Článek
Interní analýza adresovaná kabinetu Andreje Babiše (ANO) upozorňuje, že pokud výdaje na zbrojení v budoucnu nepřekročí hranici dvou procent HDP, modernizace armády se přeruší. Klíčové projekty - například nákup obrněnců či těžkých zbraní - se zkomplikují, nebo zcela zastaví. Armáda se pak dostane do potíží s plněním jednoho ze svých hlavních úkolů: schopnosti bránit obyvatele země v případě ozbrojeného konfliktu.
Letos přitom bude resort ministra Jaromíra Zůny (za SPD) hospodařit nejspíš dokonce pod touto úrovní. Podle návrhu Babišovy vlády má na obranu v roce 2026 plynout o 21 miliard korun méně, než počítal plán předchozího kabinetu - konkrétně 155 miliard korun, což odpovídá pouhým 1,7 procenta HDP.
Česká armáda se chce s osekaným rozpočtem vyrovnat především úpravou splátkových kalendářů a snížením plnění rámcových dohod. Takový je krizový plán na letošní rok. Co ale bude dál? Pokud by výdaje na obranu stagnovaly i v dalších dvou či třech letech, dopady budou podle vojáků enormní. V armádě se hovoří o hluboké krizi.
„Zpomalí se nábor vojáků, nebude zajištěna bojeschopnost armády, nebude zajištěna bezpečnost občanů na českém území,“ vypočítává dokument. Upřesňuje přitom, že nebudou peníze ani na pořízení dostatečných mobilizačních zásob - uniforem, zbraní, munice a dalšího vybavení pro mobilizované civilisty, které může vláda v případě ohrožení povolat k posílení ozbrojených sil.
Z interního materiálu rovněž plyne, že při scénáři dvou procent HDP na obranu - tedy na hranici, kterou se Česko před dvanácti lety zavázalo Severoatlantické alianci plnit - dojdou peníze na již zasmluvněné projekty už v roce 2029.
Do existenčních problémů se podle vojáků dostanou akvizice, jako je pořízení kolových bojových vozidel pěchoty, samohybných minometů ráže 120 mm nebo plovoucích mostů pro ženisty.
Potíže nastanou podle důstojníků i u vládních priorit, jako je protivzdušná obrana. Právě ochrana českého nebe před nepřátelskými letadly, raketami či drony je podle odborníků extrémně nákladná - řádově jde o vyšší desítky miliard korun. Pořízení takových systémů přitom vláda slibuje ve svém programovém prohlášení.
Co se podle kalkulace Generálního štábu stane, když rozpočty na obranu neporostou?
- Česko dál nebude plnit úkoly, které dostalo od NATO. Aktuálně sem patří například příprava dvou brigád ke společné obraně Aliance.
- Přeruší se modernizace armády, v ohrožení je třeba nákup samohybných minometů nebo plovoucích mostů.
- Nebude možné splnit priority vlády v oblasti obrany (jmenovitě protivzdušná obrana, ochrana proti dronům, systém civilní obrany).
- Nebudou peníze na vybudování dostatečných mobilizačních zásob, tedy vybavení pro civilisty, které vláda může za války povolat na posílení ozbrojených sil.
„Průběh aktuálních konfliktů a krizí ukazuje, jak zásadní je například kvalitní protivzdušná obrana, strategické zásoby nejen munice, funkční systém varování obyvatelstva, procvičovaný systém zvládání krizí či odolná společnost a infrastruktura, význam nových operačních domén a podobně,“ potvrdil ministr Zůna na nedávné bezpečnostní konferenci na Pražském hradě.
„Nemůžeme tvrdit, že budeme spolehlivým spojencem, že posílíme protivzdušnou obranu státu, že zesílíme teritoriální obranu, že budeme podporovat obranný průmysl a zároveň nenavýšíme obranné výdaje, to prostě nejde,“ apeloval ve svém vystoupení o dvě hodiny později náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Před škrty v obranném rozpočtu varoval vládu opakovaně i prezident Petr Pavel nebo americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick. Jeho výzva z minulého týdne rozhodně nepřipomínala diplomatický proslov. „Pokud Česko nesplní své závazky, ovlivní to celou Alianci. A nemusím vám ani české společnosti připomínat, jak zásadní je, aby spojenci své závazky dodržovali,“ zdůraznil oblíbenec amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministr obrany Jaromír Zůna opakovaně ujišťuje, že letošní snížení rozpočtu nebude mít dopad na žádný zahájený modernizační projekt armády. Na dotazy Seznam Zpráv ohledně důvěrných propočtů armády Ministerstvo obrany do vydání textu neodpovědělo.
Sliby spojencům
Ani rozpočty ve výši dvou procent HDP by podle vojáků nestačily na plnění slibů, které Česko dalo Severoatlantické alianci. Těmto závazkům se formálně říká „cíle výstavby schopností“ a aktualizují se jednou za čtyři roky.
Princip je jednoduchý: jednotlivé členské země NATO si mezi sebe rozdělí, co která z nich připraví ke společné obraně Aliance.
NATO tyto cíle naposledy přerozdělovalo loni a úkoly pro Česko několikanásobně vzrostly - přičemž země ještě nezvládla splnit ani ty předchozí. Česká armáda má pro kolektivní obranu připravit dvě brigády, zavést letouny páté generace, tedy americké stíhačky F-35, a posílit protivzdušnou obranu i logistiku.
Pokud by ovšem Česko mělo plnit své závazky vůči NATO a zároveň rozvíjet obranu vlastního území, potřebovalo by na to podle interního dokumentu částku odpovídající 3,7 procenta HDP.
Česká republika přitom patří společně s Belgií, Bulharskem, Kanadou, Španělskem nebo Itálií k zemím, které se dlouhodobě pohybovaly pod aliančním minimem dvou procent HDP na obranu.
Minulé léto se navíc všechny členské země na summitu NATO v nizozemském Haagu dohodly, že do roku 2035 postupně zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP pak má směřovat na související nevojenské investice, jako je například kybernetická bezpečnost.
Premiér Andrej Babiš nicméně v rozhovoru pro Deník.cz prohlásil, že na cestu ke 3,5 procenta HDP „určitě nenastupujeme“.
Na sněmovním výboru pro obranu pak ministr Zůna označil návrh letošního rozpočtu svého resortu za „racionální kompromis“ a na roky 2027 a 2028 počítá s růstem. Příští rok by to mělo být podle Zůny o 60 miliard korun více než letos. Premiér Babiš však na to podle agentury ČTK reagoval slovy: „Nevím, kde na to pan ministr přišel.“
