Článek
Překážky, které si členské státy vzájemně kladou, odpovídají podle výpočtů Evropské centrální banky 44procentním clům na zboží a tarifům ve výši 110 procent na služby. Unie si to z hlediska své globální konkurenceschopnosti nemůže dovolit ignorovat. Šest největších ekonomik EU – Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Polsko a Itálie – proto dalo dohromady spolek E6. Tyto státy označují hlubší propojení vnitřního trhu za strategickou nutnost a jsou ochotné postupovat za svým cílem i bez menších členských zemí, pokud se k nim nebudou chtít přidat.
Stejně tak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už se nechala slyšet, že jestli se nepodaří klíčové projekty sjednocující trh EU protlačit mezi všemi členskými státy, zahájí pro záchranu evropské konkurenceschopnosti posílenou spolupráci s těmi, které budou chtít. Tlak na slučování trhů zdvihá opět otázku dvourychlostní Evropy. Menší státy jako Lucembursko a Irsko se bojí, že skončí na druhé koleji. Totéž může potkat Českou republiku.
Jenže ekonomické priority EU leží nyní podle českého premiéra Andreje Babiše jinde než ve slučování trhu.
„Návrhy členských států ohledně jednotného trhu jsou na dlouhé lokty,“ řekl premiér v pondělí na začátku tiskové konference po jednání vlády. Pak vysvětlil, kde je klíč k záchraně konkurenceschopnosti EU podle něj.
„Podporujeme italský návrh o zastavení uplatňování systému ETS 1 na přechodné období. Ten systém historicky měl své opodstatnění, ale změnil se de facto na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost snižovat emise. Za nás je to jediné rychlé řešení konkurenceschopnosti v Evropě,“ vysvětlil Babiš.
Premiéra ve čtvrtek čeká jednání s dalšími šéfy unijních států, přičemž ty největší ekonomiky budou tlačit na summitu Evropské rady na rychlé bourání překážek vnitřního trhu. Ti, kteří se nepřidají, zůstanou stát stranou.
První, nebo druhá liga?
Události tohoto týdne ukážou, který stát se rozhodl hrát ekonomickou první ligu EU a který druhou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že vypracuje seznam reforem a termínů, o nichž budou lídři jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu. K tomuto plánu chce skupina E6 také přispět. Prvním návrhem z této série bude takzvaný 28. režim.
Jeho cílem je usnadnění podnikání a růst firem. Podle něj by evropské firmy měly mít možnost podnikat napříč sedmadvacítkou podle jednotných pravidel platných po celé Unii.
„Je to historická příležitost. Poprvé by evropské firmy, včetně těch českých, mohly fungovat jako jeden subjekt srozumitelný každému investorovi na světě, bez nutnosti utíkat do Delawaru nebo Singapuru. Evropa pod tlakem desetitisíců firem napříč Unií udělala zásadní pokrok, ale detaily teď rozhodnou o tom, zda bude funkční, nebo jen papírový,“ hodnotí parametry návrhu Jan Indráček, ředitel strategie iniciativy Druhá ekonomická transformace.
Testem virtuální 28. země bude podle Indráčka to, jestli se podaří dosáhnout řešení, jež umožní zcela digitální vznik a fungování společností a které investorům na jednom místě přehledně poskytne všechny nezbytné informace o firmě.
„Stejně důležité ale je, aby návrh zůstal minimalistický – daně a pracovní právo musí zůstat národní kompetencí. Česko by mělo být v Radě EU aktivním zastáncem ambiciózního, ale realistického 28. režimu – právě takového, který našim nejlepším firmám usnadní příliv kapitálu, ale zachová jejich centrálu i daně doma,“ dodává.
Jednota není podmínkou
Den po představení 28. režimu Evropskou komisí v Bruselu začíná summit lídrů Unie. Právě na zasedání Evropské rady mají podle serveru Politico šéfové nejsilnějších ekonomik EU společně s Evropskou komisí tlačit na to, aby se co nejvíce zemí připojilo k projektům, jejichž cílem je hlubší integrace vnitřního trhu.
Vedle výše zmíněného 28. režimu mezi tyto iniciativy patří takzvaná Unie úspor a investic. Cílem projektu je lépe propojit soukromé úspory s investicemi především prostřednictvím kapitálových trhů. Unie se projektem snaží podpořit svou globální konkurenceschopnost právě skrze odstraňování ekonomických bariér mezi členskými státy. Projekt má na starosti eurokomisařka pro finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů Maria Luís Albuquerqueová.
„Myšlenkou Unie úspor a investic je podpořit jednotný trh s finančními službami, který je stále velmi neúplný. Umožnilo by to průměrné české rodině mít lepší možnosti, jak zhodnotit své úspory a zajistit si lepší budoucnost z hlediska financí. Prospělo by to také společnostem v České republice a zdravější společnosti se zdravější strukturou financování a větší schopností inovativního růstu mohou vytvářet lepší pracovní místa a vyplácet lepší mzdy,“ vyjmenovává možná pozitiva eurokomisařka pro Seznam Zprávy.
Ona stejně jako další politici nejvyšších pater EU říká, že pokud se k projektu nepřipojí všechny země, půjde to jen s některými.
