Článek
Když kabinet Andreje Babiše (ANO) v lednu zastavil rozsáhlou výměnu zhruba tří desítek velvyslanců a konzulů, označil Hrad tento krok za bezprecedentní. Prezident Petr Pavel totiž rotaci velvyslanců, kteří měli letos nastoupit na zastupitelské úřady, podepsal už loni - s tehdejším premiérem Petrem Fialou (ODS), jehož kabinet ambasadory vybíral. Příchod nové vlády však celý diplomatický kolotoč zastavil.
„Pro nás byli ti velvyslanci schváleni předčasně, podle našeho gusta je tam strašně moc politických nominantů,“ vysvětloval své rozhodnutí premiér Babiš s tím, že nominace s prezidentem probere jednotlivě.
K prvnímu konkrétnímu jednání by podle informací Seznam Zpráv mohlo dojít právě dnes na Hradě. To ostatně předpokládá i prezidentův zahraničněpolitický poradce Petr Kolář. „Očekávám, že to bude jedno z témat schůzky,“ uvedl pro redakci bez bližších podrobností.
Čekání na kompromisy
Babiš jako garant zahraniční politiky vlády bude každopádně diplomatický pat řešit s hlavou státu osobně. Spory vyvolané hradní červenou pro motoristického kandidáta na exekutivní funkce Filipa Turka totiž utlumily kontakty mezi Hradem a ministerstvem zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě). Premiérovi by nicméně měla s vyjednáváním pomoci šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, která je podle zdrojů redakce jeho pravou rukou i v tomto případě.
Tünde Bartha pomáhá premiérovi s jednáním o velvyslancích.
S jakým řešením premiér na Hrad přijde, zatím není jasné – na dotaz redakce Andrej Babiš nezareagoval. A s čím do jednání půjde podle zdrojů Seznam Zpráv dopředu neavizoval ani prezidentské kanceláři.
„To prezident má patrně jasno. Velvyslance, které už podepsal, považuje za uzavřené. Jenže premiér mu na to asi řekne, že je tam nikdy nepošle. Takže budou hledat kompromisy,“ naznačil redakci možný scénář diplomatický zdroj.
Klíčové americké posty
Právě hledání kompromisu však bude pro obě strany podle diplomatů, s nimiž redakce mluvila pod podmínkou anonymity, velmi obtížné. Největší změny by se mohly týkat především čtyř postů.
Tím nejdůležitějším je velvyslanec v USA. Podle plánu Fialovy vlády měl do Washingtonu zamířit současný zástupce velvyslance Jan Havránek. Babiš ho ale v americké metropoli nepodpoří.
Do čela ambasády, která tradičně patří mezi nejprestižnější diplomatické posty, by se podle informací redakce mohl postavit exministr zahraničí za sociální demokraty a současný velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek. Důvod je prostý – má premiérovu důvěru a Babiš mu „umístěnku“ tak trochu dluží. Spekulovalo se totiž o tom, že by z něj udělal svého ministra zahraničí, resort ale nakonec přenechal Motoristům.
Exministr zahraničí Jakub Kulhánek by mohl vystřídat velvyslanec Miloslava Staška ve Washingtonu. Staška čeká v Praze židle státního tajemníka MZV.
Kulhánek sice podle diplomatů zatím nemá tak silnou síť kontaktů uvnitř americké společnosti, přijatelný by však mohl být i pro prezidenta. Byť ho do funkce jmenoval ještě Miloš Zeman, prezident Pavel netlačil na jeho výměnu.
A právě tam by oproti původnímu plánu také mohlo dojít ke změně. Předchozí kabinet počítal s tím, že českým velvyslancem při OSN bude bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). Babišova vláda ho však do New Yorku nevyšle.
Místo něj by mohl nastoupit diplomat Hynek Kmoníček. Ten je momentálně Babišovým poradcem pro národní bezpečnost, o jeho odchodu z premiérova týmu se ale v kuloárech mluví už delší dobu.
Jak se jmenuje a odvolává velvyslanec?
- Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. Doporučení rady je vodítkem pro ministra zahraničních věcí. Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem.
- Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentovi republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem předsedy vlády.
„Bitva“ o Zajíčka
Třetí zásadní změnou by mohlo být obsazení ambasády v Portugalsku. Na první pohled poměrně nevýznamný post ale může v celé „bitvě“ o velvyslance sehrát klíčovou roli.
Podle původního plánu měl do Lisabonu zamířit šéf zahraničního odboru Hradu Jaroslav Zajíček. Vláda ale podle zdrojů redakce jeho vyslání nepodpoří.
Tento kariérní diplomat, který dlouhodobě působil jako zástupce stálého představitele Česka při EU v Bruselu, totiž vadí zejména Motoristům. „Ne proto, že je nyní hradní, tedy prezidentův muž, ale zásadní je, že v době svého působení v Bruselu vycházel vstříc unijním požadavkům a snažil se získat post generálního ředitele na Generálním ředitelství pro energetiku,“ řekl redakci bruselský zdroj.
Otázkou tak je, do jaké míry bude prezident Zajíčka prosazovat. Spor o velvyslance by se nakonec mohl zúžit právě na „bitvu o Zajíčka“, v níž by se jako rukojmí mohla ocitnout další jména, která by hlava státu mohla zablokovat.
Kde by mohla být shoda
Na některých postech by se naopak Hrad a vláda mohly shodnout poměrně snadno. Patřit by mezi ně mohl například odjezd Aleše Vytečky do Finska, kde se uvolnilo místo po Adamu Vojtěchovi, který znovu zamířil do čela resortu zdravotnictví. Na Vytečkovi bude prezident pravděpodobně trvat. Stojí totiž za muniční iniciativou, díky níž koalice států vedená Českem dodává Ukrajině dělostřeleckou munici.
Do Itálie by měl podle původního návrhu odjet současný státní tajemník ministerstva zahraničí Radek Rubeš. O jeho post se sice zajímal motoristický poslanec Karel Beran, ten by však měl zamířit na stálou misi ČR při Úřadovně OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě.
Tam měla původně odjet diplomatka Veronika Stromšíková. Podle zdroje redakce by však mohla vystřídat Jana Mariana, který je od prosince stálým představitelem České republiky při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizacích ve Vídni.
Hrozí „polský scénář“
Pokud se Hrad s vládou na kompromisech neshodnou, může česká diplomacie skončit v patu. V praxi by to znamenalo, že by stávající velvyslanci zůstali na svých postech déle.
„Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) má nad velvyslancem administrativní vládu. To znamená, že ho může povolat do ústředí ke konzultacím a už mu pak nedat letenku zpátky,“ vysvětlil redakci exdiplomat a zahraničně-politický poradce prezidenta Michael Žantovský. Zároveň ale vyjádřil naději, že politici shodu nakonec najdou. „Nepochybuji o tom, že se prezident Pavel a premiér Babiš dokáží domluvit,“ zdůraznil.
Pokud by se to přece jen nepodařilo, hrozil by Česku takzvaný polský scénář. Ambasádu by v takovém případě vedla zástupkyně či zástupce velvyslance, případně by byl vyslán chargé d’affaires, který ke své misi nepotřebuje souhlas prezidenta.
Polsko dnes tímto způsobem vede více než polovinu svých ambasád. Z diplomatického hlediska však nejde o výhodné řešení.
„Chargé d’affaires nemá žádné pověřovací listiny, takže se nemůže prezentovat před hlavou hostujícího státu nebo vládou jako velvyslanec. Například i na recepce, kam sice může být zván, bude v pořadí až po všech velvyslancích a vyšších diplomatech,“ doplnil Žantovský. Podle něj by tak země mohla reputačně utrpět.
Berlín a Budapešť další na řadě?
V kuloárech ministerstva zahraničí se ale mluví i o tom, že vláda by mohla vyměnit některé již vyslané diplomaty.
Týkat by se to mohlo například Berlína, kde nyní působí Jiří Čistecký. Pro byznysově orientovanou novou vládu podle zdrojů redakce prý není ideální volbou. Do Německa by se tak mohl vrátit Rudolf Jindrák, který ambasádu vedl mezi lety 2006 až 2014. V současnosti je Jindrák velvyslancem na Slovensku, takže by se uvolnil post v Bratislavě a vláda by získala prostor pro vlastní nominaci.
Střídání by se mohlo dotknout také ambasády v Budapešti. Velvyslankyní je tam od roku 2023 Eva Dvořáková. Podle zdrojů redakce se však z pohledu maďarské vlády příliš angažuje směrem k opozičním silám. Pokud by v dubnových volbách znovu zvítězil Viktor Orbán, lze očekávat, že Česko ambasadorku vymění.
Spěch do léta
Jistou pozici podle diplomatických zdrojů nemá ani stálý představitel ČR při EU Vladimír Bärtl či velvyslanec na Ukrajině Luboš Veselý. Tyto případné změny by však přišly až v dalším kole.
Prioritou je nyní obsadit posty, kde už nastal čas na standardní čtyřleté střídání. „Bývá tradicí, že ke střídání dochází vždy koncem léta. Je to praktické i pro rodiny ambasadorek či ambasadorů. Aby se stihly přestěhovat, děti aby mohly začít chodit do školy v nové destinaci a podobně,“ shrnul zdroj.
