Zůna hledá nového šéfa armády. Objevuje se šest jmen

Sotva se podařilo rozběhnout velkou modernizaci české armády, Ministerstvo obrany převzala SPD, čili strana, která odmítá „zbrojení“. Nedaleko českých hranic přitom pátým rokem pokračuje ruská válka proti Ukrajině.

Nový náčelník generálního štábu, který by se měl funkce ujmout v polovině roku, tak nastupuje v mimořádně složité situaci.

Seznam Zprávy měly možnost prostudovat interní kalkulaci generálního štábu, jejíž závěry jsou alarmující. Pokud v příštích letech rozpočty Ministerstva obrany nevzrostou nad dvě procenta HDP, armáda nebude schopna v případě ozbrojeného konfliktu účinně bránit obyvatele země.

Nedostatečné výdaje na obranu v posledních dnech ostře kritizují i američtí diplomaté. Česko totiž letos zřejmě nesplní ani povinný spojenecký závazek v podobě dvouprocentní hranice HDP.

Právě proti stagnaci armádních rozpočtů a porušování aliančních závazků se veřejně ohrazuje končící náčelník generálního štábu Karel Řehka. Svou přímočarostí se však opakovaně dostává do střetů s politiky.

„Říkám s jistotou, že se to opakovat nebude,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro CNN Prima News ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ke stylu a četnosti mediálních vystoupení šéfa armády.

Před dvěma týdny Zůna Řehkovi „nedoporučil“ účast v pořadu Otázky Václava Moravce. Řehka se nicméně následně objevil v rozhovoru pro Reflex – o plošném zákazu vystupování v médiích tedy hovořit nelze.

Příští náčelník ale bude muset svá mediální vystoupení s ministrem koordinovat. „Mediální politika resortů je totiž jen jedna. A ta musí být sladěná a koordinovaná,“ avizoval Zůna ve zmíněném rozhovoru.

„Mým cílem nebylo být oblíbený. Mým cílem bylo nemalovat věci narůžovo. Z armády odejdu s čistým svědomím, že jsem armádu i veřejnost informoval pravdivě,“ vysvětlil Řehka ve svém nedávném projevu před vojenskými veliteli, podle čeho se rozhodoval.

Řehka má před sebou poslední měsíce ve funkci. Mandát náčelníka generálního štábu zákon časově neomezuje, zvykem je však střídání po třech až pěti letech. Řehka převzal velení armády 1. července 2022 a jeho závazek končí 31. srpna 2026.

Ministr Zůna proto v horních patrech vojska intenzivně hledá nástupce. Podle interních zvyklostí by jím měl být generál se dvěma až třemi hvězdami, zkušenostmi s velením na různých stupních armády a odpovídajícím vzděláním. Důraz se přitom klade zejména na absolvování jedné z britských či amerických válečných škol.

Tomuto profilu odpovídá více generálů. V užším výběru jsou podle zdrojů redakce Řehkův první zástupce Miroslav Hlaváč, velitel vzdušných sil Petr Čepelka, velitel pozemních sil Josef Trojánek a dva generálové zastupující Česko v bruselských institucích - Ivo Střecha a Josef Kopecký. Největší šance se však přisuzují šéfovi velitelství pro operace Václavu Vlčkovi.

Na volbě náčelníka generálního štábu se musí shodnout vláda s prezidentem. Hlava státu jmenuje šéfa armády na návrh kabinetu a stejný mechanismus platí i pro případné odvolání. Konkrétní jména by mohla zaznít již na úterním setkání premiéra Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem.

Jak ale upozorňuje jeden ze zdrojů redakce z Ministerstva obrany, do čela armády se nakonec může dostat někdo zcela nečekaný. Ostatně přesně to se stalo před čtyřmi lety.

Tehdejší prezident Miloš Zeman si přál současného ministra obrany Jaromíra Zůnu, exministryně obrany Jana Černochová (ODS) prosazovala generála Ivo Střechu. Kompromisem - a překvapením - se stal o generaci mladší Karel Řehka.

Jeho jméno by tehdy hádal málokdo. V roce 2022 měl jen jednu generálskou hvězdu a navíc zrovna v tu dobu v armádě nepůsobil - byl ředitelem civilního Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zůna, který často zdůrazňuje nutnost dodržovat kariérní řád a předpisy, tehdy tak přišel o svou šanci stanout v čele české armády.

Řehkův hlas je ve výběru nástupce pouze poradní, rozhodují politici. I tak ale na nedávném setkání s vojenskými veliteli jasně popsal, co od příštího šéfa armády očekává.

„Role nás, vojáků, je poskytovat našim politickým lídrům naprosto upřímné a nezkreslené vojenské doporučení, a je na nich, jak s ním naloží. Slova upřímné a nezkreslené jsou klíčová. Snažil jsem se jim jako náčelník generálního štábu dostát a očekávám to od každého mého nástupce, ať už to bude kdokoliv,“ řekl Řehka na únorovém velitelském shromáždění.

„Nejde o to, co chce kdo slyšet. Jde o to, co si upřímně myslíme, a mít odvahu to jasně říci, i když to nebude vítáno,“ zdůraznil.

Za čtyři roky ve funkci si Řehka vysloužil skupinu kritiků i podporovatelů. Obě strany se nicméně shodují na jednom: Žádný předchozí náčelník generálního štábu nebyl jako on.

„Karel Řehka je mezi vojáky obecně velmi oblíbený, a to nejen jako profesionál a přirozený lídr, ale především jako čestný a odvážný člověk, který se nebojí říkat nepříjemné pravdy, a to i za cenu pro něj často nepříznivých následků,“ oceňuje ho jeden z vyšších důstojníků armády.

Podle politického geografa Jana Kofroně z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, který se zaměřuje mimo jiné na armádu, Řehka svou „zarputilostí“ a otevřenou komunikací přispěl například k loňskému navýšení platů vojáků.

„Byl ochotný pojmenovávat některé problémy a dluhy z minulosti. V tom šel určitě nad rámec toho, co bylo běžné,“ souhlasí Kofroň.

Ne všichni však Řehkova veřejná varování - že se Česko musí chystat na válku nebo že bude třeba zvážit znovuzavedení nějaké formy vojenské služby - považují za vhodná.

„Karel Řehka by udělal lépe, kdyby mlčel. Už chápu paní Černochovou (dřívější ministryně obrany, pozn. red.), proč tam byl stále nějaký problém. On by se měl zařadit, měl by vědět, kam patří,“ vzkázal šéfovi armády premiér Babiš letos v lednu poté, co Řehka prohlásil, že armáda byla připravená poskytnout Ukrajině letadla L-159. Babiš a Zůna předtím s odvoláním na vojáky tvrdili opak.

„Takový způsob vystupování náčelníka generálního štábu nebyl za celou novodobou historii Armády České republiky zvykem. Vybavte si, jak to bylo za jiných náčelníků generálního štábu od roku 1993 do dneška. Toto je skutečně nezvyklý stav,“ řekl Zůna pro CNN Prima News.

Podle politického geografa Jana Kofroně bude Babišova vláda chtít v čele generálního štábu někoho méně veřejně aktivního.

„Vzhledem k tomu, co vláda plánuje ve vztahu k armádě, tedy rozhodně ne nějaké bujaré zvyšování rozpočtů - letos spíš snižování a uvidíme, jak v dalších letech - tak je celkem pochopitelné, že budou tlačit na výběr někoho, kdo bude komfortní v tom, že zdaleka tak výrazně vystupovat nebude. Ostatně podívejme se na to, jak málo chodí do médií a jak komunikuje s novináři současný ministr obrany,“ míní Kofroň.

Jiří Šedivý, který vedl armádu v letech 1998–2002, vidí v současném generálském sboru minimálně tři vhodné kandidáty, nikoho konkrétního ale jmenovat nechtěl.

„Pokud by vybírali někoho jenom proto, aby nedělal problémy, aby byl v klidu, aby se neprojevoval na veřejnosti, tak je to špatně. Náčelník generálního štábu je reprezentant armády a jako reprezentant armády by měl umět vystupovat. Každý velitel musí být schopen se postavit před sdělovací prostředky a vysvětlit, co se děje v jeho kompetenci. Národ má právo vědět, co se děje v armádě,“ míní Šedivý a dodává, že problémy s financováním armády nejsou ničím novým.

Ze dvou procent HDP v roce 2005 poklesly výdaje na obranu až na 0,96 procenta v roce 2014. Od té doby opět rostou až k loňským dvěma procentům.

„Jestli se politická úroveň rozhodne, že bude dávat na obranu z financí méně, tak je to odpovědnost politiky, ne armády. Jasně, že se tomu náčelník generálního štábu bude bránit, ale zkrátka v určité fázi bude muset říct: Hele, tak se s tím smířím a budu hledat řešení, anebo odejdu,“ uzavírá generál ve výslužbě Šedivý.