Hlavní obsah

Hokej tři na tři mířil na olympiádu. Projekt se ale přibrzdil

Foto: Profimedia.cz

Menší aréna je cestou, jak se může hrát hokej v Keni. Takhle vypadá kryté hřiště v Nairobi.

Těsně před olympiádou sílily spekulace, že už v roce 2030 se na ZOH ve Francii budou hrát dva hokejové turnaje. Jeden klasický, druhý ve formátu tři na tři. Projekt mířil k cíli. Nakonec však hokejová federace šlápla na brzdu.

Článek

Hokej tří hráčů proti třem vyvolal na poslední olympiádě velké emoce. Zápas o zlato totiž rozhodl gól v prodloužení, které se hraje v menším počtu hráčů. „Tohle je na kriminál,“ ulevil si Kanaďan Dewon Toews.

Byla to logická reakce, jeho tým prohrál. Navíc v zámoří je zvykem hrát v play off všechna prodloužení v pěti bruslařích na každé straně.

Ale formát s nižším počtem hráčů nemusí být jen prostředkem, jak rychle ukončit zápas, který po 60 minutách skončí remízou. Mohlo by se jednat o plnohodnotný sport, jenž má svoje šampionáty i sadu medailí na olympiádě.

Před časem mezinárodní hokejová federace zveřejnila několik textů, že se s formátem tři na tři rozjely velké plány. „Během posledních sedmi let jsme pracovali na průkopnickém rozvoji formátu hokeje. Nyní jsme už téměř připraveni předložit detailní návrh na zařazení hokeje tři na tři do programu Zimních olympijských her 2030 v Nice,“ přišlo v roce 2024 zásadní sdělení.

Podpořil ho i šéf světového hokeje Luc Tardiff: „Basketbal tři na tři, sedmičkové ragby nebo plážový volejbal daly své původní disciplíně velký impuls. Nikdo ani nečekal, že bude tak velký. Tyhle sporty měly najednou obrovský dopad na nábor hráčů i další finanční možnosti.“

Takže? „Dveře jsou otevřené i pro hokej. Teď je náš čas,“ pronesl Tardiff.

Testování a vývoj nové disciplíny začalo od her mládeže v Lausanne. Zároveň se pracovalo s plánem dostat další hokejovou disciplínu na ZOH 2030.

Na návrh MOV se upustilo od myšlenky hrát na ledě klasických rozměrů. Vývoj naznačoval nový směr - hru na kluzišti s názvem „small ice“, které bude menší a kratší, aby vyhovovalo potřebám nového sportu.

Hokejová federace už takové turnaje pořádá na nižších úrovních, což je další pokrok od olympiády mládeže. Hrál se tak třeba turnaj žen v Brazílii. IIHF se dokonce pochlubila, že bývalý britský reprezentant Danny Meyers postavil několik ledových ploch kousek od Londýna. Mají menší rozměry, aby se na nich hrál hokej tří proti třem.

„Nemáte luxus, že by byl někdo obránce a někdo křídlo. Hrajete všechny pozice,“ vysvětloval Meyers. Nejde proto jen o zmenšený klasický hokej - potřebujete jiné dovednosti, jinou taktiku. „Všechno je hodně rychlé. Rozhodujete se během okamžiku a každé rozhodnutí přináší okamžité následky.“

Také někteří komentátoři brali jako hotovou věc, že na příští olympiádě se objeví vedle klasického hokeje i nový formát. Plnili tím během olympiády sociální sítě.

Projekt se ale nakonec odsouvá. „Ne, hokej tři na tři jako samostatná disciplína na olympiádě ve Francii nebude,“ potvrdil Seznam Zprávám první místopředseda IIHF Petr Bříza. „Identifikovali jsme velkou spoustu překážek, které se musí nejdřív vyřešit.“

Kdo by na olympiádě hrál?

S hokejem tři na tři vyskakuje totiž hodně otázek, na něž zatím nejsou odpovědi. V první řadě: Kdo by takový turnaj hrál? Neoficiálně se hodně mluvilo o tom, že by týmy sestavily země, jež se nedostanou do elitní dvanáctky pro hlavní turnaj.

Ovšem pak by zlatou olympijskou medaili vyhrálo například Maďarsko - a třeba Švýcarsko nebo Česko by odjely domů z klasického hokeje s prázdnou. Jen proto, že jsou příliš dobří a neměly šanci hrát o medaili na turnaji horších zemí.

Tahle cesta nedávala smysl.

Debatovali jsme třeba, že pokud půjde o komerční projekt, kdo ho bude hrát. Ti nejlepší? Ti jsou ale pod smlouvami v elitních ligách. Takže hráči, kteří se na soupisky nedostali?
Petr Bříza, viceprezident IIHF

Větší federace by v takovou chvíli chtěly své týmy postavit taky. Jenže u nich zase nepřevládá pohled, že se jedná o samostatný sport. Pouze by hráči z klasického hokeje šli hrát turnaj tři na tři – jen pro potřeby olympiády.

„Úvah kolem hokeje tři na tři je hodně,“ přiznává Bříza. „Debatovali jsme třeba, že pokud půjde o komerční projekt, kdo ho bude hrát. Ti nejlepší? Ti jsou ale pod smlouvami v elitních ligách. Takže hráči, kteří se na soupisky nedostali? Jenže zase potřebujete uvažovat o komerčním potenciálu - a budou lidi chodit na sportovce, co se do profesionálního hokeje nedostali?“

Prvotní myšlenka, že může jít o novou cestu, jak rozšiřovat hokejovou základnu, dává smysl. Volejbal se nejdřív bál, že plážová odnož mu bude brát členy. Ve výsledku se oba sporty dobře doplňují a navíc volejbal na písku pomohl popularitě klasické formě.

Je tady ovšem jeden podstatný rozdíl. Volejbal nevyužívá stejné prostory. Hokej by musel.

„Společně s jednou velkou evropskou firmou jsme součástí pilotního programu, který bude mít v Innsbrucku koncept otevřeného hřiště ve festivalové podobě, jako má třeba plážový volejbal. Tam začne hokej tři na tři a budeme sledovat, jaký to má potenciál,“ naznačuje další cestu Bříza.

Směr pro hokejovou exotiku

Hokej tři na tři se přitom v Česku i ve světě „učí“. U nás třeba takhle děti hrají zápasy od třetí třídy, než v žákovských kategoriích přejdou na celé kluziště. Díky malému prostoru jsou víc v akci, musejí neustále pracovat s pukem, rychle se orientovat, častěji se dostávají k zakončení.

„Ano, hodně jsme diskutovali, co má hokej tři na tři znamenat. Je to doprovodný prostředek pro výchovu hráčů? Nebo legitimní soutěžní platforma? Nemůžeme se dívat jen na velké federace, menší mají nedostatek hráčů i hřišť. Třeba to může být ideální formát pro ně,“ nadhodil Bříza jeden ze scénářů.

Členové IIHF | Sport SZ

Mezinárodní hokejová federace sdružuje celkem 82 zemí. Kromě tradičních destinací v Evropě a Severní Americe sem patří například Mongolsko, Thajsko nebo Indie. Posledním členem, který do IIHF vstoupil, byl v roce 2012 Katar.

Země typu Kolumbie mají třeba základnu v řádu stovek hokejistů, ale nemají hřiště. Filipíny a Indie naopak disponují třemi krytými kluzišti s ledem, kde se dají pořádat oficiální zápasy.

Pro podobné země by hokej tři na tři mohl představovat vhodnou variantu, jak sport v zemi rozvíjet buď postupně ke klasické formě, nebo jako samostatnou disciplínu.

Nabízí se rovněž směr, jestli by s vývojem technologií nemohlo jít o určitou letní variantu, což by znovu mířilo k volejbalovému principu. Hrát venku na umělé ploše s minimálními náklady je něco podobného jako vytáhnout míč a síť z haly na písek.

„IIHF umělou plochu ale vyřadila, protože říkáme, že jsme lední hokej, ne plastový hokej. Na druhou stranu některé země nemají led, chtějí mít umělé plochy. Byly by členy IIHF? Tři na tři je věc, která bude mít nějaký vývoj. Je to rozpracovaná úvaha, kde finále není pořád připravené. Variant a možností je moc,“ přidal Bříza, jeden z nejvyšších představitelů světového hokeje.

Pokud by měl taky „trojkový hokej“ mít vlastní turnaje, musí se rovněž vyřešit, jak počítat skóre. Jednou z variant je i hra na „sety“ do šesti. Protože pokud se dostanete do větší brankové ztráty, ta se těžko dohání. Musíte riskovat a každá menší chyba následně generuje velkou šanci.

Klidně se může stát, že se myšlenka chytne ve Španělsku, v Brazílii, Mexiku a dalších pro hokej exotických destinacích. Začnou se stavět menší haly, které budou daleko levnější na samotnou realizaci i provoz, a menší formát začne fungovat úplně sám.

Jen taková cesta vyžaduje čas a přirozený vývoj. Nebo všechen elán pro speciální podobu hokeje úplně zhasne.

Doporučované