Článek
Evropská komise ukončí nebo pozastaví financování Benátského bienále, pokud se na tuto přední světovou přehlídku umění letos vrátí Rusko, napsala agentura Reuters.
Rozhodnutí zprovoznit po několika letech ruský národní pavilon oznámili pořadatelé tento týden. Krok vyvolal kritiku umělců, politiků a nyní také Evropské komise.
„Odsuzujeme rozhodnutí povolit Rusku účast na Benátském bienále,“ sdělil ve čtvrtek mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. Podle něj by oficiální ruské delegaci neměl být dovolen návrat. „Kultura v Evropě má prosazovat a střežit demokratické hodnoty. Má povzbuzovat otevřený dialog, diverzitu a svobodu projevu. Dnešní Rusko si ale těchto hodnot neváží,“ zdůvodnil mluvčí.
Podle britského deníku Guardian přispívá Evropská komise do rozpočtu bienále dvěma miliony eur, v přepočtu asi 48,8 miliony korun. V posledním ročníku 2024 hospodařili pořadatelé se zhruba 19 miliony eur, což bylo okolo 464,4 miliony korun.
Benátské bienále patří k nejvyhledávanějším akcím ve světě výtvarného umění, pokaždé jej navštěvují stovky tisíc lidí. Letošní již 61. ročník začne 9. května, potrvá do 22. listopadu a jako vždy kromě hlavní výstavy zahrne národní expozice jednotlivých zemí, včetně Ukrajiny nebo Česka.
Rusko se po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bienále ani jednou nezúčastnilo. Letos má však jeho delegace přivézt umělecký projekt nazvaný The Tree is Rooted in the Sky, v překladu Strom má kořeny v nebi.
Podle polské veřejnoprávní televize TVP je jeho kurátorkou Anastasija Karnejevová, dcera sankcionovaného bývalého generála ruských tajných služeb KGB a FSB Nikolaje Anatoljeviče Volobujeva, jenž dnes pracuje ve vedení ruské zbrojovky Rostěch. Karnejevová provozuje uměleckou agenturu s Jekatěrinou Vinokurovovou, sankcionovanou dcerou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, doplnil časopis Artreview.com.
Ke zrušení pozvání pro ruskou delegaci tento týden vyzvali ministři zahraničí nebo kultury z 22 evropských zemí včetně Německa, Francie, Španělska, Polska a nově také Česka. Argumentují mimo jiné ruským „systematickým ničením ukrajinského kulturního života a dědictví“. Slovensko či Maďarsko se k signatářům zatím nepřipojily.
Ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy sobě v pátek dopoledne označil bienále za jednu z nejvýznamnějších světových platforem pro svobodné a vyjádření a mezinárodní kulturní dialog. „Jsme přesvědčení, že v současné situaci, kdy Ruská federace pokračuje v nevyprovokované agresi proti Ukrajině a zároveň dochází k rozsáhlému ničení ukrajinského kulturního dědictví, by účast Ruské federace na této prestižní kulturní události vyslala velmi problematický signál,“ uvedl ministr v dopise zveřejněném na sociální síti X.
Dovoluji si Vás tímto informovat, že se Česká republika připojuje k iniciativě ministrů kultury evropských států, kteří ve společném dopise vyjádřili své stanovisko k možné účasti Ruské federace na 61. mezinárodní výstavě umění La Biennale di Venezia. Tento dopis, který podpořilo… pic.twitter.com/AQkHcpMkS0
— Oto Klempíř (@OtoKlempir) March 13, 2026
Mluvčí bienále vzkázala, že organizátoři „odmítají jakýkoliv způsob vylučování nebo cenzuru v kultuře a umění“ a prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco vyzdvihl, že na letošním ročníku své umění představí Rusko, Ukrajina a Bělorusko, stejně jako Írán či Izrael.
Aktualizace (12:11): Do článku jsme doplnili informaci, že Česko se připojilo k signatářům evropské výzvy.















