Komentář: Červená úsporám, škrtat peníze na zateplování je chyba

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Populární miliardový program Nová zelená úsporám de facto končí. Vládní činitelé sice prodávají jeho seškrtanou verzi jako drobný ústupek, či dokonce vylepšení, ale skutečnost bude horší.

Loni program odbavil žádosti za 27 miliard korun, za poslední dva roky dohromady za víc než 60 miliard. Pro příští rok – slovy Igora Červeného, nového ministra životního prostředí za Motoristy – stát vydá touto cestou jen „přes čtyři miliardy korun“.

Nomen omen – ze zelené je spíš červená. Snížení peněz jde ruku v ruce s principiální změnou podpory. Místo přímých příspěvků, kdy třeba činžovní dům mohl od státu dostat skoro polovinu několikamilionových výdajů na zateplení, budou k dispozici jen bezúročné půjčky. Zařizovat je budou banky, stát zaplatí úroky.

To je sice ekonomicky zajímavé, ale daleko méně atraktivní než přímá dotace na stavební práce. Dá se tedy čekat, že zájem hodně klesne. A s ním i to, k čemu je program podle jména určený – tedy úspory energií.

Na úvěr si troufnou spíš jen bohatší domácnosti. Peníze všech daňových poplatníků se tedy budou přerozdělovat směrem k těm majetnějším, což při nakládání s veřejnými penězi není optimální.

V Nové zelené úsporám nakonec zůstanou i přímé dotace od státu, ale jen okrajově. Nárok na ně budou mít nově jen takoví žadatelé, kteří zároveň splní kritéria pro příjem nové sociální superdávky. Ti ale obvykle nemají na nákladnou rekonstrukci bydlení ani pomyšlení. Dá se tedy počítat s tím, že se vůbec nepřihlásí.

Co se to děje? Kde je najednou vláda, která řeší problémy obyčejných lidí 24 hodin?

Paradoxně sama stojí za tím, co se domluvilo. Hubenější podobu programu v pondělí posvětila speciální vládní rada, v níž za ANO zasedá trio Babiš–Schillerová–Havlíček a za SPD Radim Fiala. Motoristický ministr poté – se svým patronem Filipem Turkem – představil výsledek jako hotovou věc i s barevnou dvacetistránkovou prezentací.

Vládní vysvětlení je především takové, že stát nemá peníze nazbyt. Což v obecné rovině platí. Otázkou ale je, zda vládní výdaje alespoň o pár miliard nepřeskupit, aby právě zateplování domů mohlo běžet dál.

Nová zelená úsporám byla největším programem, ze kterého měly přímý přínos domácnosti, ale zároveň peníze nepocházely přímo z daní. Plynuly z emisních povolenek, tedy z pokut vybíraných od továren, elektráren a tepláren za produkci skleníkových plynů při spotřebě fosilních paliv.

Ve zkratce lze říct, že šlo o hlavní kanál, jak si občané v Česku mohli přímo sáhnout na finanční přínosy Green Dealu, když od politiků jinak jen dokola poslouchají v tomto ohledu výhrady. Dotace na zateplování nebo nové zdroje vytápění představovaly hmatatelnou výpomoc ke zvelebení vlastního majetku (proto byl program tak populární), snižování spotřeby paliv z dovozu lze brát i jako celospolečenské plus.

Možná si v ANO a SPD spočítali, že ve své voličské základně tímto nezabodují. Že investice do bydlení jsou spíš tématem pro bohatší voliče opozice. Motoristé se zase mohou při redukci přerozdělování tvářit jako zásadová pravice. Jde tedy o politiku – ale bohužel ne moc rozumnou.

Z povolenek se také platí nákladné modernizace v průmyslu nebo konverze tepláren a elektráren na čistší zdroje. V těchto konkurenčních programech se rozdělují vyšší desítky miliard a ty poběží dál. Často z dobrých důvodů.

Jiná útrata povolenek je už ale diskutabilní. Třeba letošní celé dvě miliardy pro Ministerstvo zemědělství na akci jménem „Podpora lesního hospodářství – zachytávání CO2“. Nebylo by rozumnější CO2 rovnou nevypouštět? Tedy dál přispívat domácnostem a ne jejich jediný přímý benefit ořezat na minimum?

Objektivní potíž je, že výnosy z povolenek už se začínají krátit. Mimo jiné kvůli tomu, že o úspory energií byl větší než původně očekávaný zájem v návaznosti na krizi po ruském vpádu na Ukrajinu. Část peněz, rozpočítaných původně na celou dekádu, se v Česku rozebrala v předstihu.

Když teď paliva kvůli válce na Blízkém východě zase zdražují, jde o připomenutí stejné věci. Závislost na fosilních palivech se nevyplácí, investice do odolnosti dávají smysl. Ne nadarmo si třeba Lovochemie ze skupiny Agrofert z povolenkových dotací vyladila energetické zásobování a postavila solární elektrárnu. Dobře udělala, ale stejnou šanci by zasloužily i domácnosti, které zatím Zelenou úsporám nestihly.

Na závěr je třeba připomenout ještě jeden zásadní střípek, který v mozaice všech těchto úvah nesmí chybět – ale v Česku bohužel nejspíš chybět bude. Aby přísun peněz z povolenek nevysychal, měly se od příštího roku v EU začít zavádět povolenky druhé generace. V Česku hojně diskutované, ale zatím nezavedené „é-té-es-dvojky“, zaměřené na malospotřebu, jako jsou nákupy pohonných hmot nebo plynu na domácí vytápění.

Povolenky ETS2 mají podle poslední dohody v Evropské radě platit, jen se start o rok posune. Vláda Andreje Babiše ale trvá na tom, že se jí to netýká. Nechme teď stranou, že ETS2 jsme už jednou zavést slíbili. Že na to už dva roky existuje závazná směrnice a že jde z hlediska ochrany klimatu o žádoucí a spravedlivou věc, kdy ten, kdo poškozuje atmosféru, něco přispěje.

Důležité je pochopit, že v ETS2 se peníze nejen odvádějí, ale z druhé strany také inkasují. Budeme-li systém bojkotovat (což vzhledem k dřívějším závazným dohodám sotva půjde donekonečna), přijdeme o přístup k takzvanému Sociálnímu klimatickému fondu, přes který se v EU budou výnosy ETS2 rozdělovat. Jinými slovy, právě o peníze na věci, jako je Zelená úsporám.

Některé země – třeba Německo – už svůj vlastní předobraz dvojkových povolenek mají. A občanům už touto formou na energetické úspory bohatě přispívají. Benzin, nafta a plyn sice mírně zdražily (mimochodem méně než kvůli Trumpově válce s Íránem), výměnou za to jsou ale dostupnější tepelná čerpadla, fotovoltaika nebo právě zateplování domů.

Německý kancléř Fridrich Merz, kterého Andrej Babiš uvádí v Česku jako potenciálního spojence pro revizi povolenek, mu dal tento týden na společné schůzce v Berlíně jasně najevo, že princip dál podporuje. Minulý víkend i kvůli experimentům se zelenou podporou na bydlení prohrál jedny zemské volby. Sotva tedy v EU čekat nějaký zásadní obrat.

Babiš protestuje i proti prvním povolenkám ETS1 pro průmysl. Zároveň ho ale teď z druhé strany dobíhá realita, když povolenkové peníze chybějí. Dohoda v EU je taková, že povolenky budou, termín 2028 pro ETS2 byl potvrzen minulý týden. Proč tedy zůstávat stranou a úsporám energií dávat místo zelené červenou?