Letošní „chladné“ léto bylo ve skutečnosti 13. nejteplejší, ukazují data

Meteorologové zveřejnili srpnovou průměrnou teplotu z celého území Česka, která činí 17,7 °C. Znamená to, že srpen byl o 0,2 °C nižší než normál z let 1990-2020 a v řadě let od roku 1961 byl dokonce 22. až 25. nejteplejší.

Výrazněji podprůměrné byly teploty na začátku a na konci měsíce, což ale vynahradily naopak nadprůměrné teploty, které mezi 8. až 16. dnem měsíce pravidelně přesahovaly 30 °C.

Srpen je na tom nakonec podobně jako červenec, který se v řadě od roku 1961 umístil jako 31.–33. nejteplejší.

Celé léto, do kterého meteorologové počítají i červen, tedy bylo z posledních víc jak 60 let 13. až 15. nejteplejší. Červen byl letos mimochodem ještě teplejší než červenec i srpen a s průměrnou teplotou 18,1 °C patří k těm vůbec nejteplejším červnům v datové řadě.

Zdálo-li se vám léto pocitově chladné, teploty za to zjevně nemohou.

Roli mohla hrát oblačnost či další těžko měřitelné faktory ovlivňující pocit z počasí, ale určitě i to, že ve srovnání s posledními lety toto léto chladnější skutečně bylo. Oproti létům ze starších dekád bylo sice naopak teplé, ale na ty už si zase nemusíme tak dobře pamatovat.

Ukázalo se, že dojem chladného léta může být paradoxně vedlejším produktem klimatické změny a takzvaného „nového normálu“. Pokud vám totiž toto léto přišlo chladné, je to důkazem toho, že jste si jednoduše zvykli na nový normál, kterým jsou podstatně teplejší léta, než jaká tu byla jen před několika desítkami let.

A jak si letošek stojí oproti období před rokem 1961?

Na celorepublikové úrovni to kvůli nedostatku dat nemůžeme přesně vyčíslit, ale když se podíváme na data například z pražského Klementina, která se táhnou až do 18. století, uvidíme, že z těch léto 2025 vychází ještě „teplejší“ než z kratší časové řady od roku 1961.

Červenec byl totiž v Klementinu z dosavadní 251 let dlouhé řady 44. až 47. nejteplejší a srpen dokonce 41. až 45. nejteplejší.

Stejný trend uvidíte také v historických datech z Brna, kde záznamy sahají do roku 1800. Tam bylo letošní léto dokonce 13. nejteplejší:

Celosvětově zatím rok 2025 podle odhadů míří k tomu, aby se stal třetím nejteplejším v historii měření. Že tomu podoba léta v Česku neodpovídala, do globální statistiky promlouvá jen minimálně. Jinde totiž extrémní vedra byla, a pro příklady nemusíme ani chodit daleko.

Připomeňme třeba až bizarně vysoké teploty Středozemního moře ze začátku léta, které zvedly vědce ze židlí. „Od poloviny června do asi 10. července jsme ve Středozemním moři a zejména jeho západní části viděli povrchové teploty přesahující průměr někdy i o 5 °C, což je na poměry teplot povrchu moří zcela výjimečné,“ řekl k tomu SZ Julien Nicolas, který sleduje evropské klima v rámci unijní služby Copernicus.

Výjimečná byla třeba i vlna veder ve Skandinávii, při níž Finsko zaznamenalo 15 dní s teplotou nad 30 °C. V Turecku padl nový národní rekord nejvyšší naměřené teploty v historii, když tam bylo naměřeno 50 °C. Ten navíc vydržel jen pár dní, než byl přepsán na 50,5 °C. K nejteplejším v historii patřilo letošní léto třeba i ve Španělsku a ve Velké Británii.

Rekordní za nejméně posledních 19 let byla také letošní evropská požární sezona, při níž shořelo poprvé od roku 2006 přes milion hektarů území členských států EU.

„Mohli jsme vidět určitý kontrast v teplotách. To je ale v Evropě běžné, málokdy máme uniformní vzorec pro celý kontinent. Je potřeba mít širší pohled na věc. Ve střední Evropě může být o něco chladněji než obvykle, ale neznamená to, že jinde nemůže být léto extrémnější,“ dodal k tomu Nicolas.

Abychom globální situaci neodbyli jen jednou větou, tady je několik základních klimatických ukazatelů.

Takto se letos vyvíjí průměrná globální teplota vzduchu:

Takto teplota oceánů:

A takto například vypadá stav plochy mořského ledu:

Jak vidíte, všechny ukazatele jsou už třetí rok v řadě velmi vysoko.

Nakonec je potřeba znovu zopakovat jednu zásadní věc – i kdyby tyto ukazatele tepla letos nebyly tak výrazné, nebo se třeba v druhé půlce roku globálně ochladilo, v kontextu změny klimatu by to nic moc neznamenalo.

Ta se totiž sleduje v dlouhodobějších časových řadách. Klima se nevyvíjí jen na základě množství skleníkových plynů a má i svou přirozenou variabilitu. Je tedy normální, že po teplých letech přijdou roky o něco chladnější, jenže si můžeme být jistí, že je později vystřídají další teplé roky, které budou navíc zase o něco teplejší než ty předtím.

Jasně je to vidět z grafu, který ukazuje vývoj průměrné globální teploty. Po novém rekordu zpravidla přijde propad, ale pak se znovu a s vyšší intenzitou oteplí. V dlouhodobém pohledu je pak naprosto evidentní, že teploty se postupně zvyšují:

Je tedy vlastně docela překvapivé, že už třetí rok po sobě je celosvětově tak moc teplo.

Tato série teplých měsíců musí dřív, nebo později skončit a klimatologové na to sami upozorňují. Rozhodně neříkají, že už navždy budou teploty růst a úplně každý rok bude teplejší než ten předchozí (příklad je třeba v tomto rozhovoru se šéfem unijní služby Copernicus Carlem Buontempem, kde vědec mimo jiné říká, že teplota po dosažení vrcholu na nějakou dobu klesne, ale později se zase zvýší).

Souvislost změny klimatu s lidskou činností jsme podrobně popsali v tomto článku, její rozměry zde a čistě českému kontextu jsme se naposled věnovali například tady.