Tichá, ničivá zbraň. Čínský pokrok přímo ohrožuje americké námořnictvo

Studená válka skončila před více než 30 lety, jaderné soupeření však nikoli. Zatímco se dohody o kontrole zbrojení mezi USA a Ruskem hroutí, Čína tiše buduje vlastní jadernou triádu – a její nejvýznamnější složkou se stávají ponorky, které díky technologickým pokrokům mohou zůstat bez povšimnutí celé měsíce.

Poslední platná smlouva o strategických zbraních mezi USA a Ruskem (Nová dohoda START) vypršela letos v únoru. Washington to vycítil jako příležitost přizvat k budoucímu kontraktu i Peking, který podle jeho vyjádření nemá v plánu zapojit se „do žádných závodů v jaderném zbrojení s žádnou zemí“.

„Není spravedlivé, rozumné ani realistické očekávat, že se Čína bude účastnit takzvaných třístranných rozhovorů,“ prohlásil před nedávnem čínský diplomat Šen Ťien s tím, že čínská jaderná výzbroj „nehraje stejnou ligu jako země, které vlastní největší jaderné arzenály“.

Nová dohoda START mimo jiné omezovala počet rozmístěných jaderných hlavic maximálně na 1150 a vymezovala pravidla pro vzájemnou kontrolu. Rusko však dohodu v roce 2023 opustilo a přestalo o svém jaderném arzenálu sdílet informace. Alespoň to tvrdí americká strana, kterou znepokojuje nejen Rusko, ale i Čína, její narůstající jaderný potenciál a fakt, že se jí jaderná dohoda netýká.

Podle náměstka ministra zahraničí USA pro kontrolu zbrojení smlouva „nezohledňovala bezprecedentní, úmyslné, rychlé a neprůhledné hromadění jaderných zbraní Čínou“.

„Navzdory svým tvrzením o opaku Čína úmyslně a bez omezení masivně rozšířila svůj jaderný arzenál bez transparentnosti nebo jakéhokoli náznaku svého záměru či cíle,“ prohlásil Christopher Yeaw na Konferenci o zbrojení v Ženevě. „Peking je na dobré cestě k tomu, aby měl do roku 2030 štěpný materiál potřebný pro více než tisíc jaderných hlavic,“ dodal.

Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní upozorňuje, že Rusko i USA vlastní více než 5 tisíc jaderných zbraní. V současné době tak po více než třech desetiletích neexistuje ani platná smlouva, která by rozmisťování nejničivějších zbraní na planetě nějak omezovala, ani mechanismus vzájemné kontroly.

Zatímco obvinění z jaderných testů se týkají vývoje hlavic, paralelně probíhá i modernizace nosičů – zejména jaderných ponorek, které představují klíčový pilíř druhého úderu.

Analýzy naznačují, že se Čína blíží momentu, kdy se stane plnohodnotnou oceánskou vojenskou velmocí. K tomu jí chyběl poslední dílek skládačky – právě jaderné ponorky.

Schopnosti čínského námořnictva se v posledním desetiletí diskutují většinou na základě jeho flotily. V posledních letech však zintenzivňuje výroba jaderných útočných ponorek (SSN). Ty unikají pozornosti ze dvou důvodů – kvůli utajování informací a pochopitelně i nedostatku dostupných fotografií.

Jaderné ponorky Čína vyrábí v loděnici Po-chaj ve městě Chu-lu-tao. Když v roce 2019 server The Diplomat publikoval sérii textů naznačující jejich možnou výrobu, setkal se se skepticismem. Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády tehdy mělo jen omezené znalosti a schopnosti k výrobě útočných jaderných ponorek i ponorek s balistickými raketami.

Jenže, jak píše The Diplomat, se od té doby začaly objevovat důkazy o zahájení trvalé výroby v Po-chaji – nové montážní haly, spouštěcí ponton i další komponenty, které svými rozměry odpovídají velikostem jaderných útočných ponorek.

Aktuální kapacita zařízení naznačuje, že Čína má prostor pro „stání“ 20 ponorek – nejen SSN, ale i strojů s balistickými raketami. I při využití byť jen části kapacity to znamená, že je Čína schopná spouštět na vodu několik jaderných ponorek ročně, což dosvědčují i satelitní snímky.

Zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) uvádí, že Čína v posledních pěti letech vypouští ponorky na vodu rychleji než USA a ohrožuje tak její námořní převahu.

Podle odborníků v námořním boji obvykle vítězí větší síla. Čína má největší námořnictvo podle celkového počtu lodí a v tomto ohledu s ní Spojené státy drží krok jen stěží. Američané minulý měsíc uvedli, že jejich námořnictvo výrazně zaostává – loděnice od roku 2022 dodávají pouze 1,1 až 1,2 ponorky ročně.

Ministr amerického námořnictva John Phelan loni v létě během slyšení ve Sněmovně reprezentantů prohlásil, že výstavba amerického námořnictva je v „hrozné situaci“. „Všechny naše programy jsou jeden velký chaos,“ řekl. „Myslím, že náš nejlepší má šestiměsíční zpoždění a převyšuje rozpočet asi o 57 %. A to mluvím o tom nejlepším programu.“

Zásadní je však technologický posun, který Čína při výrobě jaderných ponorek udělala – podle dostupných informací bude brzy schopná vyrábět jaderné ponorky sériově. Mluvíme tak o stroji, pro jehož funkčnost je potřebný nejen jaderný reaktor, ale i speciální materiály a chirurgická přesnost při výrobě.

To doposud zvládala prakticky jen hrstka států – USA a Rusko, v menší míře pak i Británie a Francie. Čína však postoupila z experimentální fáze do té průmyslové.

The Diplomat tak aktuální ponorky 09IIIB označuje za pouhou předfázi před třídou 09V, srovnatelnou s letounem J-16 nebo torpédoborcem 052D – čínskými projekty, v nichž šlo primárně o rozjezd schopnosti masové moderní výroby.

Kýžená 09V by pak měla splňovat pravidlo těch nejlepších ponorek – takových, které nikdo nenajde. Doposud měli Američané v Pacifiku převahu díky nízké hlučnosti jejich ponorek. Dokud čínské letadlové lodě nedoprovázely takto výkonné a hlavně tiché stroje, byly extrémně zranitelné. To by se však v budoucnu mělo změnit.

Odborníci citovaní CNN však namítají, že čínské stroje jsou stále hlučnější než americké a výhoda nenápadnosti tak americkému námořnictvu ještě nějakou dobu zůstane.

Znepokojení nad čínskými ponorkami, konkrétně nad typem 094, zahrnulo Ministerstvo obrany USA do zprávy z dubna 2024. V té době mělo mít čínské námořnictvo nejméně šest balistických ponorek typu 094, čímž se Čína stala schopnou udržovat alespoň jednu z nich v nepřetržité bojové pohotovosti.

To znamená, že v době míru je národní „triáda“, tedy pozemní, námořní a letecké složky strategických jaderných sil, schopná fungovat 24 hodin denně za jakýchkoliv podmínek. V době války jsou tyto síly schopny kdykoli provést jaderný protiúder.

V případě nepřetržité pohotovosti jsou kladeny mimořádně přísné podmínky na stabilitu a spolehlivost jednotlivých systémů – nesmí si dovolit absolutně žádné selhání. „Jde o osud strategické velmoci – a v konečném důsledku i o osud lidstva. Technologie nesmí vykazovat žádné nedostatky či slabiny,“ uvedl v rozhovoru pro U.S. Naval War College profesor Čch’ Kuo-cchang.

Mimořádně vysoké nároky jsou kladeny i na posádku. „Provoz takto technicky složité platformy vyžaduje více než stovku lidí,“ zmínil profesor. „Strategické jaderné ponorky totiž nesou jaderné střely schopné zničit celý stát a jakmile plavidlo vstoupí do režimu bojové pohotovosti, je téměř zcela odříznuto od okolního světa.“

Kromě Číny jsou v současné době schopné zajistit nepřetržitou strategickou službu svých jaderných ponorek pouze USA a Rusko.

Díky schopnosti odpalovat balistické střely s jadernými zbraněmi se tak ponorky typu 094 připojují k rostoucí pekingské jaderné triádě pozemních mezikontinentálních balistických raket a bombardérů, uvádí se ve zprávě IISS. Klíčová však bude i kvalitativní stránka čínské práce – a ta podle analýzy institutu „téměř jistě za americkými a evropskými loděmi“ pokulhává.

I přesto americké námořnictvo považuje čínský pokrok za hrozbu. Nedávno před Kongresem vysocí velitelé přednesli obavy, že by Peking mohl díky schopnosti dostat se dál od vlastního pobřeží Spojené státy přímo ohrozit. Podle kontradmirála Mikea Brookese, šéfa zpravodajských služeb amerického námořnictva, by podmořské síly čínského námořnictva mohly do roku 2040 „věrohodně zpochybnit regionální námořní dominanci Spojených států“.

Zvláštní obavy u Američanů budí čínská ponorka nové generace typu 096, která má nést balistické střely schopné „zasáhnout velkou část Spojených států z chráněných vod, čímž zásadně posílí důvěryhodnost strategického odstrašení,“ dodal Brookes před Kongresem.

V současné době jsou čínské ponorky schopné zasáhnout části USA z řetězce souostroví spojujícího Japonsko, Tchaj-wan a Filipíny. Nové střely s delším doletem by čínským ponorkám umožnily zasáhnout velkou část Spojených států z vod blízko vlastního pobřeží, například z Jihočínského moře.