Proč zpívají ptáci brzy ráno? Aby se vyhnuli dopravní špičce, říká biolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vedle lidí žije ve městech poměrně pestré společenstvo různých živočichů. Městské aglomerace jsou v určitých ohledech dokonce druhově pestřejší než venkovská krajina s obřími lány chemicky ošetřovaných polí. A ačkoli si to mnozí obyvatelé ani neuvědomují, živočichové kolem nich mají podstatný vliv na to, že se jim ve městech žije dobře.

„Význam živočichů ve městech je mnohovrstevnatý. Nejde jen o jakýsi bonus nebo zbytečný luxus, ale o funkční součást městského ekosystému, která má přímé dopady na kvalitu života lidí,“ říká přírodovědec Peter Mikula, který se výzkumem městské přírody – urbánní ekologií – zabývá více než dvacet let.

Městské prostředí je všeobecně vnímáno jako druhově nepříliš pestré, pokud nepočítáme třeba holuby na náměstí nebo krysy v kanálech. Je tento pohled správný?

To je jeden z nejčastějších mýtů, realita je mnohem barvitější. Je ale pravda, že proměna původních ekosystémů ve města, takzvaná urbanizace, představuje jeden z nejdrastičtějších zásahů člověka do přírody a globálně vede ke ztrátě biodiverzity. Ale města v podstatě fungují jako ekologické síto – propustí jen určitou část druhů, které se dokážou přizpůsobit specifickým městským výzvám. Zásadní je však kontext.

V jakém smyslu?

Když srovnáte město, jako je například Praha, s okolní krajinou, zjistíte překvapivou věc: město je často druhově mnohem pestřejší. Naše venkovská krajina je totiž mnohdy tvořena obřími lány chemicky ošetřovaných polí a průmyslově využívaných ploch, které jsou z pohledu přírody v podstatě biologickou pouští.

Oproti tomu Praha nabízí neuvěřitelnou mozaiku parků, zahrad, hřbitovů, nevyužívaných zarostlých ploch a různě zastavěných ploch. Důležitá je také vnitřní struktura města a to, jak se o zeleň staráme. My lidé máme rádi pořádek, ale divoká zvířata a hmyz milují „bordýlek“ – staré stromy s dutinami, hromady spadaných větví či listí nebo kombinaci posečené a neposečené trávy.

Navíc město díky neustálému pohybu lidí a zboží přitahuje i nepůvodní druhy. Vznikají tak úplně nová společenství, která v divoké přírodě nenajdete. Město tedy rozhodně není mrtvá betonová džungle, ale fascinující, dynamická ekologická a evoluční laboratoř.

Čím to, že právě města začínají být na živočišné druhy poměrně bohatá? Zlepšuje se prostředí v obydlených lokalitách, nebo se živočichové přizpůsobují?

Je to kombinace obojího. Některým zvířatům se ve městech vysloveně líbí – nejsou tu jen z nouze, protože jim někdo zničil domov. Řadě druhů, především těm, které dokážou využívat širokou paletu zdrojů, se ve městě daří dokonce lépe než v jejich původním, přirozeném prostředí. Na druhou stranu se krajina za městem stala v některých regionech kvůli intenzivnímu využívání pro mnoho druhů neobyvatelnou. Město jim nabízí určité alternativy k přežití.

Co všechno nabízí městské prostředí živočichům, že se jim vyplatí zabydlet se kousek od lidí?

Těch důvodů je několik. Město funguje jako tepelný ostrov, což živočichům zásadně snižuje náklady na termoregulaci, zejména v zimě. Vyšší teploty navíc prodlužují vegetační sezónu, takže rostliny zůstávají zelené po delší dobu, také hmyz je aktivní déle, a ptáci tak mohou hnízdit dříve a častěji.

Ve městě také prakticky chybí velcí přirození predátoři a zpravidla zde platí zákaz lovu, což mnoha druhům zvyšuje šance na přežití a úspěšné rozmnožení. K tomu se přidává potravní stabilita. Kombinace přikrmování, lidského odpadu a výsadeb okrasných dřevin, které plodí i v zimě, eliminuje období kritického nedostatku potravy, které je v mimoměstské krajině běžné.

V neposlední řadě město nabízí specifické hnízdní a úkrytové příležitosti. Naše budovy s dutinami, římsami a půdami fungují pro mnoho druhů, třeba pro rorýsy nebo poštolky, jako dokonalá náhrada skalních stěn či starých stromů. Pro některé vizuálně orientované druhy může být, trochu paradoxně, bonusem i umělé osvětlení, které jim umožňuje prodloužit dobu denní aktivity a efektivněji sbírat potravu.

A negativa?

Samozřejmě život ve městech přináší i svá negativa, včetně všudypřítomného hluku, světelného znečištění, přehřívání v jarních a letních měsících a vysoké koncentrace lidí. Lidská infrastruktura, například skleněné plochy a doprava, způsobuje smrt mnoha živočichů. Specifickou hrozbou jsou navíc predátoři spjatí s člověkem, především volně pobíhající kočky domácí a potkani, kteří mohou lokálně vyvíjet silný tlak na populace ptáků a drobných savců, a to nejenom ve městě. A snadno dostupná, avšak nutričně nevhodná lidská strava může u některých živočichů vést k vážným zdravotním problémům.

Jsou zapotřebí i nějaká opatření ze strany vedení měst, aby se živočichové cítili v těchto sídlech jako doma?

Ano. Města už dnes mají v rukou řadu jednoduchých opatření, ale s velkým praktickým efektem. Základ je nepracovat se zelení jako s pouhou dekorací. Pomáhá pestřejší a mozaiková údržba trávníků, ponechávání části ploch bez seče, výsadby domácích druhů dřevin a hlavně ochrana starých stromů s dutinami. Roli také hraje plocha zelených území, čím větší, tím lepší. Důležité je také mít ve městě vodu. Malé mokřady, tůně anebo neupravené břehy řek mají pro biodiverzitu obrovský význam.

Velkým krokem vpřed je i prevence zbytečné úmrtnosti živočichů. Patří sem úpravy skleněných ploch proti nárazům ptáků, omezení světelného smogu v noci a bezpečnější dopravní řešení na místech s vysokým výskytem živočichů. Města můžou také cíleně podporovat hnízdní a úkrytové možnosti pro tyto živočichy. Budky a hnízdní prvky pro ptáky a netopýry či ponechávání drobných přírodních nepořádků, které vyhovují jak hmyzu, tak ptákům a drobným savcům. Jde o to neudělat z celého města sterilní prostor.

A myslí se při rozvoji měst právě i na jejich zvířecí obyvatele?

Ráz měst se skutečně mění. Architekti, plánovači i běžná veřejnost dnes více přemýšlejí o funkčnosti městské zeleně a o tom, jak ji sladit s potřebami lidí i živočichů. Příkladem může být instalace hnízdních budek pro ptáky, jejich přikrmování v zimě na krmítkách či specifická údržba zeleně. Živočichové se samozřejmě musí městskému životu přizpůsobit. Města ale nejsou jenom budovy a ulice, jsou to v zásadě úplně nové ekosystémy s rozdílnou dynamikou a ekologickými vazbami.

Můžete být konkrétnější?

Klasickým příkladem je kos černý. Původně plachý lesní pták se stal jedním z našich nejčastějších sousedů. V některých evropských městech žije již stovky let, zvykl si na umělé osvětlení i hluk a zahnízdí klidně na okapu nebo na zastrčené paletě v obchodním centru. Jiné druhy zase zcela změnily svůj jídelníček a spoléhají se na lidské přikrmování a odpad, nebo se z původně denních živočichů stávají nočními tvory, aby se vyhnuli největšímu provozu.

Ptáci ve městech také mohou zjednodušovat svůj zpěv. Zároveň se snaží městský hluk „přeřvat“, také zpívají dříve ráno, aby se vyhnuli dopravní špičce, a zvyšují tóninu, aby jejich zpěv nezanikl v nízkofrekvenčním hluku dopravy.

Proč je důležité, aby města nebyla jen místy pro lidi, ale také pro zvířata?

Význam živočichů ve městech je mnohovrstevnatý. Nejde jen o jakýsi bonus nebo zbytečný luxus, ale o funkční součást městského ekosystému, která má přímé dopady na kvalitu života lidí. Živočichové poskytují konkrétní ekosystémové služby. Opylovači podporují městskou zeleň a produkci v zahradách. Hmyzožraví ptáci a netopýři pomáhají regulovat hmyz a další bezobratlé. Zároveň se živočichové podílejí na rozkladu organické hmoty a koloběhu živin v půdě, což zlepšuje fungování městských ekosystémů.

Jsou také citlivým indikátorem změn v prostředí. Už z jejich výskytu a chování často rychle poznáme, že se ve městě něco děje, například přehřívání, sucho, světelný smog nebo rozpad souvislých ploch zeleně. V tomhle smyslu fungují jako včasný varovný systém.

Pozorování živočichů pomáhá s mentální relaxací, snižuje stres a posiluje pocit, že nejsme od přírody úplně odstřižení, i když žijeme uprostřed husté zástavby. Pro mnoho obyvatel jsou to totiž jediné divoké organismy, s nimiž se v běžném životě pravidelně setkávají. Právě to vytváří každodenní kontakt s přírodou s výrazným psychologickým efektem. A mají i vzdělávací hodnotu. Pro velkou část populace je město nejdostupnější učebnicí biologie, protože přírodu tu člověk může pozorovat denně, v podstatě za rohem.

Žijí ve městech spíše běžné druhy, nebo se objevují i nějaké vzácné?

Obecně ve městech převažují běžnější druhy, které nejsou příliš vybíravé a dobře snášejí lidskou přítomnost. Čas od času se ale ve městě nebo na jeho okraji objeví i něco opravdu zajímavého – u ptáků typicky při tahu, kdy využijí městské plochy jako krátkou zastávku.

Loni na přelomu září a října se například přímo v centru Prahy, u Vltavy, zdržoval břehouš rudý a stal se novým druhem pro pražskou faunu. Jde o fascinujícího dálkového migranta z řad bahňáků, který mezi arktickými hnízdišti a zimovišti každý rok nalétá i desetitisíce kilometrů. Člověk by ho čekal spíše na mořském pobřeží než pár kroků od Karlova mostu.

Když trochu odbočím, tak třeba v hlavním městě Kambodže, Phnompenhu, byl relativně nedávno popsán úplně nový, pro vědu do té doby neznámý ptačí druh, krejčířík Orthotomus chaktomuk.

Překvapil vás osobně ve městě objev či výskyt nějakého druhu?

Ze střední Evropy je člověk zvyklý, že ve městech se běžně nevyskytují větší savci. Občas se ve městech potulují divoká prasata nebo lišky, medvěd je už skutečně velká rarita a týká se jen některých oblastí. Když jsem ale studoval v Los Angeles, překvapilo mě, jak odlišná může být realita. Výskyt velkých kopytníků a šelem tam byl v podstatě na denním pořádku, včetně jelenců, rysů, a dokonce i medvěda baribala.

Objevují se i nějaké negativní tendence, například rozšiřování invazních druhů? Jsou to jen všeobecně známé nutrie, nebo i jiní živočichové?

Rozhodně nejde jen o nutrie. Města jsou často epicentry, kam se invazní druhy dostanou jako první a odkud se pak šíří do okolní krajiny. Ve městech se jim daří i proto, že tu mají dost potravy, mírnější mikroklima a řadu koridorů podél řek, parků a zahrad. Kromě nutrií je v současnosti dobrým příkladem husice nilská, která v posledních letech pravidelně hnízdí i v Praze.

Ve městech se dobře šíří také invazní rostliny, které umějí rychle obsazovat člověkem narušená stanoviště. Problém invazních druhů je, že mohou vytlačovat původní druhy, měnit strukturu ekosystémů a někdy i přenášet onemocnění, která mohou být riziková jak pro původní faunu, tak pro člověka.

Jak dlouho se vlastně výzkumem městské přírody zabýváte a co vás za tu dobu nejvíce překvapilo?

Věnuji se tomu už víc než dvacet let. Začínal jsem v podstatě už na základní škole. Tehdy jsem si začal do sešitu zapisovat, jaké druhy ptáků jsem pozoroval ve svém rodném městě, slovenském Bardejově, a v jeho okolí. Asi nejvíc mě na městech fascinuje, jak neuvěřitelně pestré a často nečekané interakce mezi živočichy tam člověk může vidět. Ve městě se potkávají druhy, které by se v okolní krajině míjely, a zároveň jsou vystavené úplně jiným podmínkám prostředí. To vytváří situace, které jsou z biologického hlediska takovými malými přírodními experimenty.

Zároveň mě pořád nepřestává překvapovat vynalézavost a schopnost městských živočichů poradit si a improvizovat. Některé druhy se dokáží rychle učit, měnit své chování a bleskově využívat nové příležitosti. Jiné naopak narážejí na své limity a město pro ně představuje nepřekonatelnou bariéru. Města nejsou jen kulisou, ale silným hybatelem, který chování zvířat viditelně formuje.

Když téma o městských živočiších trochu zlehčíme dlouhodobou rivalitou Prahy a Brna. Dá se říct, které město je na tom v druhové rozmanitosti lépe?

V celkovém počtu druhů je na tom lépe Praha. Část rozdílu bude daná tím, že Praha má větší rozlohu a podle jednoduché ekologické zákonitosti platí, že s rostoucí plochou obvykle roste i počet druhů. Zároveň pro Prahu máme lepší historické pokrytí zdrojů o místním ptactvu. Od 19. století bylo na území Prahy zaznamenáno více než 280 druhů ptáků. Mezi lety 2011 a 2020 bylo v Praze zaznamenáno 248 druhů, z nichž prokazatelně hnízdilo 140 druhů. Brněnský monitoring z let 2011 až 2016 prokázal hnízdění 113 druhů.

A pokud bychom chtěli vyhlásit druhově nejbohatší město v ČR?

To bude zřejmě znovu Praha.