Jak postavil Paul McCartney svou nejlepší kapelu po Beatles a skončil v žaláři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Paulovi McCartneymu bylo 27 let, když se rozpadli Beatles. A s nimi celý jeho život. „Pomyslel jsem si, že už nikdy nesložím ani notu. Upadl jsem do velké deprese,“ vypráví slavný britský hudebník v novém dokumentárním filmu nazvaném Paul McCartney: Muž na útěku, který lze vidět ve videotéce Amazon Prime Video.

Dvouhodinový portrét jedné z největších osobností populární hudby 20. století se zaměřuje na roky 1971 až 1981. Zpívající basista a skladatel tehdy překonal těžkou osobní krizi, založil rockovou skupinu Wings a navzdory prvním neúspěchům ji proměnil v jednu z komerčně nejúspěšnějších kapel dekády. Snímek natočil Morgan Neville, autor dokumentů o bluesmanu Muddym Watersovi nebo country zpěvákovi Johnnym Cashovi.

Na začátku režisér alespoň zkouší připomenout, jak obrovsky v dubnu 1970 zarezonovala zpráva, která vše odstartovala. „Historikové to jednou mohou považovat za průlom v úpadku britského impéria. Beatles se rozcházejí,“ oznamuje s vážnou tváří moderátor na archivním záběru. Další ukazují plačící fanynky. Paul McCartney už je tou dobou pryč. Nejistý, kudy dál, stahuje se do ústraní na skotský poloostrov, kde předtím koupil polorozpadlou farmu. S novomanželkou Lindou, dětmi a psem tam chovají koně, ovce, pěstují zeleninu a zařizují si nový život.

Film ukazuje slavného umělce, jak například vlastnoručně spravuje střechu. „Jeden chlápek mě naučil míchat beton. Neštítil jsem se žádné práce, od pokácení vánočního stromku v lese přes výrobu stolu po natírání střechy. Velká výzva bylo stříhání ovcí,“ vypočítává McCartney v loni vydané doprovodné knize nazvané Wings: The Story of a Band on the Run, kterou napsal Ted Widmer.

Na začátku 70. let je showbyznys plný excesů kapel jako The Rolling Stones nebo mladých Led Zeppelin. Ve stejné době volí Paul McCartney opačnou cestu: Se zarostlou tváří mizí ze světa tak důsledně, až se kvůli jeho nepřítomnosti rozšíří fáma, že zemřel. „Můj jediný plán je dospět,“ řekne nakonec novinářům, když ho na samotě vypátrají.

Postavit se na vlastní nohy po konci Beatles mu pomáhá manželka. Newyorskou rockovou fotografku Lindu Eastman si vzal krátce předtím, adoptoval její dceru a záhy si pořídili další děti. Oběma v dospívání zemřela matka, a možná proto tolik dbali na rodinný život, naznačuje film. „Máma umřela, když mi bylo 14 let. Velmi mě to zasáhlo. Proto jsem se ponořil do práce,“ odbude to Paul McCartney stručně mimo kameru.

Dokument v rychlosti rekapituluje, jak na čtyřstopý magnetofon natáčí sólové album nazvané jednoduše McCartney, kde zpívá a sám hraje na všechny nástroje od kytar a kláves přes basu po bicí. Deska zpětně označovaná za předstupeň alternativního rocku či takzvaných pokojíčkových nahrávek ale ve své době propadla, stejně jako následující Ram z roku 1971.

Úspěch přišel až se založením Wings, do nichž McCartney přizval kytaristu Dennyho Lainea z Moody Blues a překvapivě také manželku, přestože ta žádný nástroj neovládala. „Povídá mi: „Tohle je C, můžeš hrát na klavír,“ řekl jí prý. Ona ani později nikdy nepředstírala, že umí víc. „Nejsem v kapele proto, že bych byla nejlepší klávesistka. Jsem tam, protože se milujeme,“ zdůrazňuje v archivním interview.

První koncerty místo velkých sálů nečekaně odehrají na britských univerzitách, které objíždějí v dodávce jako velká rodina opět s dětmi. Vystupují nárazově, bez oznámení a propagace. „Lidé mysleli, že jsme se zbláznili. Jet na rockové turné s dětmi? Vzít do kapely vlastní manželku? Prostě jsme se takhle rozhodli. Byla to taková naše hippie dodávka,“ říká McCartney.

Film překvapivě pomíjí jejich první singl, politický Give Ireland Back to the Irish, natočený jako okamžitá reakce na takzvanou Krvavou neděli, kdy britští vojáci v lednu 1972 zastřelili 13 severoirských demonstrantů. Přestože song zakázala britská BBC, kapele přivodil příjemnou publicitu.

Jinak ale „Wings byli v začátcích propadák“, přiznává McCartney. Není kdovíjaká škoda, že se dokument podrobněji nevěnuje prvním deskám Wild Life a Red Rose Speedway. Průlom zaznamenalo až Band on the Run z roku 1973, zčásti natočené v Nigérii, kam ovšem s McCartneym část muzikantů odmítla odjet, a tak měnil sestavu. Film letmo zmiňuje dobrodružnou epizodu, kdy někdejšího člena Beatles přepadli nigerijští ozbrojenci a ukradli mu demonahrávky.

V této době vzniká kromě vynikajícího alba povedený singl Live and Let Die k bondovce Žít a nechat zemřít. A po další obměně sestavy se poprockoví Wings dostávají do největší formy, kdy McCartney náhle uplatňuje svůj mimořádný skladatelský talent v jednom hitu za druhém, poprvé bez rovnocenného tvůrčího partnera, jakého míval v Johnu Lennonovi.

Jen koncertní záznam záměrně prostoduché písně s chytlavou basovou linkou Silly Love Songs divákům filmu naznačí, jak skvěle Wings hráli.

Tady by snímku prospělo ukázat víc: Skladbu Let Me Roll It se silným riffem artikulovaným dvěma kytarami, love song o manželce Maybe I’m Amazed, který McCartney naživo uváděl na klavír a zpíval ho nejvýš, co mu dovolil jeho tenorový hlas. Nebo písně Letting Go, Nineteen Hundred and Eighty Five, titulní Band on the Run či Hi, Hi, Hi, které už všechny zůstaly v jeho repertoáru a McCartney je zpíval také na svém posledním pražském koncertu z roku 2016.

Koho zajímají hudební kvality Wings, může sáhnout po trojalbu Wings Over America zachycujícím band během obřího turné z let 1975 až 1976. Tehdy vystoupili ve Velké Británii, Austrálii, USA i Evropě, včetně koncertů v Západním Berlíně, Vídni, Mnichově a Záhřebu v tehdejší Jugoslávii. „Hudba dokáže spojit lidi, kteří vyznávají naprosto odlišné ideologie. V tomhle ohledu rád vzpomínám na koncert Wings v Záhřebu za železnou oponou,“ zmiňuje McCartney v loňské knize.

Až v této době začal naživo hrát alespoň některé písně Beatles, což do té doby odmítal, přesvědčený, že nový band si musí vybudovat vlastní repertoár. Film naznačuje, že k důvodům patřil také napjatý vztah s někdejším spoluhráčem Johnem Lennonem, způsobený právními spory i vzájemným odcizením. „Jediné, cos složil, bylo Yesterday,“ vyčítal mu Lennon v songu How Do You Sleep, slovníkem dnešních rapperů jednom z prvních „diss tracků“. Narážkou na známou píseň naznačoval, že už má McCartney nejlepší roky za sebou.

Snímek přináší cenné svědectví o tom, jak se udobřovali. „Když začínalo být trochu dusno, sundal si brýle, položil je na stůl a řekl: Jsem to jenom já. Pořád jsem ten kluk, se kterým ses kamarádil v Liverpoolu,“ parafrázuje McCartney.

V knize líčí, jak jednou Lennona s jeho ženou Yoko Ono udobřil po hádce. „Novináři psali, že se furt hádáme, ale oba jsme byli empatičtí. Nikdo jsme netoužili vládnout světu ani zničit tomu druhému život. Myslím, že John spoustu věcí dělal prostě proto, že byl bláznivě zamilovaný, a zamilovaní lidé dělají bláznivé věci,“ shrnuje McCartney, načež sympaticky dodá: „Nemůžete Johnovi vyčítat, že se zamiloval do Yoko, o nic víc než mně to, že jsem se zamiloval do Lindy.“ Fanoušci Beatles útočili na obě ženy stejně nevybíravě.

„Jedno z největších požehnání v mém životě bylo, že jsme se s Johnem usmířili. Je to krásné a zároveň poněkud smutné. Celý život jsme se měli navzájem rádi,“ uzavírá tuto kapitolu Paul McCartney ve filmu. Archivní záběry jej zachycují viditelně šokovaného poté, co se v prosinci 1980 dozvídá o atentátu na Lennona.

Wings už se tou dobou pod tíhou dalších personálních změn rozpadali. Film zdůrazňuje epizodu z japonského turné, kam McCartney zkusil propašovat pytel marihuany, tu však odhalili celníci a kvůli přísným protidrogovým zákonům slavného muzikanta v Tokiu nekompromisně zavřeli na devět dnů do vazby. „Byl jsem idiot,“ vzpomíná McCartney v dokumentu, jak první noci v žaláři nedokázal zamhouřit oči. „Řekli mi, že můžu dostat sedm let,“ zmiňuje.

Kniha zprostředkovává i rozkošné doplňující detaily, například kulturní šok anglického sira, jenž byl zvyklý snídat ovesné vločky a toast s vejcem, ale místo toho teď každé ráno dostával polévku z mořských řas. Pečlivost autora publikace Teda Widmera dokazuje, že se mu podařilo získat citát jednoho z japonských dozorců. „Byl velmi zdvořilý a na stráže dělal dobrý dojem,“ konstatuje lakonicky muž.

Film mezi řádky naznačuje, že s Paulem McCartneym v 70. letech nebylo vždy snadné vyjít. A že tak jako na veřejnosti někdy působil nudně, upjatě či trapně, asi uměl být dost tvrdý na spoluhráče. Přestože se podle svých slov snažil nastolit v kapele rovnocenné poměry, muzikanti neustále odcházeli a někteří mu ještě po letech vyčítali, že jim špatně platil. Byť stavěl Wings jako další rovnocennou skupinu typu Beatles, nevyhnutelně skončil jako hvězda obklopená doprovazeči.

Paul McCartney si to zjevně uvědomil. Další sestavu, které by zkoušel vtisknout název a vlastní identitu, už neměl. A také Češi ho v novém tisíciletí zažili se sice výtečnou kapelou, ale psanou už na jeho jméno, kde jména kytaristy Rustyho Andersona, klávesisty Wixe Wickense nebo bubeníka Abea Laboriela Jr. znají jen nadšenci. A která ho na koncertech z poloviny plných coververzí Beatles sice doprovází pěkně, ale nemá takovou jiskru jako Wings.

„Bylo to pro mě osvobozující. Že nemusím být pořád ten Paul McCartney, jakého očekáváte,“ shrnuje hudebník, co mu zkušenost přinesla.

Film produkovaný McCartneym má kromě menšího zaměření na samotnou hudbu jediný nedostatek: Dnes třiaosmdesátiletého umělce, stejně jako jeho dcery, módní návrhářku Stellu a fotografku Mary, pouze slyšíme mluvit mimo obraz. Všechny archivní záběry je ukazují mladé. Včetně dříve neznámých videí s Lindou McCartney, jež roku 1998 zemřela na rakovinu. Bylo jí 56 let.

Na jednu stranu je to klasický příběh o tom, jak těžké může být nechat za sebou minulost a posunout se dál. „Když hrajete v nejpopulárnější skupině na světě, tak co máte dělat potom?“ formuluje snímek otázku, na kterou od té doby hledali odpověď mnozí, od Michaela Jacksona přes Stinga po Harryho Stylese.

Paul McCartney díky Wings zaznamenal největší sólový úspěch ze všech členů Beatles a už to tak zůstalo: Ani John Lennon s Georgem Harrisonem, dokud žili, ani dnes pětaosmdesátiletý Ringo Starr nikdy nedosáhli srovnatelné popularity. Podle nedělníku The Sunday Times se McCartney předloni stal prvním britským hudebníkem, jehož jmění přesáhlo miliardu dolarů.

Film Paul McCartney: Muž na útěku není tak stěžejní jako beatlesovské dokumenty George Harrison: Living in the Material World od režiséra Martina Scorseseho, nedávné Get Back od Petera Jacksona nebo čerstvě zrestaurovaná Antologie Beatles. Je to ale upřímný pohled na jednu éru. A fanouškům minimálně pomůže vyplnit čekání na čtyři samostatné hrané snímky o členech Beatles, které chystá oscarový Sam Mendes. McCartneyho v nich ztvární mladá hvězda Paul Mescal.