Článek
Situace na českých benzinkách v jistých ohledech připomíná dění před čtyřmi lety. Stejně jako po začátku války na Ukrajině i současný konflikt na Blízkém východě se propisuje do peněženek českých občanů. Vláda ale s razantními kroky vyčkává.
„Stále máme v záloze i extrémní opatření, kterým je regulace marží, zákon o cenách to umožňuje,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) během čtvrtečních interpelací ve Sněmovně. Tuto možnost ostatně zmínila i šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) s tím, že jde o záložní plán, který ale za normálních okolností považuje za „atomovou bombu v tržním hospodářství“.
Babišův kabinet tak nyní upřednostňuje sledování marží. Razantnější kroky ve smyslu náhlého zastropování cen, snížení DPH nebo spotřební daně v plánu prozatím nemá. Byl to přitom dnešní premiér, kdo spolu s dalšími současnými koaličními poslanci po začátku války na Ukrajině tepal Fialovu vládu za to, že pasivně sleduje marže. A navrhoval, aby přistoupila k zastropování cen na 35 korunách.
Zdražení v průměru o šest korun
Byl to právě začátek března 2022, kdy se Babiš rozčiloval ve Sněmovně a během svého projevu označil tehdejší kabinet za asociální.
Vadilo mu totiž, že si občané kupují „předražený benzin“, na kterém skrze daně vydělává i stát. Následně vyzýval premiéra Petra Fialu (ODS), aby „udělal nový rozpočet“ a vrátil lidem to, co na vysokých cenách pohonných hmot stát vydělal.
„Víte, pane premiére, kolik se vybere na naftě, benzinu a pohonných hmotách ročně peněz? Osmdesát miliard spotřební daně, 20 miliard DPH. Z toho vám vypadnou desítky miliard dalších, to znamená makro predikce v březnu vám znovu dá peníze,“ vypočítával suverénně od pultíku Babiš.
Svůj projev pak zakončil otázkou: „Tyto peníze vám dají lidi, ti, kteří si kupují ten předražený benzin. Tak se ptám, proč jim to nechcete vrátit?“
Když došlo k útokům na Írán, Babiš rovnou sdělil, že očekává reakci trhů. „Předpokládám, že burza bude explodovat, ale to jsou klasické reakce. Čepro má nakoupeno měsíc dopředu pohonné hmoty na burze,“ uklidňoval situaci.
Před panikou vyvolanou rychlým nárůstem cen ostatně varuje nadále. V podcastu s vicepremiérem Karlem Havlíčkem například mluví o tom, že není nutné jezdit plnit kanystry. Už v pondělí na tiskové konferenci vlády mírnil nervozitu občanů i podniků tím, že v Německu jsou ceny horší. Ve čtvrtečním rozhovoru pro iDnes zase řekl, že „už teď se růst cen výrazně zpomalil“.
Ve stejný den Česká tisková kancelář vydala pravidelné přehledy vývoje cen nafty a benzinu. Zprávy z regionů ukazují, že částka, kterou si lidé za litr zaplatí, oproti minulému týdnu opět narostla.
V průměru jde o šest korun, cena v jednotlivých krajích se ale liší. Například ve Středočeském kraji řidiči zaplatí o osm korun více.
Někteří dopravci zároveň tlačí na vládu, aby zlevnila naftu na státních benzinkách. K tomu zatím nedošlo, vicepremiér Havlíček nicméně už dříve zmínil, že státní čerpací stanice budou ceny držet na minimu.
Vláda se chce nyní zaměřit především na marže, a to i zpětně, aby mohla porovnávat ceny s těmi před začátkem bojů v Íránu. Podle potřeby by pak případně zvažovala „krajní“ opatření. „Data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout,“ dodal Babiš ve čtvrtečním rozhovoru.
Opozice navrhuje snížení spotřební daně
Současná opozice premiéra ke zastropování cen netlačí, nevyzývá ani k přepracování čerstvě schváleného rozpočtu. Podobně jako Babiš v roce 2022 se ale i dnešní opozičníci zajímají o to, jak bude vláda situaci řešit.
Hnutí STAN například ve čtvrtek před interpelacemi na tiskové konferenci připomínalo, že se americko-íránský konflikt projeví nejen na cenách pohonných hmot, ale může ovlivnit i ceny plynu či zemědělských hnojiv. Vládu vyzvalo k široké debatě o možných řešeních.
„My se ptáme vlády ČR, jaký má plán. My sami jsme již dvakrát navrhovali na jednání pléna Sněmovny – jednou v minulém a i v tomto –, aby byl zařazen bod, jehož obsahem je veřejná debata o tom, jaký má česká vláda plán ve vztahu k cenám pohonných hmot,“ zmínil například místopředseda Lukáš Vlček.
Občanští demokraté zase navrhují snížení spotřební daně o 1,70 koruny za litr, jak už v úterý oznámil jejich poslanec Jan Skopeček. K podobnému kroku ostatně přistoupila bývalá vláda v dubnu 2022 poté, co několik týdnů čelila hlasité kritice.
Redakce oslovila premiéra Babiše s dotazy, zda do budoucna plánuje snížení DPH či spotřební daně nebo zastropování cen. Do vydání textu neodpověděl.
Mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous pak Seznam Zprávám sdělil, že resort bude situaci i nadále sledovat. „Ty možnosti jsou otevřené, ale teď čekáme na výsledky toho měření, co bude monitoring 16. března, a pumpaři budou posílat výsledky a potom se bude řešit, co dál,“ dodal.
Nápad ODS ale už dříve odmítl Fousův kolega Michal Žurovec s tím, že by se snížení spotřební daně negativně propsalo do rozpočtu. „Jen u nafty by snížení daně o 1,70 koruny za litr znamenalo výpadek státního rozpočtu za rok zhruba 11 miliard korun,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu financí. Schillerová tuto strategii označila za „absolutně nesystémový výkřik“.
Cestou zastropování cen se vydalo – stejně jako v roce 2022 – například sousední Maďarsko. Před čtyřmi lety se ale tato praxe ukázala jako neefektivní. Zahraniční dodavatele totiž strategie státu odradila, což se promítlo do nedostatku pohonných hmot.
