Hlavní obsah

Írán pomáhal Rusku proti nám. Teď mu to vracíme, zní z Ukrajiny

Foto: Reuters, Reuters

Americký letoun B-1 startuje ze základny ve Velké Británii.

Naše země konečně může nabídnout pomoc jiným, říká pro Seznam Zprávy advokátka a obhájkyně Ukrajinců držených v ruských věznicích Maria Tomaková.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko odsoudilo americko-izraelský útok na Írán, Vladimir Putin nazval smrt íránského vůdce Alího Chameneího cynickou vraždou.

Ukrajina naopak vyzvala ke svržení íránského režimu a Volodymyr Zelenskyj nabídl zemím v Perském zálivu, na které Írán odpaluje drony a rakety, zkušenosti s protivzdušnou obranou. Ukrajinští specialisté už v několika těchto zemích pomáhají s likvidací dronů, oznámil Zelenskyj.

Zatím to ale nevypadá, že by americký prezident Donald Trump změnil svůj kritický postoj k Zelenskému. USA podle něj ukrajinské technologie nepotřebují, v neděli v rozhovoru pro televizi NBC zopakoval, že Zelenskyj je větší překážkou míru na Ukrajině než Putin.

„Máme obavy, že vyšší ceny ropy nahrají Rusku,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinská advokátka Maria Tomaková. Její obavy už potvrzují některé analýzy. Tomaková se dlouhodobě zasazuje o propuštění ukrajinských civilistů vězněných v Rusku. Do Prahy přijela jako porotkyně na festival dokumentárních filmů Jeden svět.

Ukrajinské pocity z americké politiky vůči Rusku a Putinovi shrnuje do jednoho slova: zklamání.

Írán pomáhal Rusku s válkou proti Ukrajině. Dodával mu drony a dělostřeleckou munici. Je pro Ukrajince řekněme určitou satisfakcí, že Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán?

Neviděla jsem žádné průzkumy na toto téma. Ale řekla bych, že pocity jsou u mnoha Ukrajinců dvojí. Na jednu stranu je íránský režim nepřítel, který pomáhal Rusku a také brutálně potlačuje protesty.

Na druhou stranu trochu žárlíme, protože Američané nejdou po Putinovi, namísto toho před ním rozvinuli červený koberec. Je pro nás těžké sledovat, jak současná americká vláda staví Ukrajinu a Rusko na stejnou úroveň. To je velké zklamání.

Co se týká oficiální reakce ukrajinské vlády a prezidenta, tak tam je jasné stanovisko, že jde o válku proti spojenci Ruska. Proti jednomu z pilířů, na kterém stojí mezinárodní podpora Ruska.

Zatím to ale nevypadá, že by to Ukrajině ve Spojených státech přinášelo nějaké plus. Donald Trump nic takového nenaznačuje…

Vlastně nevím, jak to komentovat, je to prostě zvláštní. Pokud vím, tak Donald Trump na takové otázky novinářům moc neodpovídá. Pro Ukrajinu je pozitivní, že můžeme být také poskytovatelem důležitých zbraní a technologií, jako jsou ty proti dronům. To je pro Ukrajinu nová pozice, dosud jsme žádali o pomoc jiné země, teď můžeme pomoci druhým.

Nicméně Ukrajinci samozřejmě registrují, jak zvláštně, tedy spíš divně reaguje americká vláda. Je víc otázek než odpovědí na to, proč se ve Washingtonu těší Putin tak zvláštnímu zacházení.

V poslední době se objevují povzbudivé zprávy z fronty. Ukrajinská armáda dobyla zpět část území v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. Je to pro lidi v Kyjevě povzbuzení?

Do určité míry ano, ale ne, že by to považovali za nějaký bod obratu. Bohužel víc rezonuje, že válka na Blízkém východě může mít pro Ukrajinu i negativní důsledky. Například že Rusko bude profitovat z vyšších cen ropy.

Také je třeba říci, že jen velmi málo Ukrajinců věří v nějaké úspěšné, nebo uspokojivé zakončení mírových rozhovorů s Rusy. Protože Rusko odmítá skutečné kompromisy.

Vy se jako advokátka věnujete ukrajinským civilistům vězněným v Rusku. Kolik jich zhruba je?

Po válce v roce 2014 to byly stovky lidí, teď tisíce. Nejde přitom o válečné zajatce, nevztahuje se na ně možnost výměny. Po invazi v roce 2022 Rusové uvěznili mnoho lidí, kterým neumožňují žádný kontakt s okolním světem a vůbec se neví, kde jsou. Ani si nehrají na nějaké právní formality, na nějaké soudní procesy.

Znám případy, kdy se příbuzní obrátili na ruské úřady o informace a bylo jim sděleno, že dotyčný je zadržený kvůli jeho odporu proti speciální vojenské operaci, jak Rusové nazývají válku. Několikrát se podařilo zahrnout civilisty do výměny zajatců, ale jsou to opravdu jen výjimečné případy.

Ruské okupační úřady tyto lidi neuznávají jako Ukrajince?

Většina z těch, které zatkly například na Krymu nebo ve městě Enerhodar blízko Záporožské jaderné elektrárny měla ruský pas. Je to těžké, protože na okupovaných územích prakticky nemáte šanci žít a přežít, když nepožádáte o ruský pas. Nemáte nárok na léky, na zaměstnání, na žádnou potravinovou pomoc, na nic. Takže i tito lidé, kteří skončí ve vězení, jsou z hlediska věznitelů ruští občané.

Uvedu příklad technika ze Záporožské jaderné elektrárny, kterého tam Rusové potřebovali, aby zůstal a pracoval. Donutili ho požádat o ruské občanství a ruský pas. Později ho zatkli a uvěznili za údajnou zradu.

Čili kdo na okupovaných územích nemá ruské občanství a nemá pas, hrozí mu vězení?

Bez ruských papírů tam v podstatě nemůžete existovat. Putin podepsal dekret, podle kterého lidé, kteří nejsou občany Ruska, nemohou v takzvaných příhraničních oblastech vlastnit žádný majetek. Domy, půdu, účty v bankách, prostě nic. A příhraničními oblastmi nazývá právě okupované území Ukrajiny.

Foto: Šimon, Seznam Zprávy

Situace na Blízkém východě.

Doporučované