Článek
Klesající popularita, raketově rostoucí ceny pohonných hmot a ohrožená pověst vítěze, na které si zakládá. Americký prezident Donald Trump se zaplétá do konfliktu se stále se urputně bránícím Íránem, což ho doma v USA politicky oslabuje.
Šéf Bílého domu sice dává najevo, že má válku „pod kontrolou“, své výroky ale často mění. Předvedl to například ve středu na politickém mítinku ve městě Hebron ve státě Kentucky.
„Víte, nikdy nechcete říkat příliš brzy, že jste vyhráli…ale my vyhráli. V první hodině bylo rozhodnuto,“ řekl před svými příznivci, kteří zaplnili prostor tamní balírny.
Vzápětí však dodal: „Nechceme přece odejít (z Íránu) dřív, že ne?“ zeptal se davu a prohlásil: „Musíme dokončit práci!“
Co by to ale znamenalo, není ani v této fázi války jasné. Prvním cílem měla být změna režimu v Teheránu, pak zničení jaderného programu a arzenálu balistických raket. Nakonec měla být prioritou zkáza íránského námořnictva.
Jenže íránské rakety stále dopadají na země Perského zálivu, část lodí umisťuje do vod moře miny a do vedení země byl jmenován Modžtaba Chameneí, syn zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Výsměch čínské propagandy
Tento fakt pobavil čínskou propagandu, která začala šířit videa vytvořená umělou inteligencí. Na jednom z nich je Trump znázorněn jako iluzionista v kabaretu. Stojí u sedícího Alího a halí ho do kouzelného šátku. Když ho zvedne, na stejné židli sedí Modžtaba. V publiku sedí pouze izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jemuž ztuhne úsměv na rtech.
Ten přeneseně řečeno mizí i z Trumpovy tváře. Prodlužující se válka, která se navíc komplikuje, se totiž promítá v propadu jeho popularity i burzovních trhů.
„To (válka proti Íránu) je přece důvod, proč se mnoho lidí cítí zrazeno, ne? Kandidoval s heslem ‚už žádné války‘, ‚ukončete tyto hloupé, nesmyslné války‘, a pak tady máme jednu, u které ani nedokážeme jasně definovat, proč jsme ji vedli,“ prohlásil vlivný podcaster Joe Rogan, který Trumpa v roce 2024 volil.
Donald Trump ve středu navštívil své voliče v Kentucky.
Válka navíc USA stojí obrovské množství peněz. Podle Pentagonu první týden bojů přišel americké daňové poplatníky na 11 miliard dolarů (přes 230 miliard korun). Krize v Hormuzském průlivu, kterým nemohou projíždět ropné tankery, navíc dramaticky zvýšila cenu za barel ropy. Ta v jedné chvíli vylétla až k hranici 120 dolarů.
Navýšení se projevuje i u amerických pump, kde se cena za galon (zhruba 3,8 litru) podle agentury Reuters přehoupla v průměru přes hranici 3,50 dolarů. Za necelé dva týdny je tak benzin a nafta dražší o 60 centů.
Trump sliboval, že sníží životní náklady Američanů. Cenová dostupnost přitom zůstává hlavním politickým tématem před listopadovými volbami, které rozhodnou o tom, zda si jeho republikáni udrží kontrolu nad Kongresem.
A utrácení ve válce ve vzdálené zemi na Blízkém východě, kde se Trump - alespoň coby kandidát na prezidenta - odmítal angažovat, republikánovi jen přitěžuje.
Už tak má tento konflikt podle průzkumu listu New York Times nejnižší podporu veřejnosti v moderních dějinách Spojených států. Zatímco zapojení USA do druhé světové války v roce 1941 či invazi do Afghánistánu v roce 2001 podpořilo 97, respektive 92 procent Američanů, konflikt v Íránu jen 41 procent.
Je Trump už na ústupu?
I proto někteří poradci prezidenta mají za to, že by Trump měl hledat rychlou cestu ven z Íránu, napsal americký konzervativní deník The Wall Street Journal. Komentátor listu David Brown o den později vyjádřil názor, že Trump je už „na ústupu“.
„Pryč je tvrdá rétorika z minulého pátku, kdy prohlásil, že jediným způsobem, jak dosáhnout dohody s Íránem, je bezpodmínečná kapitulace,“ napsal Brown a upozornil, že prezident válce začal říkat „krátká výprava“.
Někteří experti mají za to, že Trump čeká na moment, kdy se označí za vítěze a nařídí ukončení úderů.
„Aby se mohl prohlásit za vítěze, musí poukázat na něco významného, co udělal. Zatím je - alespoň pro tento týden - těžké pro Trumpa říci, co by to mohlo být,“ uvedla pro televizi CBS Jasmine El-Gamalová, bývalá poradkyně pro Blízký východ na americkém ministerstvu obrany a šéfka bezpečnostní agentury Averos Strategies.
Analytička dodává, že po téměř dvou týdnech tvrdého americko-izraelského bombardování má Írán stále zásoby uranu (komponent nezbytný ke stavbě jaderné bomby), nového duchovního vůdce a radikální Islámské revoluční gardy prohlašují, že jsou připraveny bojovat ještě nejméně půl roku.
