Článek
Čelákovice nabídly 19 okolním obcím, že přijmou zdarma jejich děti do mateřské nebo základní školy. Mají totiž pětinu kapacity volnou. „V následujících letech se už bude bojovat o každou ‚hlavu‘,“ říká s odkazem na rapidní pokles narozených dětí místostarosta Čelákovic Petr Studnička (ODS).
Taková výzva se může zdát v obci kousek za Prahou, do jejíhož okolí se stěhuje stále více lidí a školy naopak sotva pojímají všechny děti, nezvyklá, ale pokles počtu narozených už dorazil i sem. Zatímco před deseti lety se právě v Čelákovicích rodilo průměrně 200 dětí ročně, v posledních letech už je to jen 50.
„Teď přichází ta rána – propad vidíme už ve školkách a dorazí ve větší míře také do základních škol. Patrně tak nebude potřeba za učitelky ve školkách odcházející do důchodu hledat náhradu. Zvažujeme pak, že třeba jednu budovu mateřské školy využijeme jiným způsobem,“ dodává Studnička, jak v Čelákovicích přemýšlejí o budoucnosti.
Ve stejné chvíli jen pár kilometrů odsud rodiče marně shání školu, která by jejich děti vzala. V některých pražských městských částech, ale i například v Plzni nebo Brně se pak bude i do budoucna muset při zápisech do základních škol losovat, protože kapacity nebudou stačit ani pro spádové děti.
To je paradox, který Česko do budoucna čeká a upozorňuje na něj také nová analýza informačního centra o vzdělávání EDUin. Zatímco část Česka se téměř vylidní, takže půjde jen složitě udržet v provozu tamní školy a zbývající děti budou muset dojíždět jinam, jinde se neobejdou bez bezpodmínečných staveb celých nových škol.
„Jedná se o téma, které by mělo být pro politické reprezentace jak na úrovni státu, tak samospráv jedno z nejdůležitějších. Nová vedení, která vzejdou z letošních komunálních voleb, se mu nevyhnou,“ popisuje autorka analýzy Nikola Šrámková.
V roce 2024 Česko padlo na historické dno porodnosti. Narodilo se jen 84 tisíc dětí. Přitom ještě před pěti lety to bylo skoro 112 tisíc. Loni to patrně dopadlo ještě hůře, na oficiální data z Českého statistického úřadu si ale budeme muset ještě pár týdnů počkat. Z analýzy Seznam Zpráv, která se opírá o data z porodnic, ale vychází, že na svět přišlo patrně jen asi 77 tisíc dětí.
Jenže pokles není rovnoměrný. Zatímco v okrese Nymburk se v roce 2024 narodilo jen o deset procent méně dětí než o pět let dříve, v okrese Rokycany to byl pád o plných 35 procent. Na přehled po okresech se můžete podívat v detailní mapě:
Ještě dramatičtěji vychází srovnání po jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Zatímco v Nepomuku na Plzeňsku nebo Lysé nad Labem ve Středočeském kraji se narodilo během pěti let o skoro 10 procent dětí více, v Ostrově na Karlovarsku o 47 procent méně.
Školy v ohrožení
Bude tedy potřeba zcela jinak plánovat kapacity škol než doposud. Znovu pro připomenutí naprosto odlišné reality – podle výpočtu PAQ Research bude 486 obcí muset hledat způsob, jak zachránit školky kvůli úbytku dětí, naopak 343 obcí čelí zcela opačnému problému. V příštích letech je tak jasné, že si obce nemají šanci samy s výzvami poradit.
„Když vezmu v úvahu demografii, tak ji beru ne jako hrůzu, která se na nás řítí, byť bych mohl, ale jako příležitost,“ říká ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že je to šance pro zřizovatele, jak pečovat o kvalitu svých škol, protože jde o jejich kompetenci a zodpovědnost.
Jednou z možností řešení jsou dohody mezi obcemi. Takhle to funguje třeba v Pardubicích, kde okolní obce platí za to, že pro jejich děti má místo ve škole krajské město.
„Jdeme cestou aktivní spolupráce s okolními obcemi, kdy máme uzavřených 14 smluv o společných spádových školských obvodech. Tyto obce nám pak přispívají na provozní náklady související s přijatými žáky,“ popisuje náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice).
I v tomto případě to není samozřejmě vždy snadná diskuze. Pardubice po letech kvůli rostoucím nákladům tento poplatek zvýšily, a to z dosavadních čtyř tisíc korun za žáka na šest tisíc. Od příštího roku by to pak mělo být devět tisíc. Některé obce si však stěžují, že takové zdražení je příliš skokové.
Se dvěma obcemi – Dubany a Starými Jesenčany – ale šly Pardubice ve spolupráci ještě dál. Rozdělily si rovným dílem náklady na přístavbu mateřské školy v pardubických Dražkovicích a obě obce tak budou moct posílat své děti tam, ačkoliv školku budou zřizovat i nadále Pardubice.
Vláda: Slučování je rozumná cesta
Jestli něco EDUin doporučuje, tak právě širší spolupráci mezi obcemi – například ve formě společenství obcí. Zatím se taková nová forma spolupráce od roku 2024 ale moc neujala. Nenabízí totiž obcím příliš benefitů. Chybí třeba finanční zvýhodnění, které by k takovému kroku motivovalo.
„Historicky silná autonomie obcí často vede k obavám ze ztráty kontroly nad školou, do které jejich děti dochází,“ upozorňuje na jednu z bariér rozšiřování spolupráce analytička Šrámková.
Jak ale Seznam Zprávy popsaly, současná vláda si uvědomuje, že roztříštěnost Česka může brzdit hospodářský růst. A tak se větší motivace ke spojování a spolupráci plánuje. „Za mě je rozumná cesta slučování agend při zachování autonomie obcí,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO.
Zatím ve školství platí jediné zvýhodnění. Spojená škola napříč obcemi dostává na každého žáka o 20 procent více peněz z rozpočtového určení daní než škola samostatná. K takové formě propojení ale sáhlo zatím jen několik málo zřizovatelů. Odborníci přitom doporučují, aby se do toho obce pustily.
„Odhadujeme, že zrušením bude ohroženo 40 až 60 procent mateřských a základních škol,“ varuje Dan Jiránek (ODS) ze Svazu měst a obcí před konkrétním dopadem demografického poklesu.
Do budoucna se tedy obce ani změně přístupu ke zřizování škol nevyhnou, protože prakticky nebude finančně únosné provozovat školu pro pár jednotlivců – pokud je řeč o mateřských školách, na které demografický vývoj dopadne jako první.
Zatím ale obce naráží i na úplně základní potíž. Nemají k dispozici základní prognózy, jak to u nich bude co do počtu dětí vypadat. Vlastní odborné kapacity na to velmi často nemají. Ministerstvo školství například vydalo projekci pro mateřské školy, ale jen na úrovni obcí s rozšířenou působností.
Otázkou tak zůstává, do jaké míry bude dopad demografického pádu na obce a školy řízený. Tedy zda se nestane, že část obcí prostě školy zavře, protože na jejich provoz nebudou mít peníze, a rodiče pak najednou budou stát před zoufalou otázkou, kam mají nastoupit jejich děti do školy a jak daleko od domova to bude.
