Článek
Navzdory momentální geopolitické nestabilitě současná doba obecně investicím přeje a pro investování do private equity dnes Evropa podle řady expertů nabízí nejlepší podmínky za poslední dekády. Jak toho mohou využít české firmy a jak investoři? O tom přišli v úterý 10. března do Café Louvre diskutovat bývalý ekonomický poradce prezidenta Pavla, dnes hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, řídící partner fondu Rockaway Alpha Robert Chmelař, finanční ředitel společnosti Notino Jakub Šedý a Petr Rieger, ředitel investic v Carlyle Europe.
Private equity
Fondy soukromého kapitálu, známé též jako private equity fondy, mají obvykle právní formu fondů kvalifikovaných investorů.
Mají několik základních rysů:
- investice do firem, které nejsou veřejně obchodované na burze
- investice jsou časově ohraničené, zpravidla pět až deset let
- kapitál do private equity fondů často umisťují velcí institucionální investoři typu bank, pojišťoven nebo investičních firem úspěšných podnikatelů
Mezi hlavní společnosti, zaměřené na provozování fondů soukromého kapitálu v Česku, patří ARX Equity Partners, Genesis Capital a Jet Investment.
První dojem? Nefunguje. Evropa vás musí poznat
Vnímání českých investorů a firem v západní Evropě se proměňuje a stále častěji se prosazují jako respektovaní partneři. Určité stigma neznámosti a pověsti divokého východu však podle podnikatelů a investorů přesto zůstává a je nutné jej při vstupu na západní trhy překonávat.
Společnost Rockaway Capital se dlouhodobě pohybuje na německy mluvících trzích a podle Roberta Chmelaře, řídícího partnera fondu Rockaway Alpha, mohou Češi těžit z větší dravosti než jejich západoevropští konkurenti.
„Hodně času ale trávíme tím, abychom přesvědčili majitele firem, že jsme reputabilní investor.“
Podobnou zkušenost popisuje i finanční ředitel společnosti Notino Jakub Šedý. Pohled na české firmy se sice zlepšuje, ale stále je potřeba aktivně vyprávět vlastní příběh a dokazovat, čeho firma dosáhla, vysvětluje.
„Když partnerům náš příběh vysvětlíme, bývají nadšení. Najednou vidí, že i firma z Česka může v zahraničí dokázat velké věci.“ Jakmile se taková důvěra vytvoří, přístup zahraničních partnerů se obrátí k lepšímu.
Sebedůvěra se vyplácí, často chybí odvaha
Kapitál českým firmám při expanzi na zahraniční trhy většinou nechybí. Zkušenosti ukazují, že domácí banky dokážou být při financování velmi flexibilní. Větší bariérou je vlastně spíše myšlení tuzemské byznysové scény. Klíčovou roli hraje zejména sebevědomí.
„Představa, že firma z našeho regionu jde koupit západní společnost, která je dvakrát nebo třikrát větší, je pro ně zpočátku nepřijatelná,“ říká Robert Chmelař. Jakmile však firmy tuto mentální bariéru překonají, mohou se podle něj stát i evropskými lídry. Právě odvaha jít na západ je jedním z hlavních faktorů úspěchu.
„Ti, kteří to udělali, nejenže uspěli, ale často se v daném regionu stali top hráči,“ upozornil Jakub Šedý. A právě tyto úspěšné příklady pak podle něj postupně mění vnímání českých firem v zahraničí.
Lidé, kteří studovali nebo pracovali v Londýně či ve Spojených státech, přinášejí do českého byznysu know-how a firmám velkou konkurenční výhodu. Pomáhají prosadit se i na nejvyspělejších trzích.
Důležitá je ale také schopnost přivádět do českých firem zahraniční talenty. Investoři upozorňují, že tuzemské firmy mají někdy tendenci držet si řízení i klíčové kompetence doma. Přitom právě zapojení zkušených manažerů ze zahraničí může výrazně urychlit expanzi.
David Marek, respektovaný ekonom ve službách Deloitte, potvrzuje, že úspěch českých investorů a manažerů často souvisí s mezinárodní zkušeností.
„Lidé, kteří studovali nebo pracovali v Londýně či ve Spojených státech, mají dnes velkou konkurenční výhodu.“ Tito profesionálové podle Marka přinášejí do českého byznysu know-how, které pomáhá firmám prosadit se i na nejvyspělejších trzích.
Je ale v Evropě do čeho investovat?
Střední Evropa v mnoha ohledech dospěla, působí zde velké množství firem, které jsou vhodné pro private equity investice.
Podmínky pro investování, ať už jde o vnitřní investice každé firmy, private equity nebo IPO, vždy do značné míry závisí na politicko-ekonomickém klimatu. Poměrně velkou vlnu investiční aktivity bylo možné pozorovat v letech po globální finanční krizi. V časech pandemie, okolo roku 2020, nastal ale útlum, následovaný v zápětí velkým vzestupem v roce 2021, dalším ochlazením a opětovným pozvolným růstem během posledních dvou let.
David Marek je sice opatrný v používání superlativů, ale také podle něj je dnes na investice dobrá doba. Konkrétně vyzdvihl obranný průmysl, IT a digitální technologie, zelené technologie a stárnutí populace. Právě toto jsou podle Marka směry, které budou definovat investiční prostředí nejenom v Evropě.
U digitálních technologií a umělé inteligence je podle Marka potřeba sledovat, kam až dopadají. „Energetika, síťová odvětví, technologické vybavení, chipy, to všechno s tím úzce souvisí a vytváří to investiční příležitosti,“ říká ekonom společnosti Deloitte.
Naopak vlastně na začátku jsou stále investice reagující na demografický vývoj. Postupně se ale objevují investoři, kteří se nebojí investičního horizontu 30 až 40 let, kam budou významné projekty v této oblasti mířit.
Tyto oblasti vedou i z hlediska návratnosti kapitálu. Kapitálově náročná odvětví, jako třeba automotive nebo obecně zpracovatelský průmysl, na tom nyní v Evropě nejsou úplně nejlépe a dobře to ilustruje Německo. Naopak v odvětvích, jako služby nebo právě zmiňované technologie, je nyní návratnost kapitálu lepší než v tradičních odvětvích ekonomiky.
Zajímavý pohled nabídl Jakub Šedý z Notina. „Věci, které jsme dříve považovali za jisté, tak dneska už úplně jisté nejsou. Bývalo nemyslitelné, že když si objednáme zboží, že by nám třeba došlo s nějakým zpožděním nebo v menším množství. Dneska už jistota na tomto poli neexistuje, a to pro nás znamená dívat se na firmy kolem sebe a zvažovat, zda bychom náhodou nedokázali některá rizika eliminovat akvizicí v rámci našeho byznysu. Je to určitě daleko víc na pořadu dne, než bylo historicky,“ prozradil Šedý.
Krize je příležitost, už to přece známe
„Po několika letech se situace relativně zklidnila. Čelili jsme sérii krizí, jako byla pandemie, energetická krize či válka na Ukrajině, a říkali jsme si, že máme čas se konečně nadechnout. To platilo až do začátku března,“ okomentoval současné dění Marek. Svět, ani ten investiční, se ale ani tentokrát nezboří. Po 11. září se říkalo, že už nic nebude jako dřív. Padli Lehman Brothers, přišel covid, pak válka na Ukrajině… A byznys samozřejmě jede dál, komentuje dění Chmelař.
„Naším úkolem není předvídat politická rozhodnutí a řešit věci, které nedokážeme ovlivnit. My v té volatilitě musíme hledat příležitosti pro vhodné dlouhodobé investice. A svět se, jako už tolikrát, vrátí tam, kam patří,“ uvedl Robert Chmelař. Upozornil například i na to, že jestliže ceny energií budou nyní vysoké, samozřejmě to bude mít dopad na spoustu věcí. „Ale ne na dlouhodobá investiční rozhodnutí.“
Kdo je chytrý, začíná příležitosti hledat dříve, než se začnou nabízet ostatním. Tedy v krizových okamžicích, když panuje nejistota.
„Nakupuje se, když teče krev, ne, když je už po válce,“ připomněl David Marek heslo, jímž se v investování řídili Rothschildové. Poučit se z něho mohou i čeští investoři.
Celou debatu o tom, jak dnes investuje Evropa, si pusťte v úvodu tohoto článku.










