Článek
Působila na vás letošní zima jako výjimečně tuhá?
Jestli ano, tak jste se nechali zmást. Meteorologové ke zdrženlivosti před takovým hodnocením nabádali už v průběhu zimy. Teď už ale mají i kompletní a jasně vypovídající data.
Průměrná denní teplota vzduchu během tří zimních měsíců v Česku podle nich činila -0,2 °C. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto zimu 2025/26 hodnotí jako „nadprůměrně teplou“.
Jak můžete vidět z grafu, chladná byla letošní zima maximálně na poměry posledních několika let. S těsným rozdílem šlo o nejchladnější zimu od sezony 2017/18. Když se ale podíváme dál do minulosti, zjistíme, že rozhodně nebyla nijak výjimečně studená.
Rekord nechladnější zimy v historii záznamů ČHMÚ drží s velkým odstupem ta z let 1962/63 s průměrem -7,1 °C. Průměr období 1991–2020 letošní průměrná teplota přesahuje o celého 0,5 °C a když bychom průměr natáhli hlouběji do minulosti, byl by rozdíl ještě větší.
„Nadprůměrně teplé zimy zažíváme v posledních letech čím dál častěji. I přesto, že průměrná teplota vzduchu zimy 2025/2026 byla pod hodnotou 0 °C, byla to již devátá zima v řadě teplejší, než je normál 1991–2020,“ dodal k tomu ČHMÚ na svém Facebooku.
Jinými slovy řečeno: zimy v posledních letech byly tak teplé, že se mezi nimi ta aktuální mohla snadno zdát nebývale chladná, přestože ještě před pár dekádami by ji za chladnou určitě nikdo nepovažoval.
Jestli jste tomuto zmatení podlehli, nezoufejte. V menší či větší míře se to děje všem.
Dobře známý vzorec
Příčinou je plíživá povaha změny počasí v důsledku globálního oteplování planety v kombinaci s nedokonalým fungováním lidské paměti a mysli.
Hlavní roli hraje tzv. syndrom vařené žáby. Psychologové tímto pojmem označují neschopnost člověka rozeznat změnu, pokud k ní dochází pozvolna (experimenty s žábou, která se nechá pozvolna uvařit, jsou sice mýtus, ale metaforicky se příměr přesto používá).
Do našich životů tento efekt vstupuje v mnoha různých sférách a situacích, ale dobře ho znají právě i klimatologové či psychologové specializující se na vztah člověka s životním prostředím, kteří v souvislosti s tím hovoří o tzv. „posunu normálu“ nebo „syndromu posunu základní laťky“.
Existují i specializované vědecké práce, které mapují, jak se například se změnou klimatu mění vnímání toho, co už je a co ještě není extrémní. Vyplývá z nich, že lidé typicky zapomínají na detailní povahu počasí a během několika málo let za normál považují vždy to, co mají v čerstvé paměti.
V Česku jsme efekt mohli možná ještě výrazněji než teď pocítit loni v létě. To bylo sice 13. až 15. nejteplejší v historii měření, ale většině lidí se nejspíš zdálo chladné, protože mu předcházela extrémně teplá léta 2023 a 2024.
Podprůměrný byl jen leden, navíc nijak extrémně
Podívejme se ale ještě na podrobnosti poslední zimy.
Jediným teplotně podprůměrným měsícem byl nepřekvapivě leden, jehož první půlka přinesla na poměry posledních let skutečně silné mrazy a sníh. Průměrná denní teplota celého prvního měsíce v roce činila -2,9 °C, což je o 1,5 °C méně než průměr z období 1991–2020.
Nešlo však o žádnou výraznou odchylku. Na žebříčku nejchladnějších lednů od roku 1961 se ten letošní umístil až na sdíleném 22. a 23. místě.
Prosinec byl ve srovnání s průměrem z let 1991–2020 naopak teplejší o 1,5 °C.
A únor pak o 1,7 °C.
Dohromady tedy zima byla skutečně nadprůměrně teplá, ačkoliv ne výrazně.
Sníh? Vydržel, ale celkově ho bylo málo
Dojmu tuhé zimy mohlo podle ČHMÚ přispět i to, že mohla falešně působit jako sněhově bohatá. Sněhová pokrývka se totiž díky mrazivému lednu udržela relativně dlouho i ve středních a nižších polohách. „Například na stanici Šenov (258 m n. m., okres Ostrava-město) ležela souvislá sněhová pokrývka nepřetržitě od 30. prosince do 5. února,“ napsal ČHMÚ.
Celkově přitom zásoby sněhu nijak bohaté nebyly.
Nejvyšší úrovně zásoby vody ve sněhu (jde o odhad pro celé území Česka) dosáhly v druhém lednovém týdnu, kdy činily 123 % dlouhodobého průměru pro daný týden. Od té doby se ale pohybují hluboko pod průměrem a momentálně jsou na pouhých 14 %.
Graf ukazuje sněhové srovnání této zimy s průměrem, nejbohatší a nejchudší zimou od roku 1980.
Srážkově byla zima podle ČHMÚ 9. nejchudší od roku 1961. Prosinec byl srážkově silně podnormální (37 %), leden podnormální (59 %) a únor srážkově normální (116 %).
