. Šel se přesvědčit na vlastní oči a zjistil, že před jeho videem na YouTube, kde upozorňoval na podvody, běžela reklama s jeho tváří, která sama byla podvodem.

„To je pro mě na celé situaci nejhorší. Představa, že někdo přišel o peníze kvůli mé tváři, je děsivá. Nejdřív nás na to, že můj hologram doporučuje ve videích pochybné investiční produkty lidem, upozornili sami diváci. Chodily mi zprávy od lidí, kteří věděli, že jde o podvod, i od těch, kteří mi psali ‚Tak ty taky, ty haj*le‘ a podobně. Pak jsem našel video a říkám kolegovi: Vždyť to jsem já!“ popisuje Rubeš Seznam Zprávám.

Upoutávky na falešná videa se známými tvářemi českého prezidenta Petra Pavla či kardinála Duky vidí každý den zhruba 1,5 milionu Čechů, vyplývá z dat Centra pro Výzkum Online Rizik.

„Podvodné reklamy zneužívající známé tváře jsou buď chytlavé články odkazující na falešné stránky, které vypadají jako renomovaná média, nebo falešná videa celebrit směřující na falešné portály. Třetí typ reklam se vydává za organizaci spolupracující s policií, Interpolem nebo právními kancelářemi. Nabízí třeba pomoc lidem údajně okradeným při bankovních operacích,“ vysvětluje politoložka Vendula Prokůpková z Centra pro Výzkum Online Rizik.

„Podvod kombinuje technologické cílení a psychologii. Sociální sítě jsou vnímány jako prostředí mezi známými. Uživatelé jsou zde méně obezřetní než u e-mailového spamu. Podvodníci systematicky reagují na aktuální dění. Zneužívají jmen politiků jako Andrej Babiš nebo Petr Pavel, případně nedávné mediální události. Díky tomu reklama působí ‚relevantně‘ a zapadá do informačního toku,“ říká pro Seznam Zprávy člen rady vedení Českého telekomunikačního úřadu Marek Vrbík.

Digitální platformy jako Facebook či YouTube s miliardami uživatelů jsou Divokým západem, kam noha šerifa často nevkračuje. To je problém. Hackeři zneužívající žijící i zesnulé jsou téměř nevypátratelní. Jediní proti nim mohou zakročit provozovatelé YouTube, Facebooku, Instagramu či TikToku. To znamená největší technologické společnosti na světě Meta nebo Alphabet, který provozuje Google a YouTube.

Jenže ony samotné proti hackerům zneužívajícím známé tváře k okrádání lidí nedělají v podstatě nic. Z podvodů jim tečou miliardy. Jen Meta inkasovala podle agentury Reuters v roce 2024 zhruba 10 procent příjmů z podvodných reklam.

Celkově hackerské útoky stály v roce 2025 Čechy celkem více než dvě miliardy korun, uvedla Česká bankovní asociace. Škody kybernetických útoků v Česku vzrostly meziročně o 700 milionů korun.

Fakt, že Rubešova tvář je stejně jako stovky dalších zneužívaná k okrádání lidí, novináře naštval. Začal pátrat po podvodnících. A podle svých slov narazil do zdi.

„Dovoláte se operátorovi nebo operátorce, ale dál to nejde. Dostali jsme z nich číslo účtu, ale dali nám transparentní účet Charity. To mě překvapilo. Komunikoval jsem s policií a tam mi řekli, že jde o běžnou praxi. Podvodníci si chtějí ověřit, že jste ochotní platit, a pak pokračují,“ popisuje. Rubeš následně předal případ policii.

Jenže ta bez spolupráce technologických gigantů nemá šanci podvodníky dopadnout. Ostatně její stránky se objevují mezi deseti nejčastěji zneužitými „značkami“ v tomto druhu podvodu.

Centrum pro Výzkum Online Rizik našlo na Facebooku skoro 23 tisíc podvodných reklam za jediný den. Všechny šly ze zhruba 550 účtů. Odborníci se shodují, že jde o systematickou a rozšiřující se hrozbu číhající na lidi ve virtuálním prostoru.

Hackeři reklamy nastavují na krátký čas, aby za sebou nezanechali stopy. Načasování je důležité. Pokud byl po smrti Dany Drábové zájem o informace spojené s jejím jménem, okamžitě se na YouTube či Facebooku objevilo video, v němž zesnulá odhaluje „šokující pravdu o investičním projektu“.

„Na základě našich statistik má každá taková podvodná reklama značný dosah – často se pohybuje kolem 1,5 až 1,8 milionu zobrazení,“ popisuje Prokůpková.

Algoritmus hackerů má sice přehled o aktuálně nejčastěji zmiňovaných jménech v mediálním prostoru či vyhledávaných skrze vyhledávače, výběr celebrity v klamavém videu však nemusí ve vztahu k investicím dávat smysl. Stává se tak, že uživatele YouTube či Facebooku přesvědčuje o investicích v klamavém videu moderátorka Tereza Pergnerová nebo Marek Eben.

Mezi nejčastěji deseti zneužívanými pak vedli v roce 2025 Dominik Duka, Andrej Babiš a Dana Drábová.

„Tyto reklamy se vydávají za kohokoli, kdo je zrovna mediálně viditelný. My jsme si s kolegou říkali, proč zrovna já. Došli jsme k tomu, že to mohlo souviset s kauzou restaurace v centru Prahy, která podváděla turisty. Kvůli tomu jsme byli u soudu a moje jméno se objevovalo v médiích. Včera jsem to byl já, zítra to bude někdo jiný. Neustále se opakují premiér, prezident, miliardáři – kdokoli, kdo je ve veřejném prostoru,“ vysvětluje Rubeš.

Nejčastěji se podvodné reklamy objevují na sociálních sítích společnosti Meta. Ta má podle expertů jediná šanci podvodníky na FB a IG zastavit, protože už při zadávání reklamy společnost vidí pochybné prvky. Technologický gigant Marka Zuckerberga zachytí ale absolutní minimum případů a důvod je podle expertů oslovených redakcí jednoduchý.

„Obchodní model Mety stojí téměř výhradně na cílené reklamě. Čím přesněji dokážou uživatele profilovat, tím vyšší hodnotu má reklamní prostor. To přirozeně vytváří konflikt zájmů. Přísnější kontrola obsahu by znamenala pomalejší procesy, vyšší náklady a nižší zisky. Platformy sice disponují technologiemi schopnými podvody odhalovat, ale v praxi uplatňují spíše reaktivní přístup. Problém řeší až ve chvíli, kdy je veřejně viditelný nebo právně neudržitelný. Ekonomická motivace ‚nevidět‘ tak hraje zásadní roli,“ komentuje Vrbík.

Redakce Seznam Zpráv oslovila společnost Meta s žádostí o reakci, firma však do publikace textu žádnou odpověď na zaslané dotazy neposkytla.

Průšvihy s reklamou provázejí velké technologické platformy soustavně. Podle Vrbíka mají dva druhy motivací ke zneužitím známých tváří. „V digitálním prostoru dnes dominují dva základní typy podvodů. První jsou ekonomicky motivované, druhé představují politicky motivované vlivové operace. Společným rysem je jejich extrémní obtížnost dohledání původce. Reklamní systémy velkých platforem umožňují zadavateli zmizet dřív, než se reklama dostane k hlubší kontrole,“ říká.

„Podvodné reklamy jsou v Česku hlavně ekonomické. To ale neznamená, že je nejde zneužít i v politických operacích. Podobný případ jsme zaznamenali při rumunských prezidentských volbách,“ naráží Prokůpková na zrušení voleb kvůli tisícům účtů na síti TikTok, které se objevily krátce před volbami s cílem ovlivnit veřejnost. Podle rumunských tajných služeb za akcí stálo Rusko.

Agentura Reuters analyzovala výdělky Mety z reklamy v Číně. Peking zakazuje svým občanům udělat si na sociálních sítích Zuckerbergovy společnosti profil, nicméně umožňuje čínským společnostem inzerovat na globálních platformách pro zahraniční spotřebitele. Reklamní podnikání Mety v Číně tak v roce 2024 dosáhlo roční tržby přes 18 miliard dolarů. To je více než desetina celosvětových příjmů společnosti.

Meta v interních dokumentech podle Reuters vypočítala, že přes 3 miliardy dolarů pocházely z reklam na podvody, nelegální hazardní hry, pornografii a další zakázaný obsah. Z toho vyplývá, že Meta velmi dobře rozumí mechanismu podvodných reklam, ale nechce s tím nic dělat.

Zde do hry vstupuje Evropská komise (EK). Instituce takzvaně „velmi velké platformy“ kvůli podvodným reklamám vyšetřuje skrze Akt o digitálních službách neboli DSA. Legislativě se přezdívá kladivo na platformy.

Podle oslovených expertů je Brusel jediný, kdo může největší společnosti planety přimět k tomu začít řešit obsah.

Seznam Zprávy požádaly Komisi o vyjádření k případu klamavých videí se slavnými osobnostmi a přístupu firem k celé záležitosti. „Evropská komise aktuálně vede řízení proti Facebooku a Instagramu společnosti Meta (duben 2024). V tomto případě vydala Komise předběžná zjištění v říjnu 2025. Společnost Meta má nyní možnost uplatnit své právo na obhajobu a zajistit přístup k důkazům shromážděným Komisí. Vyšetřování stále probíhá a k otevřenému řízení se není možné dále vyjádřit,“ odpověděla na dotazy redakce EK.